Článek
„Obecně řečeno, pokud ke stanovenému datu není směrnice plně a správně provedena, má Evropská komise právo zahájit proti dotčenému členskému státu řízení pro porušení unijního práva,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Od zmíněného 20. května mají v celé Evropské unii platit přísnější pravidla pro porušování mezinárodních sankcí. Například má být trestné i to, pokud někdo umožní vstoupit do unijního státu osobě, na niž se mezinárodní sankce vztahuje, nebo jí umožní daný stát jen přejet. Každá členská země však tato nová pravidla musí zavést ve svých vlastních zákonech.
Podle Řepky už tak Česko z velké části učinilo, ne však zcela. Například zatím nepostihuje výše popsaný případ. „Lhůta pro provedení směrnice byla nestandardně krátká, pouze 12 měsíců,“ připomněl mluvčí. Unie skutečně zmíněnou směrnici schválila loni v dubnu a letos v květnu už mají mít členské státy hotovo. Podle Řepkových informací z poloviny února zatím žádný unijní stát směrnici plně nepřejal.
Zákon se mezi mimořádné schůze a dlouhé projevy nevešel
Tuzemské ministerstvo má však problém. Zákon má sice už sepsaný, ve Sněmovně plné dlouhých projevů a mimořádných schůzí se jej však dosud nepodařilo projednat ani v prvním čtení.
Rezort spravedlnosti proto změnil taktiku a směrnici chce do českých zákonů dostat přes pozměňovací návrh k novele trestního zákoníku. Ta už se alespoň projednává a čeká ji druhé čtení. Ani tato novela se však určitě nestihne přijmout do 20. května, natož aby od tohoto data začala platit.
Neznamená to ale, že Česku hned začnou naskakovat miliony na pokutách. Postup unijních institucí je pro takové případy přesně daný. Evropská komise nejprve zašle členskému státu žádost o informace, poté může požádat, aby daná země začala naplňovat unijní právo, a teprve pokud tak země neučiní, putuje věc k soudnímu dvoru Evropské unie. Soud pak může státu přikázat, aby situaci napravil. A až potom, když tak země neučiní, může dostat pokutu.
Česko už pokutu za liknavost dostalo
Není to však celé jen nezávazná formalita, jak ukázalo nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU.
Týkal se jiného případu, kdy Česko pro změnu nebylo schopné včas zavést do tuzemských zákonů směrnici o ochraně oznamovatelů neetického či nezákonného jednání, tzv. whistleblowerů. Směrnice byla vydána v říjnu roku 2019, do prosince roku 2021 ji měly členské státy naplnit. To vláda Andreje Babiše (ANO) neučinila, takže letos v březnu tak Česko dostalo pokutu 2,3 milionu eur, v přepočtu 57,6 milionu korun.
„Za udělení pokuty je zodpovědná předchozí vláda, neboť lhůta stanovená Evropskou unií uplynula v měsíci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy. Ta zákon přednostně připravila a prosadila,“ řekl po březnovém verdiktu Evropského soudu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Fialův kabinet zákon skutečně prosadil, účinnosti nabyl v srpnu 2023.
Pokud si zákonodárci nepospíší, mohlo by se Česko dostat do podobné situace. Sněmovní ústavně-právní výbor navíc návrh, který by směrnici převedl do českých zákonů, nepřijal. Nehlasovala pro něj většina poslanců výboru.
„Mé stanovisko je neutrální, ještě zvažujeme souvislosti,“ uvedla na výborovém jednání 2. dubna poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
Klíčové ovšem bude, zda se pro návrh vysloví většina poslanců na jednání pléna Sněmovny, nikoliv „jen“ na výboru.
