Hlavní obsah

Před 20 lety zavlála v NATO česká vlajka. Slunečný den pro ČR, prohlásil tehdy Zeman

12. 3. 2019, 4:00
Právo, Jan Martinek

„Dnešek je slunečným dnem pro Českou republiku,“ prohlásil tehdejší premiér a dnešní hlava státu Miloš Zeman 16. března 1999 v bruselském hlavním sídle ústředí NATO při slavnostním vztyčování české vlajky. Česká republika se členem Severoatlantické aliance oficiálně stala 12. března, před dvaceti lety.

Živě: Projev Miloše Zemana a Andreje Babiše na bezpečnostní konferenci ke 20. výročí vstupu České republiky do NATO Video: Novinky

 
Článek

Tehdy ve městě Independente ve Spojených státech předali ministři zahraničí tří zemí (kromě ČR ještě Polsko a Maďarsko) ratifikační listiny tehdejší šéfce americké diplomacie Madeleine Albrightové.

Česko tak bylo mezi prvními třemi zeměmi bývalého východního bloku, které Alianci rozšířily: naše slovenské sousedy čekalo přijetí až o pět let později. Nyní, dvacet let poté, má naše členství v Alianci podporu většiny občanů ČR.

Námluvy už od roku 1990

Námluvy Čechů a NATO začaly záhy po pádu socialismu. Už v listopadu 1990 získala tehdejší ČSFR status přidruženého delegáta, ačkoliv byla formálně ještě členem Varšavské smlouvy, která sdružovala země východního bloku a která byla rozpuštěna v únoru 1991. V březnu 1991 navštívil sídlo NATO prezident Václav Havel jako první hlava postkomunistického státu.

Foto: Profimedia.cz

Václav Havel v roce 2009 na konferenci k výročí 10 let od vstupu ČR do NATO a k 60. výročí vzniku NATO

Názor, který bývalý prezident zastával ještě v těsně porevoluční době – že by se měla společně s Varšavskou smlouvou rozpustit i Severoatlantická aliance –, mu jeho okolí rychle rozmluvilo, později byl hlavním hybatelem vstupu Česka do NATO.

V roce 1994 navštívil Prahu tehdejší americký prezident Bill Clinton a jednal zde nejen s českými politiky, ale také s prezidenty visegrádských zemí právě o plánu na rozšíření Aliance, který den za dnem nabýval konkrétnějších rozměrů.

Myšlenku referenda o vstupu do NATO, kterou v polovině devadesátých let prosazovala například opoziční ČSSD vedená Zemanem, svorně odmítli jak Havel, tak tehdejší premiér za ODS Václav Klaus. Prezident Havel ji označil za nesmysl.

Mediální kontroverzi způsobil ministr zahraničí za ČSSD Jan Kavan, který se rok před vstupem do NATO ptal generálního tajemníka Aliance Javiera Solany, zda by bylo možné po případném referendu z NATO opět vystoupit. Kavan se později bránil, že i sám Solana jej ujistil, že to byla „dobrá a legitimní otázka“.

Foto: Profimedia.cz

Ministr zahraničí Jan Kavan podepisuje vstup Česka do NATO, přihlíží americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová

Vidina začlenění země do severoatlantických struktur se definitivně zhmotnila v roce 1997, kdy menšinová vláda ODS schválila vznik Výboru pro integraci České republiky do NATO, v témže roce bylo přijetí ČR odhlasováno na madridském summitu Aliance. Čeští politici rozhodnutí přivítali, proti byli komunističtí poslanci a republikáni vedení Miroslavem Sládkem.

V prosinci 1997 podepsali ministři zahraničí států NATO protokoly ke vstupu Česka, Maďarska a Polska do Aliance, od kterého země dělily už jen ratifikace v národních parlamentech. V dubnu 1998 schválila ratifikaci protokolů Sněmovna (proti byli poslanci KSČM a SPR-RSČ), o dva týdny později se souhlasně vyslovil i Senát.

Klaus varoval před bezstarostností

Protokol o přistoupení ČR do NATO podepsal prezident Havel 26. února 1999 v Trůnním sále Pražského hradu. „Dává nám naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě,“ řekl tehdy Havel.

Slavnostní ceremoniál narušil tehdejší ekologický aktivista a dnešní vysokoškolský pedagog Jan Křeček, který začal během podpisu pískat a zapálil kartičku s logem NATO. Ochranka jej vyvedla ze sálu.

Tehdejší předseda Sněmovny a později Havlův nástupce na Hradě Václav Klaus 16. března 1999 pronesl v pražském Obecním domě projev, ve kterém řekl, že vstup do NATO je nejzásadnější událost pro Česko od února 1948.

„Stáváme se součástí pevného svazku demokratických států z obou břehů Atlantiku, jehož posláním je obrana svobody, demokracie a lidských práv. Stáváme se součástí Severoatlantické aliance, která ve studené válce zvítězila nad komunistickým nebezpečím a která je i do budoucna hlavním garantem stability a bezpečnosti – a to nejen na našem kontinentě, ale i v celém světě,“ řekl Klaus, který upozornil, že vstupem do NATO nenastává pro ČR éra bezstarostnosti.

