Článek
„To vůbec není možné. ČSSD jako kterákoliv jiná strana by nemohla být účastníkem řízení. I jednotliví její členové by měli smůlu,” řekl Novinkám ústavní právník Václav Pavlíček.
O tom, že by se v případě nejmenování kandidáta ze strany prezidenta republiky na ministra zahraničí Miroslava Pocheho za ČSSD měl dát podnět k Ústavnímu soudu, hovořil v neděli v České televizi místopředseda ČSSD Martin Netolický.
Jediný, kdo v tomto případě může zasáhnout, je podle ústavních právníků premiér, který může vyvolat tzv. kompetenční spor. „Kompetenční spor se má týkat sporu dvou orgánů veřejné moci, kdy buď oba tvrdí, že mají vykonávat nějakou pravomoc, nebo to nechce vykonávat žádný z nich. Tady by se jednalo o kvazi spor mezi dvěma ústavními orgány, a určitě by to nemohla navrhovat soc. dem.,“ uvedl Novinkám Aleš Gerloch.
Zvětšit prostor prezidentovi, nebo ÚS?
Naopak za ne „úplně špatnou cestu” to označuje další z ústavních právníků Jan Kysela. „Podle mého názoru by ta cesta nebyla špatná v tom směru, že se o to, co ty jednotlivé kompetence prezidenta republiky obnáší, vedou spory léta letoucí. Zdá se mi, že soustavně se jim vyhýbat znamená, že prezidentu republiky ustupujeme a zvětšujeme ten prostor, který on si zvětšovat chce nechat,” doplnil Kysela.
Aleš Gerloch ale varuje před tím, že v takovém případě by se zase zvětšovaly kompetence Ústavního soudu, což také není v parlamentní demokracii zcela žádoucí. „Abychom nezvětšili prostor prezidentovi, tak ho zvětšíme Ústavnímu soudu,” reagoval na kolegu Kyselu Gerloch a dodal, že soudy nejsou primárně určené k rozhodování politických sporů.
„Musíme si také uvědomit, že Ústavní soud nemůže vykládat ústavu obecně bez toho, že by rozhodoval v konkrétní věci. A tady by šlo o výklad ústavy, jak postupovat v konkrétní věci. Nepovažuji to za vhodné. Do budoucna by Ústavní soud musel řešit všechny takové věci, jako je třeba i odvolání člena vlády,” doplnil Gerloch.
Dodává ale, že Kyselův argument chápe, a uvítal by, aby v ústavě bylo zakotveno, že spory o výklad ústavy řeší Ústavní soud na návrh ústavních orgánů.
Kanibalismus, střet zájmů nebo riziko
Oslovení ústavní právníci se shodují v tom, že prezident má do jisté míry možnost konkrétního ministra nejmenovat. „Prezident má v tomto směru určité pravomoci. Není stroj na jmenování,” uvedl Pavlíček.
Podle Kysely k tomu ale musí mít prezident zjevné důvody. Například že kandidát nemá čisté lustrační osvědčení, je ve střetu zájmů nebo je bezpečnostním rizikem, o kterém prezidenta informují tajné služby, nebo je člověkem, jenž je spojen se zjevnou „nedostačivostí”, jako je například kanibalismus nebo analfabetismus.
„Nemusí to být tak, že kohokoliv premiér navrhne, tak musí prezident jmenovat. Ale současně si myslím, že by to mělo být tak, že dokud se předseda vlády s prezidentem nedomluví na tom, kdo prezidentu republiky vyhovuje, mělo by se čekat, až se tak stane,” doplnil Kysela.
Gerloch dodal, že Zeman má důvěru nadpoloviční většiny občanů, a má tedy jistou legitimitu. „Z toho plyne, že se může opřít o své argumenty a mocenskou pozici,” doplnil.