Hlavní obsah

Pozor na rušení hotovosti, znělo na sněmovní debatě

Česko by mělo zamezit jakýmkoliv snahám o rušení plateb v hotovosti, a to především z bezpečnostního hlediska. Shodlo se na tom několik politiků i odborníků z finanční sféry. Ti se ve Sněmovně zúčastnili semináře, který pořádal místopředseda dolní komory za ODS Jan Skopeček a nezávislá senátorka Jitka Chalánková.

Foto: Deml Ondřej, ČTK

Jan Skopeček (ODS)

Článek

Právě ta předložila v Senátu zákon, podle nějž by se právo platit hotově mělo zakotvit do Ústavy. Norma, která by měnila Listinu základních práv a svobod, už prošla prvním čtením a nyní ji posuzují výbory.

Ačkoliv zrušení hotovosti v ČR reálně nikdo nenavrhuje, politici jsou přesvědčeni o tom, že se k němu salámovou metodou blížíme.

„V některých státech na severu Evropy už někde ani nelze hotově zaplatit. Nikdo nemá být nucen k využívání digitalizace, a to ani přímo, ani nepřímo,“ uvedla Chalánková v úvodním slově. Zrušení hotovosti by podle ní mělo řadu rizik.

„Kromě technických indispozicí při elektronických platbách - může dojít k výpadkům, hackerským útokům - hrozí i ztráta soukromí. Člověk by se měl rozhodnout sám ze své vůle, že chce platit hotově,“ řekla senátorka.

Poslední šance, burcoval Nacher

S tím souhlasí i Skopeček. „Jako klasický liberál jsem přesvědčen, že lidé mají mít možnost volby, jakou formu budou používat při úhradě služeb,“ řekl místopředseda Sněmovny. „Není to boj proti novým technologiím či snaha brzdit rozvoj.

Sám většinou platím kartou nebo telefonem, moc bankovek u sebe nenosím. Stát nemá rozvoj bezhotovostních plateb brzdit, ale ani ho podporovat, má to nechat trhu,“ uvedl.

Vlády některých zemí mají podle něj tendenci platby v hotovosti omezovat s odůvodněním, že tak zabraňují šedé ekonomice či že placení bankovkami a mincemi není hygienické.

„Ten trend je viditelný, a finální argument bude takový, že hotovost můžeme úplně zrušit,“ varoval.

„Postupně to k tomu směřuje, zrušení hotovosti bude poslední krok, z nějž nebude kam uhnout. Mluvím o tom už nejméně deset let a je poslední šance s tím něco udělat,“ řekl na semináři poslanec opozičního ANO Patrik Nacher.

Trend je viditelný, finální argument bude hotovost zrušit
Jan Skopeček, ODS

Zachování hotovosti je podle něj důležité zejména pro ochranu spotřebitele. „Kdo nemá bankovní účet, což není povinné, je v zásadě sprostý podezřelý. Hotovost slouží i jako úspora, je prokázáno, že kdo platí kartou, utrácí více,“ tvrdil Nacher.

Nově zvolená nezávislá senátorka a advokátka Daniela Kovářová jako jeden z argumentů, proč by hotovost měla být zachována, zmínila děti, které se na kapesném učí finanční gramotnost a pro které „neviditelné“ peníze na bankovním účtu jsou příliš abstraktní.

„Když hotovost nebude, nebudou se finanční gramotnost mít jak naučit,“ míní Kovářová.

Podle analytika J&T banky Pavla Rysky by v bezhotovostní společnosti hrozilo, že by například centrální banky mohly začít zavádět záporné úrokové sazby. Lidé by tak přicházeli o své peníze bez možnosti je vybrat. Připomněl i bezpečnostní riziko.

„Digitální systém má obecně nízkou míru selhání, ale pokud by k němu došlo, náklady by byly obrovské. Déle trvající výpadek bankovního systému bez možnosti vybrat si hotovost by způsobil naprostý kolaps ekonomiky,“ varoval Ryska.

Stačí změnit zákon, míní finančníci

Někteří odborníci, kteří na semináři mluvili, byli skeptičtí k tomu, jestli by se mělo právo na hotovost zakotvit v Ústavě.

Oldřich Dědek, člen Bankovní rady České národní banky, by šel spíše cestou novelizace zákona o oběhu bankovek a mincí, který mimo jiné stanovuje, že „každý je povinen přijmout bankovky a mince bez omezení, leda že je oprávněn jejich příjem odmítnout“.

Upozornil ale, že porušení tohoto zákona není přestupkem. „Setkáváme se se situací, že řada subjektů odmítá přijmout úhradu v hotovosti. Tento jev sledujeme,“ řekl Dědek a doplnil, že se to týká například některých pojišťoven.

„Můžeme maximálně subjekt vyzvat, aby to nedělal,“ uvedl a vyzval ke změně zákona. „Stačilo by doplnit a zpřesnit právní úpravu povinné akceptace hotovosti,“ řekl.

Podobný názor má i Jiří Georgiev, náměstek ministra financí. „Je otázka, zdali je ústavní úprava vůbec namístě. V Evropě zatím nevidíme stát, který by se k takovému kroku odhodlal. Dánsko to má velmi detailně ošetřeno zákonem,“ řekl Georgiev.

Na to Skopeček namítl, že to, že takovou úpravu v žádné zemi nemají, není argument.

„Je přirozené, že taková úprava by měla přijít ze země jako ČR. Citlivost na ochranu soukromí mají země s historickou zkušeností, kde byla tato práva v nedávné minulosti brutálně potlačena,“ řekl poslanec.

Ústavní právo na hotovost dlouhodobě prosazuje i ústavní právník Jan Kudrna, který se diskuze též zúčastnil.

Reklama

Výběr článků

Načítám