Foto: Profimedia.cz

Prezident ČR Václav Klaus (na snímku) v roce 2009 pořádal na pražském hradě slavnostní oběd pro účastníky konference Deset let od rozšíření NATO: Úspěchy, výzvy a vyhlídky.

Vstup do Severoatlantické aliance tehdy Čechy rozdělil. Podle průzkumu agentury CVVM, která od roku 1999 pravidelně monitoruje veřejné mínění ohledně spojenectví s Aliancí, s naším členstvím v NATO se v prvních měsících od vstupu nespokojila ani polovina občanů.

Dnes, po dvaceti letech, přijímají Češi členství v NATO pozitivněji. Podle šetření CVVM z letošního února je 58 procent respondentů s členstvím v Alianci spokojeno, naopak nespokojených je 22 procent. Podobné rozpoložení dnes panuje i v táboře politiků, kdy kritickými ke spojenectví zůstávají komunisté a proti členství ČR v NATO je rovněž SPD Tomia Okamury.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Členství ČR v NATO má i své kritiky. Na snímku akce KSČM z roku 2015 proti průjezdu vojsk Americké armády přes území ČR. V popředí europoslanec Miloslav Ransdorf.

KSČM měla vystoupení z NATO jako součást předvolebního programu před volbami 2017. „Máme výhrady k tomu, jak NATO funguje, zejména v posledních dvaceti letech. Není už systémem, který by řešil evropské problémy s obranou, a je spíš ve vleku zájmů USA,“ řekl pro Právo poslanec KSČM Jiří Dolejš.

„Emancipace na americkém pilíři naší bezpečnosti je pro nás důležitá. Investice do obrany by měly vycházet z toho, jaké jsou naše zájmy, a ne zájmy našeho amerického spojence,“ dodal. Podobně hovoří Okamura, který se omluvil z úterních oslav dvacátého výročí vstupu do Aliance, které pořádá prezident Zeman na Pražském hradě.

„Není co slavit“

Podle Okamurova názoru není co slavit. „K NATO se stavíme kriticky, expanzivní politika Aliance vůči jiným zemím se nám vůbec nelíbí. Vezměme si například, že členský stát NATO Turecko okupuje stát EU, tedy Severní Kypr. Referendum o vystoupení z NATO by nebylo od věci,“ míní Okamura.

Trnem v oku KSČM i SPD jsou zejména zahraniční mise NATO, kterých se účastní čeští vojáci. Nejdůležitější je nyní operace Resolute Support v Afghánistánu, která si už vyžádala čtrnáct životů českých vojáků.

Ostatní strany hodnotí členství ČR v NATO jednoznačně pozitivně. „Je u nás nejbezpečněji v historii, daří se modernizace armády, i když já osobně bych si představoval mnohem větší investice. Teď je důležité dotáhnout velké zbrojní projekty a posunout armádu do 21. století,“ řekl Právu ministr vnitra, vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Uzákonit dvě procenta HDP?

Poslankyně ODS a předsedkyně branného výboru Sněmovny Jana Černochová chce znovu předložit zákon, který by zavazoval ČR vydávat alespoň dvě procenta HDP na obranu, jak se česká vláda země Alianci už před časem zavázala. Současná vláda potvrdila, že do roku 2021 se zvýší výdaje na 1,4 procenta HDP ročně a dvou procent bude dosaženo v roce 2024. Momentálně dává ČR na obranu jen lehce přes jedno procento.

„Uvítá to jak armáda, tak ministerstvo obrany, protože program akvizic, který se teď spouští, je financován dlouhodobě, a oni potřebují mít jistotu prostředků na modernizaci. Jde o to, abychom nebyli v NATO černý pasažér,“ řekla Právu Černochová.

Návrh se ale zatím nezdá jiným stranám. „Nemyslím si, že je na to potřeba takový zákon. V případě krize by se to ukázalo jako obtížné,“ řekl Právu šéf soc. dem. Hamáček. O zákonem podloženém závazku pochybuje i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

„Dvacet let v Alianci je určitě důležité výročí, ale pojďme se vrátit k tomu, co to vlastně znamená. Jsou problémy v Sýrii, v příštím roce bude možná konflikt v Íránu. Důležité je, jakou roli v tom bude ČR hrát. O tom bychom se měli bavit s našimi spojenci,“ řekl Právu předseda pirátů Ivan Bartoš.

Uzákonit dvě procenta HDP na obranu mu jako nejlepší nápad nepřijde. „Co se za to dá koupit? O kvalitě a připravenosti armády to nemusí nic vypovídat. Jak sleduji systém českého nakládání peněz ve věci vybavenosti armády, tak to zatím byla spíš kauza za kauzou než smysluplná modernizace armády. Chybí mi tam koncepce,“ uvedl Bartoš.

TOP 09 by návrh ODS podpořila. „Jsme velkými zastánci našeho členství v NATO, jsme přesvědčeni o tom, že NATO je garantem naší bezpečnosti. Sami bychom se měli snažit nebýt černým pasažérem a zvyšovat výdaje na obranu tak, jak je požadováno,“ řekla Právu první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Reklama

Výběr článků