Článek
Shodou okolností tuto středu rozhodla vláda, že navýší rozpočet ministerstva spravedlnosti o 2,3 milionu eur, tedy přes 57 milionů korun, právě kvůli tomu, aby mohl rezort zaplatit pokutu Evropské komisi. V tomto případě šlo o zpoždění směrnice o ochraně oznamovatelů, která měla v členských státech začít platit od prosince roku 2021, v Česku však nabyla účinnosti až v srpnu roku 2023.
„Za udělení pokuty je zodpovědná předchozí vláda, neboť lhůta stanovená EU uplynula v měsíci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, která zákon přednostně připravila a prosadila,“ řekl už dříve ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Předchozí Babišova vláda zákon skutečně neprosadila a učinil tak až Fialův kabinet.
Může se však snadno stát, že také Blažek a Fiala zanechají příští vládě podobný danajský dar, ani oni totiž v řadě případů nestihli potřebné zákony přijmout. „Termín transpozice uplynul u 11 směrnic Evropské unie. Z nich se u 10 směrnic čeká na přijetí návrhů zákonů, kterými bude transpozice dokončena a které jsou v různých fázích legislativního procesu v parlamentu,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Největší prodleva je podle něj u směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů, její část se měla do českých zákonů propsat nejpozději loni 1. července. Váhá se také u směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, u té zase zákonodárci nestihli termín loňského 6. července.
Zákon na téma udržitelnosti je přitom teprve po prvním čtení ve Sněmovně, tedy na začátku celého legislativního procesu, tisk o podpoře energie pak své první čtení dokonce stále ještě čeká. Na začátku října přitom čekají Česko volby, mezitím budou parlamentní prázdniny, šance na schválení tisků je tak minimální.
„Obecně se dá říct, že pokud je návrh zákona před prvním čtením v Poslanecké sněmovně a není u něj navrženo schválení v prvním čtení, není příliš reálné, že by byl do konce funkčního období schválen,“ uvedl k tomu Řepka.
Poslanci nestihli vyhovět ani směrnici, která zavádí přísnější pravidla pro porušování mezinárodních sankcí, ta měla začít platit v českém právu letos 20. května. Trestné má být nově například to, pokud někdo umožní vstoupit do unijní země osobě na sankčním seznamu.
Ani tento zákon se dosud nedočkal prvního čtení, ministr Blažek se proto snaží změnu zapracovat do nového trestního zákoníku, u něj je totiž alespoň šance, že jej zákonodárci stihnou přijmout.
V případě, že představitelé členského státu příliš otálejí, je postup přesně daný. Evropská komise nejprve zašle státu žádost o informace. Poté může požádat, aby daná země začala naplňovat unijní právo, a teprve pokud tak země neučiní, putuje věc k soudnímu dvoru Evropské unie. Soud pak může státu přikázat, aby situaci napravil. A až potom, když tak země neučiní, může dostat pokutu.
Pokud tedy stát nestihne termín, neznamená to automaticky, že by platil milionové pokuty. V poslední době je zákon o oznamovatelích jediný, za který Komise udělila Česku sankci.
