Článek
(od našeho zpravodaje)
Pane ministře, ruské prezidentské volby se konaly i na okupovaných ukrajinských území. Mimo jiné i v moldavském Podněstří a gruzínské Jižní Osetii a Abcházii. Dá se hovořit o legitimních volbách? Pokud ne, dá se hovořit o tom, že Vladimir Putin není legitimním ruským prezidentem?
My jsme to dali jako vyjádření ministerstva zahraničních věcí. Říkal jsem to osobně a bylo to vlastně i ve společném prohlášení Evropské unie, že odmítáme legitimitu voleb, které proběhly na ilegálně anektovaných a v současné době okupovaných územích Ukrajiny.
Na druhou stranu musíme vnímat realitu toho, že volby v Rusku proběhly bez mezinárodních pozorovatelů, se zastrašením opozice, neproběhly v prostředí, kde by byla svobodná média. Nicméně si myslím, že nikdo nepochybuje o tom, kdo je v tuto chvíli faktickým vládcem Ruské federace.
Pokud bych se zeptal jednoduše, bude Vladimir Putin následujících šest let legitimním ruským prezidentem?
Já neumím věštit, jestli bude dalších šest let prezidentem, ale volební divadlo v Rusku proběhlo zjevně podle dobře připravených scénářů a myslím, že ten výsledek nikoho nepřekvapil. Z tohoto hlediska se nedá očekávat, že by nastala nějaká změna.
Ruské prezidentské „volby“ evropské diplomatické špičky ztrhaly
Rusové, Putin a jeho diplomacie před začátkem vojenské invaze na Ukrajinu mluvili o tom, že chtějí vrátit bezpečnostní architekturu před rok 1997, tedy před rozšíření NATO, a jednoznačně tedy obnovit svůj vliv do míry, ve které ho měl kdysi Sovětský svaz.
Vy jste řekl, že volby na okupovaných ukrajinských územích jsou nelegitimní. Můžete totéž říct o volbách v Podněstří a Jižní Osetii a Abcházii?
Bezpochyby, na ně se to samozřejmě také vztahuje. Rusko v rámci politiky své rozpínavosti dělá volby tam, kde nemá.
Očekáváte, že putinovské Rusko zaútočí na Moldavsko nebo na Gruzii?
V tuhle chvíli to, čemu čelí Evropa, je ruský imperialismus. Zažili jsme to v Gruzii v roce 2008, zažili jsme to na Krymu v roce 2014, zažíváme to dnes a denně již více než dva roky na Ukrajině. My nevíme, kam až tyto pokusy o ruskou expanzi mohou zajít. Mezinárodní společenství naštěstí pomáhá Ukrajině a daří se nám tedy Rusko zadržovat již na Ukrajině.
Když se podíváte na to, co říká ruská propaganda, jak mluví ruští představitelé, oni se nijak netají tím, že chtějí zničit ukrajinskou státnost a dost často ve svých rétorických výpadech útočí i na jiná města, na jiná území a zpochybňují jejich státnost. Rusové, Putin a jeho diplomacie před začátkem vojenské invaze na Ukrajinu mluvili o tom, že chtějí vrátit bezpečnostní architekturu před rok 1997, tedy před rozšíření NATO, a jednoznačně tedy obnovit svůj vliv do míry, ve které ho měl kdysi Sovětský svaz.
Co říkáte na zatykače, které Ruská federace vydává na pobaltské představitele, například na estonskou premiérku Kaju Kallasovou?
Je to naprosto skandální. Já jim vyjadřuji plnou solidaritu a bohužel je to jenom další ukázka toho, jak jsou naprosto nestoudní v tom, kam až dokážou zajít.
Estonská premiérka pro Novinky: Rusko mě svým smyšleným zatykačem neumlčí
Minulý týden Rusko vydalo zatykač na estonského ministra vnitra Lauriho Läänemetsena. On ve svém vyjádření pro Novinky hypoteticky zauvažoval nad tím, že tyhle zatykače by mohly být ruským pokusem o jejich zatčení na půdě některých ze spřátelených zemí v Africe nebo v Asii. Je to podle vás možnost, která je reálná?
Prezident, premiér a ministr zahraničí požívá v zahraničí maximálních imunit. Ti by měli být tohoto kroku teoreticky ušetřeni. Pro ostatní politiky, členy vlády nebo fyzické osoby to samozřejmě může představovat komplikaci při cestování, pokud by hrozilo, že se možná i nechtěně, například při neplánovaném nebo vynuceném mezipřistání, dostanou na území státu, který by na tuto červenou výzvu Interpolu zareagoval tak, jak by si Rusové přáli. To znamená, že to zvyšuje důležitost našeho diplomatického působení všude na světě. Může to tedy komplikovat cestování, může to pro tyto osoby přinést komplikace a samozřejmě je to způsob, kterým se Rusko snaží vyvíjet nátlak na Západ. My se tomu nesmíme nechat podvolit.
Čekáte, že by Ruská federace mohla i na vás někdy v budoucnu vydat zatykač?
Nechci o takových věcech spekulovat nebo to jakkoli komentovat.
Na Radě pro zahraniční věci (FAC) v Bruselu se dnes hovořilo o české muniční iniciativě a vy jste říkal, že Česká republika byla na jednání za hvězdu. Byl tam i nějaký představitel, který naši iniciativu zkritizoval?
Naše muniční iniciativa jde mimo rámec Severoatlantické aliance či Evropské unie v tom smyslu, že se jednalo o politickou výzvu. My s jednotlivými zeměmi, které se přihlásily, komunikujeme napřímo a jsme řekněme takovým zprostředkovatelem skupiny ochotných států. V tomto rámci si neumím představit, že by byl nějaký stát, který by na platformě Evropské unie tu výzvu kritizoval, protože pokud se někdo zapojit nechce, tak se zapojit nemusí. Nikdo je do toho nenutí a tím pádem nikdo ani není pod tlakem, aby to kritizoval.
Existuje informace, že minimálně část té munice bude nakoupena od států, které jsou nějakým způsobem spřátelené s Ruskem. Mohl byste je jmenovat?
Nebudu nijak komentovat, z jakých zemí munici opatřujeme ani jakým konkrétně způsobem. Myslím si, že je to pravidlo, které dlouhodobě v této otázce uplatňujeme a je to dobře právě i kvůli tomu, aby se tyto státy nemohly dostat pod tlak od Ruské federace.
Mluvilo se na dnešní radě o slovenském ministru zahraničí Juraji Blanárovi a jeho schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem?
Toto téma nezaznělo.
Zasáhli jste do naší prezidentské kampaně, viní slovenský ministr českou vládu
