Článek
„Nelze upřít, že žalobce skutečně zvedá celospolečensky problematická témata týkající se nelegální migrace a jejích neblahých důsledků, což samozřejmě bez dalšího věcí problematickou není,“ konstatoval v pátek soudce Tomáš Moravec.
„Nicméně ve shodě se žalovanou (stranou) je soud toho názoru, že problematický je způsob a forma, jakou žalobce tato témata komunikuje,“ dodal. Témata jsou podle něj v komunikaci SPD protknuta společenskými předsudky, slovními útoky nebo jsou doplňována urážlivou symbolikou.
„Soud je toho názoru, že způsob, jakým se žalobce vyjadřuje, je způsobilý podnítit k nenávistným aktivitám další osoby, což ilustrují často i komentáře, které se objevují pod jednotlivými příspěvky na sociálních sítích,“ řekl Moravec.
Vyjádření představitelů hnutí jsou podle soudce způsobilá podnítit ve společnosti strach nebo nenávist. Zmínil například příspěvky předsedy hnutí Tomia Okamury.
Fašistické hnutí
Ministerstvo ve zprávě o SPD hovořilo jako o „jediné stálici“ xenofobních uskupení a připomnělo kontakty představitelů SPD s Alternativou pro Německo, respektive její mládežnickou organizací Junge Alternative. Mládežnická organizace přitom byla Spolkovým úřadem na ochranu ústavy označena za „pravicově extremistickou“.
Ministerstvo pak ve zprávě neopomnělo připomenout i skutečnost, že Městský soud v Praze v únoru 2023 zamítl žalobu SPD na ochranu dobré pověsti podanou na týdeník Respekt. Ten hnutí označil za „fašistické“.
V únoru Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že SPD nemá nárok na omluvu za to, že bylo zařazeno do zprávy o extremismu v roce 2020. Konstatoval pouze, že tím byla porušena jeho práva.
Anketa
Zpráva vedle zmínky o SPD v souvislosti s „xenofobně zaměřenými populistickými skupinami“ konstatovala, že „příznivci xenofobních subjektů často opakují myšlenky produkované prokremelskou propagandou“, a poukazovala na jejich „symbiózu s dezinformačními weby“. Podle soudu však uvedené projevy nebyly dominantní složkou aktivity hnutí.
