Článek
Zástupci stran spadajících do koalic SPOLU a PirSTAN v pondělí podepsali koaliční smlouvu pro volební období 2021 až 2025. Jaké změny můžeme od nastupující vlády čekat v oblasti zahraniční politiky?
Jednoznačně můžeme očekávat – a to je v tom dokumentu explicitně řečeno – návrat k havlovské zahraniční politice. A tudíž odklon od politiky, jejímž hlavním autorem byl diplomat a vysokoškolský pedagog Petr Drulák, který Česko nasměroval k ekonomizující politice vůči mocnostem jako je Čína. Ta je několikrát zmiňována ve strategických vládních materiálech od roku 2015. A jak bylo vidět, tak se tím dosavadní vlády řídily. To je, myslím, zcela nejzásadnější sdělení.
PŘEHLEDNĚ: Body koaliční smlouvy mezi SPOLU a PirSTAN
Zmiňujete Čínu, o které je v dokumentu psáno, že je zapotřebí revize vztahů s ní. Co si pod tím mám představit?
Když dosavadní vládní činitelé v posledních šesti letech hovořili se zástupci Číny, často se zmiňovalo, že chyběl vzájemný dialog o lidských právech. Vláda sice říkala, že na stav lidských práv upozorňovala, ale víme, že na jedné straně existovala zahraniční politika vlády a na druhé prezidenta Miloše Zemana, který do dialogu lidská práva velmi pravděpodobně nezapojoval.
Konstelace sil na politické scéně silně přechází zpět k parlamentu.
Ta revize může právě spočívat v odklonu od těch ekonomizujících vztahů, které nám objektivně nepřinesly kýžený užitek, jenž několikrát prezident Zeman a dosluhující vláda slibovali.
Méně Orbána, více Havla. Nová vláda se nechce upínat k Visegradu
Sám poukazujete na to, že do zahraničního směřování země výrazně promlouvá prezident Zeman. Může vůbec nová vláda revidovat vztahy s Čínou nebo s Ruskem, aniž by k tomu měla podporu prezidenta?
Konstelace sil na politické scéně silně přechází zpět k parlamentu. Z několika důvodů. Je tu silná vládní většina, které se podaří prosadit svého předsedu Poslanecké sněmovny. Dále je tu většina v Senátu, která do značné míry ideově odpovídá většině ve Sněmovně.
Visegrád byl projekt Václava Havla a dalších lídrů ve středoevropské oblasti s cílem přivést země ze zaniklého Východního bloku do Evropské unie a NATO. Tento cíl byl dosažen.
Prezident Zeman se tak najednou stává výrazně slabší stranou, a to i vzhledem k jeho současnému zdravotnímu stavu a schopnosti vykonávat prezidentskou funkci.
To znamená, že revize vztahů s Čínou a Ruskem se nové vládě může podařit proto, že už prezident nemá takovou moc?
Přesně tak.
Dalším bodem koaliční smlouvy je spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko). Jakou očekáváte změnu v rámci vztahů s těmito zeměmi?
Pokud chce nová vláda dostát hlavnímu předsevzetí z koaliční smlouvy, tedy vést havlovskou zahraniční politiku, tak už z toho můžeme vypozorovat jisté náznaky změn postojů i vůči Visegrádské skupině.
Visegrád byl projekt Václava Havla a dalších lídrů ve středoevropské oblasti s cílem přivést země ze zaniklého Východního bloku do Evropské unie a NATO. Tento cíl byl dosažen.
Doufám, že si Fiala uvědomí, jak je V4 důležitá, prohlásil Babiš před summitem
Visegrádská skupina se dlouhodobě hledá a důležitým momentem obratu byl nárůst autoritářských tendencí v Maďarsku a Polsku. Takže pokud chce vládní koalice opravdu naplnit havlovské teze, tak by nyní měla vystupovat kritičtěji vůči těmto „partnerům“, kteří v mnoha ohledech, zejména v evropské politice, nectí pravidla hry. Z tohoto důvodu je důležité zvažovat i jiná partnerství v regionu a neupínat se jen k Visegrádu.
Máte tím dalším možným partnerstvím v regionu na mysli Trojmoří? I o něm je v koaliční smlouvě řeč. Ministerstvo dopravy připravilo vstup do Investičního fondu Iniciativy Trojmoří, vláda Andreje Babiše si ho ale netroufla před koncem funkčního období schválit. Vidíte v tomto projektu smysl?
Když jsem se před časem bavil s některými lidmi z diplomacie o tomto projektu, tak mi říkali: „Takových projektů už tu bylo mnoho a skončily ve chvíli, kdy se změnila vláda té dané země, která ten projekt připravila“.
Projekt Trojmoří: Plán, státy a jednotná střední Evropa v EU
Připomeňme si, že Trojmoří je především iniciativou polské vlády pod vedením strany Právo a spravedlnost, přičemž financování bylo v počátcích velmi závislé na americké administrativě. Ta se změnila, ale mezitím vznikl investiční fond, takže by ten projekt měl být samostatně ufinancovatelný.
Já bych v něm jistý smysl viděl, pakliže by dokázal dobře spolupracovat na unijní úrovni a dobře využívat unijních zdrojů k těm cílům, které si předsevzal. V tom případě Česká republika potřebuje mnohem lepší strategii, než jakou v něm momentálně má. Naším jediným přihlášeným projektem je vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. Ostatní země, včetně Slovenska, už mají pro ten fond předpřipravené tři a více infrastrukturních projektů.
