Článek
„Nedošlo k ničemu, co naznačovala předchozí vyjádření (amerického prezidenta) Donalda Trumpa ve vztahu k ostré kritice spojenců, ohledně Grónska nebo Íránu. Jednání proběhlo v atmosféře, která byla velice konstruktivní,“ řekl Pavel.
„Na závěr Donald Trump všem poděkoval. Řekl, že na něj udělalo velký dojem, v jakém duchu jednání probíhalo. Zřejmě tím i ocenil to, že naprostá většina spojenců k tomu přistoupila s maximální odpovědností, ať už se to týká výše výdajů na obranu nebo stavu naplňování budování schopností,“ dodal prezident.
Odnesl si podle svých slov podnět pro legislativní úpravy, například zamyšlení nad tím, zda stávající akvizice pro armádu podle zákona o veřejných zakázkách jsou tím správným nástrojem. „Jak dnes trvá roky, určitě nebude vyhovovat budoucím potřebám,“ podotkl Pavel.
Byla podle něj zachována jednota spojenců a byl potvrzen trend, že se směřuje k větší odpovědnosti Evropy za vlastní obranu. „Byla zdůrazněna pomoc Ukrajině nejen ve finanční, ale i materiální rovině,“ řekl Pavel.
Zmínil i potřebu pokračování muniční iniciativy, která dodává Ruskem napadené zemi dělostřeleckou munici.
„Byly přislíbeny příspěvky pro tento i příští rok ve výši 70 miliard eur a vůle nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby si konečně uvědomilo, že na bojišti se tento konflikt vyhrát nedá,“ sdělila hlava státu.
Pavel odpověděl i na dotaz, co říká na fakt, že se Česko do této částky nezapojí, jak zmínil premiér Andrej Babiš (ANO). „Považoval bych za fér, abychom se zúčastnili, byť symbolickou částkou. Všichni spojenci, i ti, kteří jsou na tom ekonomicky hůř než my, se zapojují, už jen proto, aby vyjádřili solidaritu,“ odpověděl.
Chce s vládou dále řešit obranné výdaje. „Když se podíváme na trajektorii růstu do roku 2035, tak aby to bylo udržitelné, bylo by potřeba mít každý rok přiměřený přírůstek v řádu několika desetin procenta. To se neděje,“ řekl Pavel.
Z dokumentu, který vláda odeslala do NATO před summitem, podle něj vyplývá, že růst do roku 2030 je velice mírný a strmý růst nastává až v roce 2035.