Článek
Piráti ve své stížnosti navrhovali vyslovení neplatnosti celých parlamentních voleb s tím, že aplikováním pětiprocentní hranice byl porušen princip rovnosti, volné soutěže politických stran a právo občanů podílet se na správě veřejných věcí výkonem všeobecného a rovného hlasovacího práva.
Argumenty Pirátů už dříve odmítl Nejvyšší správní soud a plénum ÚS na jeho verdiktu neshledalo nic protiústavního.
„Ústavností právních norem obsažených ve volebním zákoně se ÚS v minulosti již zabýval a jejich protiústavnost neshledal. Jelikož korektury principu poměrného zastoupení, zabudované do volebního zákona, nepozbyly své legitimity podporovat vytváření spolehlivých většin v Poslanecké sněmovně jako základu akceschopných vlád, neměl ÚS důvod se odchýlit od svých dřívějších závěrů ani v nyní projednávané věci,“ konstatovala mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Stejnou stížnost opakovali po eurovolbách
U soudu leží ještě návrh na zrušení stejné hranice pro volby do Evropského parlamentu, kterou po žalobě Pirátů podal Nejvyšší správní soud.
Podle mluvčí ÚS Sedláčkové nynější rozhodnutí soudu nijak nepředjímá verdikt ohledně eurovoleb.