Článek
Před časem exministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) a nyní i jeho nástupce Jan Blatný (za ANO) připustili, že lidé naočkovaní proti onemocnění covid-19 budou mít určitá zvýhodnění oproti nenaočkovaným. Je takové zvýhodňování z hlediska ústavního práva přípustné?
Základním principem všech právních systémů demokratických zemí je rovnost. Přitom všichni vědí, že to je rovnost formální, právní, ale fakticky jsou si lidé nerovni. Někdo je zdravý, někdo nemocný, chudý, bohatý a tak dále. Právní systémy se tedy snaží posunout od formální rovnosti k faktické tím, že například zvýhodňují, říká se tomu pozitivní diskriminace, tu slabší stranu. V Evropské unii je to typicky v oblasti spotřebitelské, kdy jsou lepší podmínky proti řetězcům.
PES se změní. Očkovaní a negativně testovaní by měli mít výhody
Někde na to ale není potřeba ani právní úpravy. Každý slušný člověk, když do tramvaje nastoupí invalida o berlích, tak mu uvolní místo a není potřeba mu to přikazovat právním předpisem.
Situace, zda mají mít nějakou takovou preferenci z hlediska formálně-právního lidé očkovaní proti neočkovaným, to je otázka, na kterou nechci záměrně odpovídat, protože se to k nám může dostat. Myslím si ale, že to nebude vůbec věc právní regulace a státu, ale bude to věc podnikatelů, kteří například do svého zařízení budou požadovat testy či očkování.
To bude také problém, jestli není porušen princip rovnosti. I to se k nám může dostat. Je to nesmírně choulostivé. Jsem ale přesvědčen, že se to neprojeví v oficiální státní oblasti, bude se to spíše projevovat v té podnikatelské.
Bude to jiné případ od případu a nakonec to bude Ústavní soud, kdo rozhodne, jestli je to ještě výjimka přiměřená.
Pokud ale chce stát motivovat lidi, aby se nechali očkovat proti novému typu koronaviru a zároveň ochránit zdraví občanů, a přistoupí tak k cestě zvýhodňování očkovaných, bude muset říct, v jakých oblastech to zvýhodnění bude, a zaručit se nějak lidem za to, že nebudou muset například muset nosit roušky či budou moci do divadla oproti neočkovaným. Půjde tedy o věc státu, ne?
Je to možné. Nechci to předjímat.
Může stát takto z ústavněprávního hlediska postupovat?
Vždy jde o meze. Na jedné straně je ochrana veřejného zdraví a tím pádem jistá míra preference a na druhé straně je zase princip rovnosti a zákaz nerovného zacházení. A to je vždy v nějakém střetu.
Můžete nastínit, co je ještě přijatelné a co už je za hranou?
Nepochybné je, že v sociálních a zdravotnických zařízeních omezení přístupu lidí, kteří nebudou mít test a nebudou naočkovaní, to už dnes podle mě je přiměřené a není to protiústavní porušení principu rovnosti. Jinak to ale bude velmi složité, protože mohou být tisíce různých situací.
Prymula: Očkovaní na covid nebudou muset nosit roušky
Mohou si divadla, restaurace a další zařízení vybírat, koho vpustí do své provozovny a koho ne? Mohou takto selektovat?
Ústavní příkaz rovného zacházení nemá absolutní povahu, umožňuje odůvodněné výjimky. Bude to jiné případ od případu a nakonec to bude Ústavní soud, kdo rozhodne, jestli je to ještě výjimka přiměřená a nenarušuje příliš princip rovnosti.
