Hlavní obsah

Chaos pokračuje. Piráti trvají na zavedení mimořádné daně od letoška

21. 10. 2022, 16:18 • Aktualizováno 21. 10. 2022, 16:54

Protichůdná vyjádření vládních špiček o tom, zda se chystaná mimořádná daň bude týkat i letoška, nebo až příštího roku dál pokračují i poté, co v minulých dnech otřásla pražskou burzou. V pátek se k debatě opět vrátili Piráti. Podle poslankyně Olgy Richterové trvají na tom, aby se daň z mimořádných zisků týkala i letoška, protože s tím v úterý souhlasily všechny vládní strany. Pro byl podle ní i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který ve středu po jednání kabinetu vyvracel vyjádření některých vládních kolegů a mluvil až o roce 2023.

Foto: Petr Horník, Právo

Poslankyně Olga Richterová (Piráti)

Článek

Vláda zvažuje uvalení daně z mimořádných zisků na energetické firmy, banky a další odvětví, jež mají prospěch z vysokých cen energií.

„Prosazujeme účinnost daně už pro rok 2022, nižší sazbu a osekání výjimek pro banky, aby měla daň skutečný efekt a díky tomu se pomohlo lidem. Na prvním z požadavků byla jednomyslná shoda v úterý večer na nejvyšším setkání vládních stran, tzv. K5. Tam to odsouhlasil i ministr financí Zbyněk Stanjura. Piráti proto očekávají, že budou dohody dodrženy,“ uvedla v pátek na webu Pirátů poslankyně a současně místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.

Piráti proto chtějí k této situaci svolat koaliční jednání.

Evropské nařízení umožňuje zavedení této daně už letos, podle Richterové k dohodě neměla výhrady ani Legislativní rada vlády, ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).

Daň z neočekávaných zisků chce ministerstvo financí uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Vládní otočky

Jak je toto téma důležité a jaký mají vyjádření vládních politiků faktický dopad, se ukázalo ve středu. Šéf KDU-ČSL a vicepremiér vlády Marian Jurečka dopoledne před jednáním kabinetu řekl, že daň z mimořádných zisků se bude týkat už tohoto roku. Podobný závěr z jednání pětikoalice ale zveřejnili kromě Jurečky také zástupci TOP 09 a Pirátů.

Odpoledne však tato slova vyvrátil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS), podle něhož by to mělo být až od příštího roku.

Stanjura odpoledne vyvracel, co ráno řekl Jurečka. Zmatky sváděl na tlak novinářů

Domácí

Škody v návaznosti na Jurečkovo vyjádření už však byly napáchány. Otřásla se totiž pražská burza. Například cenné papíry společnosti ČEZ, které by se daně z mimořádných zisků dotkly, v níž většinu akcií vlastní stát, tak odepsaly téměř šest procent. Nakonec obchodování uzavřely se ztrátou 4,2 procenta na 740 korunách za akcii. Citelný pokles zaznamenaly i akcie bank. Erste odepsala 3,4 procenta, Komerční banka 3,2 procenta a Moneta Money Bank 2,4 procenta. Po Stanjurově vyjádření se akcie ČEZu v dalších dnech opět zotavily, banky ale své ztráty zatím nedorovnaly.

Zmatky ve vládní komunikaci, které způsobily propady na burze, ve čtvrtek zkritizoval premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by vláda měla důležité věci sdělovat veřejnosti až ve chvíli, kdy je definitivně rozhodnuto.

Opoziční hnutí ANO chce zmatky okolo termínu zavedení daně svolat řešit na plénu Sněmovny.

Bylo to jednomyslné, tvrdí Richterová

„Po společné diskuzi padlo jednomyslné rozhodnutí zástupců všech vládních stran, včetně pana ministra Stanjury, že má být windfall tax zavedena již pro rok 2022. Tento průběh jednání jsem následně veřejně potvrdila nejen já, ale i pan ministr Jurečka nebo předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, kteří na schůzce také byli. U návrhu byla jednomyslná shoda za všechny bez jakýchkoli „ale“, výhrad nebo podmínek,“ připomněl průběh úterního jednání pětikoalice Richterová.

Politici koalice si pouštěli pusu na špacír a otřásli pražskou burzou

Ekonomika

K vyjádření Stanjury dodala, že jeho středeční slova respektuje, ale „přála by si, aby nás se svým postojem a důvody k němu seznámil o několik hodin dříve, když jsme o tom jednali. Kdy se špičky koaličních stran, včetně ministra financí, shodly na jiné variantě, než byla následně oznámena. Jsme součástí vlády, neseme odpovědnost, a proto je třeba jednat předvídatelně i s ohledem na občany, firmy i trhy, obzvláště v takto turbulentní době.“

Kromě účinnosti pro rok 2022 navrhují Piráti nižší sazbu 40 místo 60 procent. Stávající sazba je podle Richterové příliš vysoká a motivuje k daňové optimalizaci. „Současně žádáme, aby byl zachován rovný přístup a nebyly z dočasného zdanění selektivně vyjmuty některé banky, ale aby byla nastavena jasná a férová pravidla pro všechny,“ uvedla.

Reklama

Výběr článků