První průzkum po Macinkových SMS: Motoristé mimo Sněmovnu, Kubův raketový start

„Podpora vládního a opozičního bloku se od voleb zásadně nezměnila, ale zájem voličů se začíná drolit mezi více stran,“ uvedla Tereza Friedrichová, politická analytička NMS. Hnutí ANO zůstává v čele. Zatímco loni v říjnových volbách získalo 34,5 procenta, nyní by jej volilo 32,6 procenta respondentů.

ODS je ve volebním modelu NMS poprvé od listopadu 2024 měřena jako samostatná strana. Ve sněmovních volbách kandidovala v koalici Spolu s TOP 09 a KDU-ČSL, která dohromady získala přes 23,3 procenta. Zatím však není jasné, zda se koalice Spolu bude opakovat i v dalších volbách.

Se ziskem 14,7 procenta by samostatná ODS skončila jen těsně nad hnutím STAN, kterému by dalo hlas 14,6 procenta oslovených. Starostové by si tak oproti loňskému volebnímu výsledku 11,2 procenta polepšili. Další účastníci koalice Spolu by se samostatně do Sněmovny nedostali, lidovcům průzkum přisoudil 2,6 procenta a TOP 09 jen 2,4 procenta.

Do dolní parlamentní komory by naopak dostali Piráti se ziskem 7,2 procenta (ve volbách dostali necelých 9 procent) a SPD se 6,5 procenta (ve volbách měla 7,78, tam se ovšem na kandidátkách objevili i politici z PRO, Svobodných a Trikolory, které současný model počítá zvlášť).

Strana Motoristé sobě by se podle průzkumu do Sněmovny nedostala. Zatímco loni získala ve volbách necelých 6,8 procenta, nyní by ji volilo jen 4,7 procenta dotázaných. Ke vstupu do dolní komory je přitom nutné získat alespoň pět procent.

Jedná se o první šetření, které sbíralo data až po vypuknutí kauzy s SMS zprávami, jež posílal předseda Motoristů Petr Macinka na konci ledna hradnímu poradci Petru Kolářovi. Naléhal v nich na jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel označil tyto zprávy za vydírání, podle Macinky šlo o vyjednávání. Kauza vyvolala znepokojení části veřejnosti a následovaly po ní demonstrace na podporu prezidenta.

Totožný výsledek jako Motoristé získalo i nedávno oznámené hnutí Naše Česko, v jehož čele stojí jihočeský hejtman a bývalý politik ODS Martin Kuba. V jeho případě jde ale naopak o úspěch, protože hnutí startovalo z nuly.

„K výsledku hnutí Naše Česko přispěla doba sběru i zvolená metodologie. Data jsme sbírali jen dva týdny po oznámení založení strany, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby se informace rozšířila a zároveň ji voliči ještě nestihli zapomenout,“ popsala Friedrichová.

„Teprve se ukáže, jestli Naše Česko zůstane relevantním subjektem a spíše regionální podporu přetaví v rozumný celostátní výsledek,“ dodala analytička.

Z dalších stran pak průzkum uvádí ještě KSČM s 1,7 procenta hlasů (její politici v posledních volbách kandidovali na listinách hnutí Stačilo!), PRO s 1,6 procenta a Přísahu a Svobodné, které shodně podporuje 1,4 procenta voličů. Jak bylo uvedeno, členové těchto stran a hnutí se do Sněmovny dostali na kandidátkách SPD.

Volební účast by v únoru dosáhla 65 procent, to je téměř o čtyři procentní body méně, než jaká byla volební účast v říjnu 2025.

Šetření probíhalo v polovině února, účastnilo se ho 1001 osob. Průzkum zkoumal také volební potenciály, tedy kolik voličů uvažuje o tom, že by danou stranu či hnutí volilo, a jádro, osoby, které jsou přesvědčené o volbě daného subjektu.

V obou kategoriích rovněž vítězí ANO s potenciálem 37,6 procenta a jádrem 20,1 procenta. V případě potenciálu je však zajímavé druhé místo. Zatímco o volbě hnutí STAN uvažuje 24,6 procenta dotázaných, u ODS je to méně, 21,6 procenta.