Článek
Nerovný stav potvrdila Novinkám mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Zdůraznila, že resort za to vinu nenese, změnu totiž přinesl pozměňovací návrh, který k zákonu o obcích a krajích bez konzultací připojili poslanci ve Sněmovně. Platí od letošního ledna.
Situace je tedy taková, že představitel obce, který byl zároveň zvolen v krajských volbách a získal placenou funkci, dostává plnou odměnu jen za lépe placenou veřejnou funkci a za tu druhou mu pak náleží jen 40 procent. Stejně tak se krátí odměny i „neuvolněným“ politikům, tedy těm, kteří si k funkci ponechali i své civilní zaměstnání.
V Praze, Brně a v dalších, především krajských městech, však tato situace neplatí. Zvolení politici berou plnou odměnu jak za funkci v městské části, tak i na magistrátu.
Ministerstvo vnitra chce zjednat nápravu a zákon upravit. „Již loni jsme se pokusili novelu prostřednictvím poslaneckého návrhu revidovat a v nejbližší době plánujeme předložit novelu, jež by danou problematiku řešila srozumitelně a komplexně,“ řekla mluvčí Malá.
Změnu napadlo u Ústavního soudu také 22 senátorů napříč spektrem pod taktovkou Petra Štěpánka (STAN). Zákon by chtěli zrušit jako celek, protože podle nich vytváří nerovné prostředí. „Řediteli krajské nemocnice, který má i politickou funkci na hejtmanství (např. je radním kraje pro zdravotnictví - pozn. red.), se ani jeden z platů nekrátí. Přitom jdou oba z krajského rozpočtu. Ale politikovi, který má funkci v obci a v kraji, se plat krátí? Proč? Vždyť je to celé špatně,“ poznamenal.
Senátorům vadí i fakt, že se odměny snižují také politikům, kteří nejsou pro svou funkci uvolnění. „Pro obec pracují ve svém volném čase,“ upozornil Štěpánek.
„Diskriminační paskvil“
Situace se nelíbí ani předsedkyni senátorského klubu ANO Janě Vildumetzové, která přitom v minulosti krácení odměn politiků prosazovala. „Za mě je absurdní, aby se snížení odměn kvůli kumulaci nevztahovalo na městské části a obvody. Takto předložený pozměňovací návrh je diskriminační paskvil a ministerstvo vnitra z toho má podle mých informací zamotanou hlavu,“ upozornila.
Bývalý ministr práce a tvůrce kritizovaného poslaneckého pozměňovacího návrhu Marian Jurečka (KDU-ČSL) iniciativu senátorů zákon shodit nechápe, ale souhlasí, že nedostatky normy, která „opomněla“ statutární města, je třeba odstranit. „Politik, který vykonává více funkcí, je nikdy nemůže vykonávat na sto procent kvalitně. A už vůbec si nemyslím, že k tomu máme politiky motivovat tím, aby dostávali stoprocentní výši platu,“ řekl Novinkám.
Stojí si i za krácením odměn tzv. neuvolněným politikům. Těm totiž výši odměny schvaluje konkrétní městské či obecní zastupitelstvo, de fakto tedy jejich kolegové nebo oni sami, a v případě, že by výše nebyla zastropovaná na 40 procentech, mohli by si výrazně přilepšit. „Byla běžná praxe, že neuvolněný náměstek v kraji a poslanec měl větší plat než člen vlády,“ poznamenal Jurečka.


