Článek
„Tento závazek udělala bývalá Fialova vládní koalice a nekonzultovala ho s opozicí. Oni ho udělali o nás bez nás. A teď nám chtějí říkat, že to máme dělat?“ rozčílil se ve čtvrtek předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Novinky se ho dotazovaly, jak vláda bude reagovat na slova amerického velvyslance Nicholase Merricka. Ten ve stejný den na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost ve výjimečně ostrém projevu řekl, že Česko nedodržováním spojeneckých závazků riskuje.
„Pokud Česko nesplní své závazky, bude to mít dopad na celou alianci a nemusím vám ani českému lidu připomínat, jak je důležité, aby spojenci dodržovali své závazky,“ zdůraznil Merrick.
Varování přišlo přesně rok poté, co se Fialova vláda zavázala zvýšit do roku 2030 obranné výdaje na úroveň tří procent HDP. O tři měsíce později, v červnu 2025, pak Česko na summitu NATO v Haagu přistoupilo na společný závazek týkající se růstu výdajů na obranu. Podle tohoto závazku mají členské země Aliance do roku 2035 dávat na obranu 3,5 procenta HDP přímo a dalších 1,5 procenta na související výdaje.
Odmítli jednat za zavřenými dveřmi
Debata o budoucnosti české obrany mezi tehdejší opozicí a vládou loni skutečně neproběhla. Nabídka ze strany Fialova kabinetu ale přišla, jen ji tehdy opoziční SPD a ANO odmítly.
Příležitosti byly dokonce dvě. Nejprve Fiala opozičníky přizval na společné jednání. Okamura pozvání odmítl s tím, že stanoviska SPD ve věci zbrojení jsou zcela odlišná a on prý nevidí reálnou možnost sblížení.
A Andreji Babišovi (ANO) vadilo, že schůzka měla proběhnout až poté, co vláda navyšování výdajů odsouhlasila.