Článek
„Jsem za takový počin nesmírně ráda. Měla jsem výčitky, že jsem strýcův odkaz neudržovala,“ svěřila se Novinkám Jaroslava Silvarová, neteř Josefa Hlavatého.
Jeho příběh byl dlouhá léta zapomenutý. Prozkoumal ho až historik Petr Blažek. „Začal pátrat po archivech. Prošel spoustu dobových dokumentů,“ ocenila.
Hlavatý se upálil na symbolickém místě, kde v minulosti stávala a dnes se opět nachází Masarykova socha. Hořící postavu spatřilo několik lidí a zavolalo záchranku. Sanitka pak pětadvacetiletého muže, jenž utrpěl rozsáhlé popáleniny, odvezla do nemocnice.
Josef Hlavatý se upálil na tehdejším Dukelském náměstí 20. ledna 1969.
Palachův spolužák: Cítím vůči němu stud
Ještě tentýž večer vystoupil v televizi i rozhlase prezident Ludvík Svoboda. „Jednoznačně spojoval uvedený čin s Janem Palachem. Je to jasné z jeho slov, v nichž apeloval především na mladé lidi, aby nic podobného neopakovali,“ upozornil historik.
Poukázal také na bezprostřední reakci Plzeňanů, kteří spontánně přicházeli na Dukelské náměstí. Zapalovali svíčky, přinesli z novin vystřižený portrét Jana Palacha, státní vlajku i trnovou korunu.
Jenže už následující den se situace dramaticky změnila a státní orgány Hlavatého motivaci zpochybnily. Zveřejnily, že byl alkoholik, který měl závažné osobní problémy. „Skutečně prožíval náročné období. V té době se rozvedl. Soud svěřil děti manželce, což velmi těžce nesl,“ sdělil Blažek.
Podle dostupných dokumentů Plzeňan také pil, kvůli čemuž často střídal zaměstnání. „Ano, opravdu měl potíže. Ale vycházely články, které ho jenom očerňovaly. Třeba že neplatil alimenty, což nebyla pravda. Jeho maminka se vypravila do redakce se složenkami, ale nikdo se s ní nebavil,“ řekla Silvarová.
Fotografie z místa činu, kam lidé spontánně nosili svíčky a zapalovali je. Nechyběl ani portrét Jana Palacha.
Zdůraznila, že komunistický režim některé informace naopak záměrně tajil. „Třeba výpověď lékaře, který strýce ošetřoval, nebo jeho maminky,“ doplnila.
Doktor na chirurgické ambulanci s Hlavatým hovořil. Pacient mu řekl, že sebevraždu spáchal jako protest proti okupaci. Na pokoji pak vykřikoval nadávky na Rusy. „Jeho matka na služebně SNB uvedla, že se o sebeupálení Jana Palacha bavili,“ potvrdil historik.
Vyšlo rovněž najevo, že se Hlavatý v srpnu 1968 účastnil protestů proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. „Strhával v Plzni pouliční tabulky, aby dezorientoval sovětská vojska. A také demonstroval u budovy rozhlasu,“ podotkl Blažek.
Jaroslava Silvarová, neteř Josefa Hlavatého, s rodinou u pamětní desky.
Celou rodinu událost velmi zasáhla. Strýc Silvarové zemřel 25. ledna. Pohřeb proběhl v tichosti. „Bylo to hrozné. Vzpomínám si, že Pepíkovi rodiče i moje maminka se úplně přestali smát,“ vracela se v čase Silvarová, které tehdy bylo deset let.
Pamětní desku nechalo udělat město. Nachází se v místě, kde vyšetřovatelé našli ohořelé oblečení a zápalky. Dílo navrhl sochař Luděk Míšek.
Pamětní deska připomíná Josefa Hlavatého, který se před 55 lety v Plzni upálil.
Pamětní desku nechalo udělat město. Nachází se v místě, kde vyšetřovatelé našli ohořelé oblečení a zápalky. Dílo navrhl sochař Luděk Míšek.
SPECIÁL: Palachův týden přinesl největší protirežimní protesty
Nejtvrdší zásah československé bezpečnosti proti demonstrantům. Lidé sténali, vzpomíná účastník palachiády
