Brusel napařil síti X obří pokutu: Tři miliardy korun

Podle Komise předcházely rozhodnutí zhruba dva roky intenzivní komunikace se společností. Výše sankce má odrážet nejen závažnost pochybení, ale i dobu, po kterou k nim mělo docházet.

Zároveň jde o první případ, kdy Brusel využil nové pravomoci vyplývající z přelomové unijní legislativy. Odezva ze strany Spojených států se podle agentury Reuters dá očekávat spíše negativní.

Jedním z hlavních problémů je podle EK způsob, jakým síť dnes pracuje s takzvanou modrou fajfkou – symbolem, který dříve znamenal ověřený účet veřejně činné osoby nebo média. Po změnách, které přišly po převzetí Twitteru Elonem Muskem v roce 2022, je však možné toto označení získat zakoupením služby X Premium. Podle Komise to může uživatele mást a oslabovat důvěryhodnost celé platformy.

Další výhrady míří na omezený přístup výzkumníků k datům. Ti podle EK často pracují jen s neúplnými nebo nespolehlivými informacemi, což komplikuje zkoumání toho, zda se uživatelé – včetně nezletilých – na síti nesetkávají s nelegálním či škodlivým obsahem.

Podobná kritika v minulosti zazněla také na adresu Facebooku, Instagramu či TikToku.

Nařízení DSA, které vstoupilo v platnost vloni, ukládá velkým technologickým firmám povinnost výrazně posílit ochranu uživatelů před škodlivým obsahem. Mezi společnosti, kterých se tato pravidla týkají, patří vedle X například Google, Microsoft, Meta Platforms nebo TikTok.

Evropská komise přitom vystupuje nejen jako výkonný orgán Evropské unie (EU), ale také jako klíčový regulátor hospodářské soutěže.

Brusel se musí držet platné legislativy jednotlivých států, přičemž za potvrzené porušení může uložit pokutu sahající až k šesti procentům celkového ročního obratu společnosti. Sankce mohou být přitom ukládány opakovaně, v krajním případě může být dokonce nařízeno omezení činnosti na území EU.

Samotná síť X, která nesla dříve název Twitter, prošla v posledních letech výraznou proměnou. Po převzetí Elonem Muskem došlo kromě přejmenování také k masivnímu propouštění zaměstnanců a změnám v pravidlech moderace obsahu – a tyto kroky platformu dostaly do hledáčku evropských regulátorů.

Musk se přitom dlouhodobě pohybuje nejen ve světě technologií, ale i v politice. Vedle vedení automobilky Tesla, kde je hlavním akcionářem a šéfem, patří podle žebříčku agentury Bloomberg k nejbohatším lidem světa s majetkem v hodnotě zhruba 467 miliard dolarů, tedy přibližně 9,7 bilionu korun.

V poslední době navíc podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a po jeho vítězství několik měsíců vedl skupinu zaměřenou na zefektivnění státní správy (DOGE). Jejich vztahy se však postupně zhoršily.