Hlavní obsah

Podezřelé nákupy zbraní by se měly povinně hlásit od července, plánuje Rakušan

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Prodejci zbraní povinně hlásí podezřelé nákupy zbraní a munice. To je stav, který chce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zařídit už od letošního července. Zdaří se to, pokud parlamentem ve zrychleném procesu projde novela stávajícího zákona o zbraních a střelivu.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Ministr vnitra Vít Rakušan

Článek

Jde o jedno z opatření, která reagují na prosincovou tragédii na filozofické fakultě v Praze, kdy střelec s osmi legálně drženými zbraněmi zavraždil čtrnáct lidí. Rakušan minulý týden představil i další kroky, které podle něj výrazně sníží rizika obdobné tragédie. Jde o zavedení psychotestů pro prvožadatele o zbrojní průkaz, proškolení bezpečnostních pracovníků univerzit nebo zlepšení systému výstražných zpráv.

Všechny návrhy by měla probrat pracovní skupina, v níž zasednou experti i zástupci všech parlamentních stran. Na konci ledna Rakušan její závěry představí Bezpečnostní radě státu a vládě.

Na nové povinnosti pro prodejce zbraní je podle ministra politická i odborná shoda. „Dnes funguje na webu Centrálního registru zbraní červená dlaždice, kterou prodejci zbraní můžou upozornit policii na podezřelý nákup. Chceme, aby to byla povinnost,“ řekl Rakušan.

Psychiatři odmítají povinné psychotesty kvůli zbraním

Domácí

Novela by měla výrazně předběhnout chystaný zákon. Ten je momentálně mezi druhým a třetím parlamentním čtením a platit má od 1. ledna 2026. Podle Rakušana je i tento termín ambiciózní, protože jej brzdí přeprogramování Centrálního registru zbraní. Díky němu pak získají informaci o zbrojním oprávnění svých pacientů také praktičtí lékaři.

Co nejdříve by chtěl Rakušan zavést i psychotesty pro prvožadatele o zbrojní průkaz. Dnes stačí posudek o zdravotní způsobilosti a změnu nepředpokládá ani nový zákon. Nad psychotesty ovšem jednota nepanuje. Proti se vyslovili například místopředseda Výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) nebo David Vaněk z Psychiatrické společnosti – podle něj by takové opatření nebylo účinné ani uskutečnitelné, kvůli nedostatečným kapacitám klinických psychologů.

Pomůže virtuální realita

Zlepšit by se měl také systém varovných zpráv, které při krizové situaci odejdou na mobil všem lidem v dané oblasti. „Systém, který dnes provozují hasiči, zasílání zpráv umožňuje. Při testování na Ostravsku se ale na čtyřicet tisíc mobilů odeslaly za patnáct minut. Na Filozofické fakultě probíhaly věci daleko rychleji,“ popsal Jan Paďourek z ministerstva vnitra. Tento systém varování se v případu střelby nepoužil.

Ministr prosazuje tzv. technologii cell broadcast, která člověku zobrazí varování rychleji a rovnou na displeji, aniž by musel na cokoliv klikat. Rakušan ovšem zmínil, že hromadné zasílání zpráv může vyvolat paniku, rozhodnutí proto bude vždy na veliteli zásahu.

Jaký byl motiv? V kauze střelce z fakulty zůstávají bílá místa

Domácí

Už v únoru chce ministerstvo začít s bezpečnostním školením univerzit pro ochranu tzv. měkkých cílů. Do konce roku by se měla začít využívat i virtuální realita, která lidem při trénincích nasimuluje krizové události.

K samotnému policejnímu zásahu už se ministr nechtěl vracet. „Mé otázky byly zodpovězeny. Teď si je pokládá Generální inspekce bezpečnostních sborů, která přijde se svým závěrem,“ odpověděl ministr.

Reklama

Výběr článků

Načítám