Zásadní formace Rady ministrů se jmenuje General Affairs Council (GAC). Jejím hlavním úkolem je připravit unijní summity hlav států. Z podstaty tohoto GACu je klíčové, aby se na jeho půdorysu setkávali ministři pro evropské záležitosti. Za nás tam dosud vystupoval především ministr zahraničí.
Teď to vypadá, že by Trojmoří mohlo mít smysl, ale uvidíme, zda přežije vládu Práva a spravedlnosti.
Koaliční smlouva je v otázce diplomacie rozdělena na zahraniční politiku a Evropskou unii. S tím se pojí i skutečnost, že v nové vládě zasedne kromě ministra zahraničí i člen vlády pro evropské záležitosti. Potřebuje naše země takovou funkci? Zaznívá kritika, že to je prostě jen trafika vytvořená za účelem uspokojení vládních ambicích jednotlivých koaličních stran.
Mnoho zemí má svého ministra pro evropské záležitosti, a to z několika důvodů. Ten nejprostší vychází přímo ze struktury Evropské unie.
Zásadní formace Rady ministrů se jmenuje General Affairs Council (GAC). Jejím hlavním úkolem je připravit unijní summity hlav států. Z podstaty GAC je klíčové, aby se na jeho půdorysu setkávali ministři pro evropské záležitosti. Za nás tam dosud vystupoval především ministr zahraničí.
Kulhánek: Rozhodnutí o kanceláři běloruské opozice v Praze nechám na další vládě
Ruku na srdce, naše členství v EU se prolíná do fungování téměř každého ministerstva. Nejde už tedy jen o zahraniční záležitosti, ale i o ty domácí. Myslím, že tato pozice (člena vlády pro EU) je potřebná nejen pro naše předsednictví, ale i z dlouhodobého hlediska nějakého pozitivního posunu kreditu České republiky.
Abychom měli relevantní zastoupení ve všech formacích Rady ministrů a aby tu fungovalo jedno funkční ministerstvo, které pod sebe bude soustřeďovat všechna evropská témata, protože to vládě pomůže se v nich lépe orientovat.
Zahraniční politiku tedy bude utvářet premiér z ODS, ministr zahraničí z Pirátů, ministr pro evropské záležitosti ze STAN a nepochybně také již zmíněný prezident Zeman. Bude vůbec Česká republika schopna mluvit v zahraničí jednotným hlasem?
To bude velký úkol pro novou vládu. Je to velký úkol pro budoucího premiéra Fialu, jak se zhostí konsolidace české zahraniční politiky.
S tím souvisí i otázka posílení ministerstva o jednotlivé gesce, o které se v průběhu let nechalo připravit, ať už to jsou společné vztahy s Ruskem, nebo vztahy s EU, které přešly pod Úřad vlády. Musí dojít k nápravě a je velký úkol pro novou vládu, abychom byli srozumitelní. Myslím, že si zástupci koalic velmi dobře uvědomují, jaký je na ně v tomto ohledu kladen nárok.
Příští rok v červenci se Česko spolu s Francií a Švédskem zhostí předsednictví v Radě EU. Naposledy naše země utrpěla velkou ostudu, když v průběhu předsednictví padla vláda. Teď designovaný premiér Fiala mluví o tom, že je předsednictví špatně připravené a podfinancované. Dá se s tím ještě něco dělat? A o kterých tématech by mělo Česko mluvit?
Ta často zmiňovaná ostuda nakonec nebyla tenkrát tak velká. Ano, padla v průběhu předsednictví vláda, nicméně z pohledu úkonů, které měly být v roce 2009 vykonány, nejsme hodnoceni nijak špatně.
Cichanouská doufá, že běloruská otázka bude prioritou českého předsednictví EU
Co se týče nadcházejícího předsednictví, řeknu to jednoduše. V porovnání s rozpočty na jiná předsednictví od srovnatelně velkých států jsme podfinancováni. Se současným rozpočtem si nemůžeme například dovolit takových počet kariérních diplomatů, jaký bychom potřebovali. Nemůžeme si dovolit zasedání v takové kvalitě, v jaké by mělo standardně a bez problémů proběhnout. Zdá se mi, že se stále spoléhá na to, že to nakonec nějak uděláme.
Ono se to nakonec samozřejmě nějak udělá, bude to těžší a finančně poměrně napnuté. Nová nastupující vláda by měla výrazně navýšit rozpočet předsednictví tak, aby se bez problémů zvládly všechny úkoly, které nastavila přechozí garnitura.
Senát: Předsednictví EU by měla vláda lépe připravit
Priority jsou nastaveny poměrně jasně a zmiňuje je i koaliční smlouva. Důraz je na rozvíjení vnitřního trhu, tedy ústup od jistého protekcionismu, který byl vyvolán různými krizemi. Ať už krizí eura, migrační či covidovou.
Dále bych jednoznačně zmínil prosazení jádra jako zeleného zdroje, s čímž by nám měla zejména pomoct Francie jakožto země bohatá na atomové elektrárny. Jako třetí prioritu bych zmínil důraz na rozšíření EU o státy západního Balkánu a rozvoj spolupráce v rámci východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán).