S platy učitelů to jde zase z kopce, varuje studie

„V roce 2021 se díky nebývale dynamickému několikaletému růstu průměrné platy učitelů výrazně zvýšily, ale ani tak nedosáhly úrovně 130 procent průměrné mzdy. V roce 2022 se trend obrátil,“ uvádějí autoři studie Daniel Münich a Vladimír Smolka.

„Platy učitelů rostly pouze o procento, zatímco mzdy v ekonomice o 5,3 procenta. V roce 2023 očekávaný růst učitelských platů o čtyři procenta za očekávaným růstem průměrné mzdy v ekonomice o 8,1 procenta výrazně zaostává,“ dodávají autoři.

Podle nich ještě v roce 2017 byly platy kantorů na základních školách bez započítání vedoucích pracovníků na zhruba stejné úrovni jako republikový průměr.

Po rekordním růstu v roce 2021 byl poměr 121 procent, pak nastal obrat a studie předpokládá, že za letošní rok poměr klesne na 111 procent.

Nový zákon garantuje, že učitelé by od nového roku měli mít platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Stále ale není jasné, jaký bude propočet, kterým k tomu vláda hodlá dospět.

Navíc návrh rozpočtu ministerstva financí počítá se škrtem pro školství ve výši 11,4 miliardy korun, na platy je tam o 7,8 miliardy méně než letos. Podle odhadů IDEA by se měl rozpočet školství naopak navýšit o téměř 30 miliard.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v neděli v ČT nicméně řekl, že rozpočet jeho ministerstva na příští rok by proti letošku klesnout neměl. Návrh s poklesem podle něj neodráží pozdější dohody.

„Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, spoluurčuje kvalitu vzdělávání. Tyto procesy se realizují dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním,“ upozornili analytici.

Kromě toho se zejména základní školy, ale i mateřské a střední dlouhodobě potýkají s nedostatkem učitelů, protože kantoři si se svým vysokoškolským vzděláním najdou snáze jiné zaměstnání s lepšími výdělky.

A v porovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými profesemi na tom učitelé také nejsou slavně.

Srovnání v rámci spolupráce vyspělých zemí OECD ukazuje, že čeští učitelé druhého stupně pobírali před šesti lety 64 procent toho, co měli v průměru na výplatních páskách ostatní vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci v ČR.

Poslední dostupná data z roku 2020 svědčí o vzestupu tohoto poměru na 76 procent, což ale stále kulhá za průměrem OECD, který činil 92 procent. I na Slovensku na tom byli lépe. V Německu a Finsku jsou kolem sta procent k průměrným platům vysokoškoláků.

Analytici očekávají, že po dokončení sběru dat pro rok 2021 bude podíl v daném roce činit 79 procent a následovat bude pád.

Pokud by stát chtěl udržet v příštích dvou letech platy učitelů na současných poměrech, měl by podle nich alespoň držet tempo s platy republikového průměru. Ty by podle prognóz měly růst o 5,8 procenta v příštím roce a o 4,3 procenta v roce 2025.

„Nižší tempa růstu by znamenala další poklesy k nejnižším relativním platům v OECD, kde byly až do roku 2017,“ stojí ve studii. Vyhnout se tomu lze jen investicí desítek miliard navíc.

Mzdové nároky podle autorů úzce souvisejí s tím, jaký podíl HDP do školství odchází. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi OECD a EU se ale ČR také vzdaluje průměru. Nejblíže mu byla opět v roce 2021. Podle odhadů IDEA je však pokles nevyhnutelný.

„Metodiky propočtů podílu HDP a predikcí vývoje se mohou lišit, ale jde o desetinky procenta. Od roku 2021 to jde nezbytně dolů, protože Evropa dolů nejde. To je letadlová loď, která prostě drží. Nominální HDP roste strašně dynamicky, ale nominální výdaje na školství u nás stagnovaly nebo rostly málo,“ řekl Právu Daniel Münich.

Vláda se přitom zavázala, že výdaje na školství by měly odpovídat průměru HDP zemí OECD.

Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden připustil, že školství s ohledem na nové trendy ujíždí vlak. Přesto má ambici, aby byla ČR do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek.

A podle Münicha se na tom dá ještě zapracovat. „Už před mnoha lety jsme psali, že máme potenciál, aby se vysokoškolský sektor stal významným exportním segmentem české ekonomiky, když budeme mít super nabídku hlavně magisterských programů v angličtině, skvělou vědu atd. To se nestalo, ale ten potenciál tam stále vidím,“ uvedl.

Zároveň je podle něj zapotřebí se zaměřit na kvalitu vzdělávání od mateřské školy k maturitě, což vyžaduje rozsáhlé změny, které byly dosud zanedbávány, a školství se tak zadrhlo daleko za proměnami společnosti.

„Za deset let se mohou potřebné změny provést, pokud budou vlády na ně navazovat. V případě reforem mateřských, základních a středních škol budou společenské a ekonomické plody vidět až za dvacet třicet let. A peníze sice nejsou všechno, ale jsou podmínkou nutnou,“ dodal Münich, který je i členem Národní ekonomické rady vlády.