Článek
„Pokud jde o děti a adolescenty s nejzávažnějším postižením, které už mají psychiatrickou diagnózu, tak eviduje dětská psychiatrie v Česku jejich výrazný nárůst. Od roku 2020 je to o víc než 70 procent. Ta krize se chystala a covid ji jen akceleroval,“ řekl na akci ministerstva zdravotnictví ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michael Goetz, který je garantem nové koncepce dětské psychiatrie.
Všichni odborníci na oblast psychiky se shodují, že jde o celosvětový problém, který dopadá o něco více na dívky.
Ministerstvo ve spolupráci s psychiatry a odborníky připravilo koncepci, kterou se mají politici a instituce v příštích letech řídit. Tlak na systém bude sílit. I proto, že téměř polovina ze 157 dětských psychiatrů může v příštích pěti letech zamířit do penze.
Palčivou otázkou je navýšení počtu klinických psychologů, psychiatrů a dalších odborníků. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tento bod opakovaně vyzdvihl, podnikají se kroky k tomu, aby ze škol vycházelo více absolventů a mířili do léčebné praxe.
Ti se ale do praxe dostanou až za několik let a situaci je nutné řešit teď. Podle předsedy Psychiatrické společnosti Tomáše Kašpárka souhlasily zdravotní pojišťovny s tím, že budou některé digitální služby, které nabízí psychologickou podporu, hradit.
Z Ostravy do jižních Čech
Na resortu před lety propracovaný plán na reformu systému duševního zdraví, jehož cílem bylo snižovat počty hospitalizovaných a posilovat komunitní a terénní péči, díky níž se budou moci nemocní snáz začlenit do společnosti. Na budování center duševního zdraví vypsal stát dotační výzvy.
S dětmi ale plán příliš nepracoval a nyní se ukazuje, že je potřeba pro ně naopak akutní lůžka v psychiatrických nemocnicích přidat. „Ta řešení, která přináší reforma jako klíčová, nejsou řešením současné krize u dětí,“ uvedl Kašpárek s tím, že na ni ale nerezignují, jen hledají další řešení.
„Reforma psychiatrie se zaměřila na dospělou populaci, dětské duševní zdraví ještě tehdy nebylo vnímáno v takové krizi a hlasy odborníků nebyly tehdy dostatečně akceptovány,“ doplnil Goetz. Neodpovídaly tomu podle něj ani investice z rozpočtu.
Dětských psychiatrických lůžek je v současné době 559. Cílem je, aby na 100 tisíc obyvatel bylo osm lůžek pro psychiatrické dětské pacienty - v přepočtu je to asi 860 lůžek.
„Abychom zvýšili dostupnost, tak musíme posilovat hlavně služby, které poskytnou pomoc rychle a jsou schopné postarat se o velké množství klientů,“ uvedl Kašpárek. Podle Goetze jde hlavně o denní stacionáře, centra duševního zdraví, akutní ambulance nebo krizová centra. „V Česku není zatím žádné krizové centrum pro děti a dorost, pro dospělé je jich několik,“ podotkl.
Na nedostatečné kapacity podle něj ukazuje i to, že děti s psychiatrickým onemocněním z Ostravska bývají hospitalizovány třeba i v jižních Čechách nebo leží nouzově na běžných dětských odděleních nemocnice či psychiatrických oddělení pro dospělé.
„Není možné očekávat, že by se zvýšil výkon současných dětských oddělení, protože by to tak snížilo kvalitu péče, že by to vedlo k opakovaným hospitalizacím,“ dodal.
Od října se začne pilotovat 10 psychiatrických ambulancí pro dospělé, do budoucna by mohly vzniknout i pro děti.
První, na koho by se měl rodič podle něj obrátit, pokud jeho dítě má psychické potíže, by měl být dětský lékař. Ten by měl identifikovat, jakou konkrétní formu péče dítě potřebuje a pomůže mu ji zařídit. Ministr Válek také připomněl existenci krizových linek.
