Hlavní obsah

Šalomoun: Zákon o lobbingu by se mohl týkat prezidenta i ředitelů škol

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zákon o lobbování, jehož schválení kabinet Petra Fialy (ODS) už měsíce odsouvá, by se mohl týkat i ředitelů škol. Ve vládě nad tím panuje diskuse, řekl Novinkám a Právu šéf Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Ministři řeší také otázku, zda do normy zahrnout i prezidenta nebo asistenty poslanců a senátorů. Vrátí se k ní za týden.

Foto: Milan Malíček, Právo

Michal Šalomoun

Článek

Jaká byla o zákonu o lobbování, který zavádí registr lobbistů a jejich povinnost hlásit kontakty na tzv. lobbované, diskuse na vládě? Proč jste to opět neschválili?

Stále jsme nenašli shodu nad některými body. Byli jsme též informováni, že o projednání návrhu má zájem i tripartita. Očekávám tedy opět diskusi o postavení profesních komor a odborů.

Tedy že by profesní komory byly pokládány za lobbisty?

Ano. Samozřejmě pokud naplní definici lobbování, tedy že se soustavně snaží ovlivnit podobu legislativy nebo koncepčních materiálů, a to mimo platformy, které lobbingem nejsou, jako je připomínkové řízení nebo veřejné konzultace. Navrhovala to Protikorupční i Legislativní rada vlády, kterým předsedám. Jde o to, že tyto organizace lobbují z podstaty a není na tom nic špatného. Pokud někdo chce, a to je zcela legitimní, ovlivňovat podobu legislativy, tak se za to nemá stydět. Má to přiznat a nemá to dělat pokoutně. Lidé se na lobbing dnes dívají skrz prsty, což by se mohlo i tímto zákonem změnit.

Každý je lobbista a přichází s příběhem, říká o návštěvách u poslanců Benda

Domácí

Existuje ve schválení zákona ještě další zádrhel?

Dostál určitých změn a pan ministr Pavel Blažek (ODS) navrhl, aby byl ještě před schválením konzultován s předsedy poslaneckých klubů. Do hry se totiž vrátila možnost, že by mezi lobbované patřili i asistenti poslanců. Zatím na tom shoda není. Vláda chce od předsedů klubů zpětnou vazbu.

Další otázka je, jestli bude prezident lobbovaným. Já jsem pro. Mým argumentem je, že prezident završuje legislativní proces a disponuje právem veta, tak by lobbovaným měl být. Protiargument je, že by bylo vhodné, aby prezident zůstal nadstranický a aby na něj nebyl vyvíjen tlak. Pokud by jeho jméno figurovalo v seznamu lobbistických kontaktů, mohl by na něj být vyvíjen nátlak, aby své kroky vysvětloval.

Jak se vláda staví k tomu, aby se zákon vztahoval například i na ČEZ?

To je další sporná otázka. Zákon o lobbingu má za cíl mimo jiné nasvítit situace, kdy se do legislativy propisují soukromé zájmy. Do společnosti, která je ovládaná státem, se soukromé zájmy nepropisují. Ministři, kteří mají pod sebou přímo řízené organizace a vykonávají tam majetková práva, tento názor zastávají a vidí v tom nepraktičnost návrhu. Ale jsou i opačné názory. Budeme o tom ještě debatovat.

Objevila se i další věc, jestli by mezi lobbisty měli být zahrnuti ředitelé škol, kteří se podílejí na koncepčních materiálech projednávaných s MŠMT. Jestli by to seznam lobbistů moc nerozbobtnalo.

V Česku je až 1500 lobbistů. Vláda jejich regulaci odsouvá

Domácí

Tedy že každý ředitel školy, který by se v nějaké věci například soustavně obracel na ministerstvo, by se musel přihlásit jako lobbista?

Je to otázka, zda je dobré pojímat definici takto široce. Myslím si, že spíš ne, ale nejsem v detailu těchto procedur. Při projednávání návrhu bylo diskutováno na příkladech, zda o lobbing půjde, či nikoli. Slyšel jsem jich hodně, ale tohle byla i pro mě novinka. Školská legislativa je poněkud svébytná. Je potřeba to ještě promyslet.

Jak zákon řeší ovlivňování politiků od lidí, kteří sami sebe za lobbisty nepokládají?

Lobbing máme sice vymezen, ale určitě se objeví šedé zóny. To, že bude ministr mluvit s ředitelem podřízené organizace o tom, jak má něco řídit, nebo jestli má podepsat nějakou smlouvu, se vůbec tohoto zákona netýká. Ale v momentě, kdy někdo chodí přesvědčovat ministra, že tu máme nový zákon a je potřeba v něm podpořit určitý segment, tak to už lobbing je.

Takže lobbování, které chce zákon regulovat, by se mělo týkat pouze změn v legislativě?

Ano, a koncepčních materiálů.

Shodujete se ve vládě na tom, jak porušení zákona trestat?

Já s ministrem spravedlnosti se na tom shodujeme a doufám, že nás ostatní podpoří. Když lobbista zapomene podat seznam svých kontaktů za půl roku, bude vyzván ministerstvem k nápravě. Teprve pokud tak neučiní, bude potrestán.

Nejpřísnější postihy by měly být za recidivu a úmyslné porušování zákona. Zákon hovoří o třech sazbách pokut, do 50 tisíc korun, do 300 tisíc a třetí je 1 milion až 3 procenta z obratu. Původně v zákoně byl limit milion korun. Ale vzhledem k tomu, že legislativa může mít vliv i na miliardy korun, tak se nám to zdálo málo.

Lobbování ve Sněmovně je problém, sám jsem se těžko orientoval, říká Vondráček

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám