Článek
„Jedinou cestou, jak uchovat svobodu a demokracii, je, že svobodný svět se spojí a bude svobodu a demokracii bránit společně,“ prohlásil při pietě předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Podle něj by setkání mělo vést k zamyšlení, jestli lidé své zkušenosti dokážou promítnout ve správné kroky v současnosti, aby měli dobrou budoucnost. Dodal, že vlastenectví je nejen láska k národu a ochota bojovat za svou zem, ale také nesobectví, tolerance a úcta k menšinám, které v Česku žijí, k vlastenectví nepatří nenávist a zášť, řekl. „Proto prosím nebuďme sobci, buďme vlastenci,“ vyzval Vystrčil.
Také dnes, kdy se mění světový řád v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, je podle něj nebezpečí společné. „Pokud chceme obstát, tak bychom měli jít ve stopách těch, které si tady dnes připomínáme,“ dodal.
Upomínkového aktu se zúčastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministr dopravy Martin Kupka (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) či policejní prezident Martin Vondrášek.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na pietním aktu
Podle Pekarové Adamové pomohlo povstání vrátit českému národu zpět sebeúctu po letech nacistické okupace a získat respekt spojenců. Účastníci povstání podle ní bojovali za kolektivní duši národa, která utrpěla šrámy za nacistické okupace. „Pomohlo nám vrátit sebeúctu v našich vlastních očích i respekt a uznání v očích západních spojenců,“ řekla o povstání. Povstalci podle ní bojovali za stejné hodnoty, za které dnes a denně bojují ukrajinští vojáci proti ruské okupační armádě.
Do souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině dal připomínku Pražského povstání také ministr dopravy Kupka, podle něhož je třeba Ukrajince v jejich boji za svobodu a nezávislost podporovat.
„Pokud někdo někde na zemi bojuje za svobodu a právo na sebeurčení vlastního národa, je to i náš osobní boj a máme se ho zastat, ať už je to kdekoli, na Ukrajině nebo v jakémkoli jiném podobném konfliktu,“ prohlásil člen vlády.
Pietní setkání přítomní zakončili minutou ticha, čestnou salvou a českou hymnou.
Při Pražském povstání zahynuly podle různých údajů zhruba tři tisíce lidí. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
