Lex Ukrajina zpřísňující podmínky nároku na humanitární dávku míří do třetího čtení

Jde o jedinou normu, kterou Sněmovna stihla projednat, jelikož opoziční poslanci po většinu jednacího dne navrhovali změny v program ve snaze neprojednat jimi odmítané novely ke střetu zájmů a mediálních zákonů.

„Humanitární dávka ve výši životního minima bude náležet maximálně po dobu 150 dnů po udělení dočasné ochrany, poté bude snížena na úroveň existenčního minima, nemá-li osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce,“ popsal změnu v rámci úterního prvního čtení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Jde o osobu, která je ve věku do 18 let nebo nad 65 let nebo nestuduje do 26 let věku nebo není ta osoba těhotná či zdravotně postižená nebo nepečuje o dítě do šesti let nebo jde o osobu se zdravotním postižením,“ dodal.

Výše životního minima pro jednotlivce je aktuálně stanovena na 4860 korun, existenčního pak 3130 korun. Třetí čtení novely by mělo proběhnout na příští schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhne v úterý 21. února.

Zpřísnění podmínek by mělo nastat od července, podpora Ukrajinců by měla být adresnější.

Úpravy by se měly týkat také solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou, kteří utekli před válkou způsobenou Ruskem, i podmínek bezplatného nouzového ubytování.

Od dubna má také dojít k převedení asistenčních center pro Ukrajinu z krajů na ministerstvo vnitra a k uzákonění evidence pracovních dohod uprchlíků.

Původně se počítalo s tím, že úřady budou při posuzování nároku na dávku a její výši přihlížet k příjmům žadatele v Česku i zahraničí a také k jeho majetkovým poměrům.

Skupina vládních poslanců vedená Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) však přišla s pozměňovacím návrhem, aby se přihlíželo pouze k majetku v Česku, nikoliv k tomu, co mají na válkou ničené Ukrajině.

„Je přiměřenější požadovat po žadateli o humanitární dávku, aby uplatnili pro zajištění svých nákladů na živobytí a bydlení jen ten majetek, kterým disponují na území České republiky,“ stojí ve zdůvodnění.

Sněmovna se v pátek měla původně zabývat změnou mediálních zákonů, která upravuje mimo jiné způsob volby radních veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu.

To však dlouhodobě hlasitě kritizují opoziční poslanci hnutí ANO i SPD s tím, že jde o snahu vládní pětikoalice ovládnout média veřejné služby.

Vládní poslanci to odmítají. Poté by na řadu zřejmě přišla novela zákona o střetu zájmů, kterému je přezdíváno lex Babiš. To odmítají poslanci ANO.

Právě vzhledem k odporu opozice ke zmíněným novelám šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v pátek ráno navrhl předřadit a prioritně projednat lex Ukrajina, na které panuje větší shoda. Jinak by hrozilo, že Sněmovna promarní další jednací den.

To se do jisté míry však přesto stalo, jelikož desítky opozičních zákonodárců od rána po řadu hodin navrhovaly změny programu schůze.

Poslanci to zdůvodnili nepřítomností členů vlády na čtvrtečních pravidelných ústních interpelacích, kdy přítomni byli pouze tři ministři z celkem sedmnáctičlenného kabinetu, a drtivá většina dotazů tak zůstala nezodpovězena. Koaliční poslanci veškeré opoziční návrhy zamítli.

Podobně jako v pátek, tedy několikahodinovými snahami o změnu programu, brzdila opozice jednání také v úterý a ve středu.

Poslanci tak tento týden projednali pouze pár předloh. V úterý šlo o dvě novely, senátní vratku novely zákona o podpoře sportu a první čtení lex Ukrajina.

Ve středu měla Sněmovna na programu zmíněnou zpřísňující novelu zákona o střetu zájmů, avšak to zablokovalo ANO, a nestihlo se tak projednat vůbec nic. Ve čtvrtek pak poslanci zvládli v prvním čtení dvě novely branné legislativy.