Při odklizení kůrovcového dřeva by byl požár u Hřenska rozsáhlejší, zjistila studie

Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.

Vědci prováděli i simulace postupu požáru za různých okolností pomocí americké technologie FlaMap. Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami. Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný, a navíc by se rychleji šířil.

„Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo,“ píše se ve studii. „Pravděpodobně by ale trval kratší dobu,“ doplnili vědci.

Také zkoumání následků požáru v Českém Švýcarsku ukázalo, že holiny požár nezpomalily. „Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich ‚vyčištění‘, tj. přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví a podobně,“ uvedli experti.

Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.

Oheň při letním požáru v parku podle nich dokázal překonat všechny typy lesa, včetně živého borového lesa, skalek nebo i podmáčených míst. Přirozené bariéry v podobě typu terénu a porostu hrály v boji s ohněm jen druhotnou roli. „Na některých místech prochází okraj požářiště odumřelými smrkovými porosty bez zjevného rozdílu mezi silně shořelou a nezasaženou částí lesa. Lze předpokládat, že na těchto místech byla role hasičů v zamezení šíření požáru klíčová,“ popsali situaci vědci.

Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.

Roli hrála i velká přítomnost turistů, jejichž počet v parku stále stoupal. Právě některý z turistů a jeho neopatrná manipulace s ohněm požár zřejmě způsobil.

Analýza také uvedla, že příroda v místě se z katastrofy rychle vzpamatovává zachováno zůstalo mnoho semen. „S vysokou pravděpodobností se tak zachovala část semenné banky pro následnou regeneraci lesa. V dalších letech je kromě rozvoje bylin a trav očekávána rychlá regenerace lesa, a to zejména břízou, osikou, vrbou jívou a borovicí lesní,“ píše se ve zprávě. Uvádí také, že se před požárem zřejmě stihli skrýt i obratlovci, protože nebyly nalezeny stopy po mrtvých zvířatech.