Hlavní obsah

Ranhojičky od sv. Anny léčbu larvami neopouští

11. 9. 2021, 20:57 – Brno

Ranhojiče by většina lidí zařadila do středověku, kdy se léčilo pijavicemi a rány se vypalovaly žhavým železem. Ale v nemocnicích je najdete i dnes. Například ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) specialistky pro hojení ran toto označení vůbec nepovažují za přežitek. Ony totiž skutečně hojí rány.

Foto: Právo

Sestra, která se chce stát ranhojičkou, musí zvládat ustát i velmi nepříjemné situace, například pohled na velké rozpadlé rány.

Článek

Tým ranhojiček tvoří ve FNUSA třináct zkušených sester. „Terapie léčby ran jsou různé. Jednou z nich je larvální terapie. Jedná se o alternativní metodu léčení a čištění ran pomocí sterilních larev bzučivky zelené, které se v medicínském prostředí přezdívá biologický nůž,“ říká o jedné z metod, která mnoha lidem připadá zvláštní a občas i odpudivá, mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

„Larvy lze použít při léčbě infikovaných ran a ran obsahujících mrtvou tkáň,“ dodává mluvčí nemocnice.

„Larvy používáme na léčbu ran u bércových vředů, proleženin, syndromu diabetické nohy nebo k vyčištění rány před transplantací. Dokážou totiž produkovat vysoce účinné enzymy, které štěpí nekrotickou tkáň, živé buňky ale nepoškozují,“ vysvětluje vrchní sestra II. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU a garant ranhojiček

„Důležitou roli v této léčbě však hraje spolupráce pacienta i rodiny. Problémem totiž může být špatný psychický stav pacienta, nepříjemné vnímání pohybu v ráně a možnost krvácení z rány,“ upřesňuje vrchní sestra.

Nové poznatky brněnských vědců mohou snížit cenu i toxicitu léčby leukémie

Věda a školy

„Během léčby se musí řešit i nepříjemný zápach. Larvy podporují hojení ran, stimulují spodinu rány, zlepšují její prokrvení a podporují tvorbu granulační tkáně. Tzv. Maggot terapie je u nás na klinice používána již velice dlouho,“ pokračovala.

Pořád se učí

Dodala, že úspěšná je také podtlaková vakuová terapie. „Před lety jsme ji zaváděli jako vůbec první v České republice a velmi se osvědčila.“

Podle ní se ranhojičky musí neustále vzdělávat a reagovat na aktuální trendy ve zdravotnictví. „Pracuji v nemocnici již 31 let a z toho se 26 let zabývám hojením ran, vedu kurzy, přednáším, zajišťuji praktickou stáž studentek a pořád se mám co učit. Péče o nemocné s chronickou ránou je složitý proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup, logický postup, návaznost léčby a zapojení pacienta i rodiny do péče o ránu.

Proto je důležité mít proškolený personál, mít vybrané sestry ranhojičky, které umí zhodnotit, popsat a zdokumentovat ránu, zjistit bolestivost rány u klienta, umět edukovat klienta i rodinu, navrhnout správný postup hojení, zajistit i zlepšení nutričního stavu pacienta, prostě stanovit jasný postup i plán,“ vysvětluje Markéta Zapletalová.

Nový skener umí v těle odhalit zánět. Pomůže i cukrovkářům

Domácí

Sestra, která se chce stát ranhojičkou, musí zvládat ustát i velmi nepříjemné situace, například pohled na velké rozpadlé rány, musí umět naslouchat a mít schopnost motivovat klienta a podpořit ho v dlouhé cestě za vyléčením.

„Je to práce těžká, ale když vidíte úspěšně zvládnutou léčbu, spokojeného pacienta, kterému jste pomohli i k záchraně končetiny, jste šťastní a víte, že to, co děláte, má smysl,“ usmívá se vrchní ranhojička od sv. Anny.

Reklama

Výběr článků