Článek
Nasazení dronů se stalo jedním z klíčových prvků moderního boje, což ukázala zejména válka na Ukrajině. Právě tam se bezpilotní prostředky staly hlavním zdrojem informace o pohybu nepřítele a zároveň jedním z nejúčinnějších nástrojů proti jeho technice.
Zakázka je rozdělena do tří samostatných částí. První se týká pořízení dvaačtyřiceti souprav větších multikoptér o hmotnosti do devatenácti kilogramů. Tyto stroje musí být schopné nejméně padesátiminutového letu a mají sloužit především k pokročilému průzkumu a dokumentaci situace v terénu.
Cena je odhadována na 494,2 milionu korun bez DPH.
Průzkumné drony bez možnosti nést výbušniny
Druhá část zakázky počítá s pořízením minimálně čtyř set menších multikoptér do 2,5 kilogramu. Jejich výdrž musí dosahovat alespoň pětadvaceti minut a mají být vhodné pro rychlé nasazení u jednotek v poli i při běžném výcviku.
Třetí část tvoří jeden k zemi upoutaný dron s možností dlouhodobého letu v jedné pozici. Ten musí být schopen nepřetržitého provozu alespoň čtyři hodiny, což umožňuje kontinuální sledování prostoru bez nutnosti přistání. Současně musí být možné jej použít i v samostatném letu s autonomní výdrží přibližně čtyřicet minut. Podobný systém v podobě menších vzducholodí se používal k monitorování spojeneckých základen v Afghánistánu.
Ukrajinský voják vypouští dron. Ilustrační foto
Ministerstvo zdůrazňuje, že všechny systémy musí být kompatibilní s dosavadní technikou armády. Termín dodávky jednotlivých souprav je stanoven na rok 2026, tedy v době, kdy armáda předpokládá výraznější modernizaci části výzbroje i výcvikových metod.
Detailnější popis schopností a funkcí nakupovaných dronů ale armáda nechce sdělit. „Rámcová dohoda obsahuje drony potřebné k výcvikovým účelům. Informace přesahující rámec zveřejněného v systému veřejných zakázek považujeme za citlivé údaje a nebudeme se k nim vyjadřovat,“ odpověděla redakci mluvčí armády Zdeňka Sobarňa Košvancová.
Žádné díly z Číny
Resort obrany v zadávací dokumentaci alespoň přibližuje bezpečnostní požadavky na původ jednotlivých komponent. Softwarové vybavení, navigační jednotky a další klíčové systémy mohou pocházet pouze ze zemí, které nejsou v bezpečnostní strategii České republiky označeny jako rizikové nebo nepřátelské.
Ministerstvo tím vylučuje produkty z Ruska, Číny, Íránu nebo Severní Koreje, u nichž panují obavy z možnosti skrytého přístupu k datům nebo jiného ohrožení kybernetické bezpečnosti. To výrazně navyšuje cenu, protože trhu dominují zejména drony od společnosti DJI z Číny.
Drony, které má armáda zájem pořídit, musejí disponovat přesnými kamerovými systémy, stabilním přenosem obrazu v reálném čase a schopností operovat i v náročnějších podmínkách, včetně zhoršené viditelnosti.
Poptávaná technika není určena jen k průzkumu, ale může sloužit také k monitorování pohybu vlastních jednotek, vytyčování tras či dokumentaci výcviku. Lhůta pro podání nabídek vyprší v těchto dnech, poté by měla obrana nabídky vyhodnotit a oznámit vítěze.
