Hlavní obsah

Obrana váhala s nákupem raket tak dlouho, až výrobce zvýšil cenu, zjistil kontrolní úřad

4:25
4:25

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Nejvyšší kontrolní úřad v neveřejném protokolu z poloviny září upozornil, že ministerstvo obrany váhalo s nákupem raket pro protiletecké baterie natolik, že výrobce z Izraele zvýšil cenu o 400 milionů korun. Obrana chybu odmítá a ministryně Černochová útočí na novináře Seznam Zpráv, kteří se zjištěním přišli jako první. Přitom dostupná data dávají za pravdu kontrolorům.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ministryně obrany Jana Černochová

Článek

„Experti NKÚ zjistili, že už od listopadu 2021, tedy těsně před nástupem Černochové do funkce v prosinci, měl resort na stole nabídku izraelské společnosti Rafael na rakety Derby LR, která byla o 400 milionů korun levnější než ta nakonec podepsaná. Nabídka byla časově omezená, ministerstvo ji ale nechalo vypršet s vysvětlením, že tehdy „nemělo peníze“,“ uvádí web Seznam Zprávy.

Ministryně Černochová se tvrdě ohradila vůči článku a šetření NKÚ. „Další v řadě manipulativních článků a opět ohánění se zjištěními prezidenta NKÚ Kaly,“ píše mimo jiné na síti X.

Kontrola vychází ze zjištění pochybení resortu, kdy obrana dostala v listopadu 2021 zvýhodněnou nabídku od firmy Rafael na pořízení 48 raket za 2,364 miliardy korun bez DPH, s termínem dodání do podzimu 2026. Platnost nabídkové ceny byla stanovena do 30. září 2022 při podpisu smlouvy do 1. října 2022. Tedy již v době, kdy za resort obrany odpovídala Černochová.

Nabídka obrany přišla pozdě

Teprve v říjnu 2022, po vypršení lhůty první nabídky, vyzvalo ministerstvo izraelskou stranu k dalšímu jednání. Druhá nabídka z listopadu 2022 zahrnovala zvýšení ceny o 395 milionů korun na 2,76 miliardy korun bez DPH s tím, že obrana zaplatí zálohu 24 % ceny zakázky (622 milionů korun). Dodávky střel měly být navíc opožděny až do roku 2027, místo původně požadovaného roku 2026.

„Dlouhá doba mezi obdržením první nabídky a podpisem smlouvy způsobující zpoždění dodávek a navýšení ceny ukazuje na nedostatečnou efektivitu v přípravě a realizaci akvizic,“ zhodnotil kontrolní úřad.

NKÚ navíc hovoří o postupech dle zákona. „Kontroloři NKÚ musí při svých auditech postupovat striktně podle zákona o NKÚ, každý nález musí doložit doklady - dokumenty získanými v průběhu kontroly od kontrolované osoby. Není tvrzení, které bychom neměli podložené,“ říká mluvčí úřadu Hana Kadečková.

Foto: Rafael

Systém protivzdušné obrany, který Česko pořizuje

Černochová argumentovala, že reagovat na nabídku nebylo možné kvůli platbě vysokých záloh u jiných projektů. „Ano, resort nemohl využít této nabídky, protože v roce 2021 platil zálohu, kterou dojednal ještě můj předchůdce, právě na pořízení SHORAD (systém protivzdušné obrany, pozn. red.) a na další rakety už prostě nebyly peníze. Když nemáte peníze a projekt připravený, těžko pak můžete něco pořídit,“ řekla Černochová.

Totéž tvrdí obrana na svých stránkách, která také tvrdě reaguje na článek Seznam Zpráv. „V neposlední řadě musíme konstatovat, že závěry NKÚ zcela opomíjí zásadní podfinancovanost resortu Ministerstva obrany z minulosti. Zaměřují se pouze na jednotlivé výseky schopností a nezohledňují, že na pořízení veškerých potřebných zásob a techniky nemá a nemůže mít Ministerstvo obrany v krátkém časovém úseku dostatek prostředků,“ píše obrana a stejně jako ministryně se odkazuje na předešlá vedení resortu.

V rozpočtu bylo peněz dost

Tvrzení však neodpovídají realitě. Na konci roku 2021 zůstalo z rozpočtu ministerstva obrany nevyužito 2,6 miliardy korun. Černochová a její tým mohli nákup realizovat až do 1. října 2022. Ani na konci roku 2022 jim prostředky nechyběly – v rozpočtu zůstalo 1,9 miliardy korun. Stále tedy existoval prostor reagovat na výhodnější nabídku. Argument, že na nákup „nebyly peníze“, je proto těžko obhajitelný a potvrzuje závěry kontroly NKÚ.

Výběr článků

Načítám