Článek
Klaus je totiž nespokojen s rodícím se kabinetem, protože podle něj nepřináší slibovanou změnu. Hlava státu proto chce vést další konzultace s politiky. Jmenování nové vlády je tak zatím v nedohlednu.
"Z dosavadních informací, které prezident má o způsobu, kterým je řešena tato vládní krize, prezident nadšen příliš není," řekl včera Právu Klausův tajemník Ladislav Jakl.
Prezidentova reakce se podle něj nedá zúžit na personální otázky. "Prezident prostě předpokládal, že to řešení bude nějaké zásadnější... Nespokojen je, to je pravda. Koneckonců minulá vláda padla na tom, že dostala nejhorší možné vysvědčení od voličů a dalo se očekávat, že jedinou reakcí musí být nějaká změna, nějaký pokrok. Zatím to na něj nevypadá," uvedl Jakl.
Podle něho si Klaus dovedl představit rozhodnější a odvážnější kroky. Sám prezident při pondělním jmenování Grosse premiérem řekl nad neveřejným seznamem kandidátů do vlády: "Oba se budeme snažit vyhnout něčemu, co bych nazval zřetelným, evidentním konfliktem, totálním, absolutním nesouhlasem s tím či oním jménem... Něco takového zatím neočekávám, i když ta jména určitě nejsou konečná."
Od počátku jednání o nové vládě Klaus navíc hovořil o tom, že by změny na postech ministrů neměly být kosmetické.
Gross od pondělí dával najevo, že by vláda mohla být jmenována možná už následující pondělí.
Půjde Gross na kobereček?
Jakl nechtěl komentovat, zda a kdy bude jmenována nová vlády. Podle svých slov neslyšel, že by Klaus chtěl jednat s jednotlivými navrhovanými ministry. "Že dál povede různé konzultace, to určitě ano."
Na dotaz, jestli se chce sejít s Grossem, Jakl uvedl, že se nedají vyloučit další schůzky.
Klaus také zrušil svou nedělní účast v poledním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. "Nás, jako televizi, to strašně mrzí. Hledáme intenzívně náhradu do pořadu," sdělil v pátek dopoledne Právu mluvčí ČT Martin Krafl.
Jakl k tomu poznamenal: "Na účast v pořadu (prezident) předběžně kývl v době, kdy to vypadalo, že řešení kolem vlády bude v podstatě hotové. Prostě předpokládal, že ta věc bude dál a že ji nějakým způsobem zhodnotí. Zatím není co hodnotit."
Mluvčí Hradu Petr Hájek Klausovy postoje nechtěl komentovat. Na dotaz, kdy se dá očekávat jmenování vlády, řekl: "To je ještě předčasné. Myslím, že ty věci nejsou zdaleka v této fázi. Zdá se, že ještě v neděli budou zasedat některá grémia a není naprosto jisté, jestli vše dopadne tak, jak má dopadnout."
Přitom se počítalo, že po čtvrteční schůzi lidoveckého vedení, po pátečním jednání špiček US-DEU a sobotním zasedání ÚVV soc. dem. bude ruka v rukávě a může se podepsat koaliční smlouva.
Rozhněvaný prezident
Zdroj blízký ČT podle ČTK uvedl, že Hrad odvolal Klausovu účast v pořadu ČT chvíli poté, co Gross ve čtvrtek oznámil rozdělení resortů mezi koaliční strany. Výsledek prý prezidenta rozhněval.
"Problémem" je údajně například setrvání lidovce Cyrila Svobody ve funkci ministra zahraničí. Prezident zastupuje stát navenek a s šéfem diplomacie ho pojí řada společných úkolů.
Další zdroje tvrdí, že trnem v oku může být Klausovi místopředseda US-DEU Karel Kühnl v čele resortu obrany. Klaus je velitelem ozbrojených sil a s šéfem obrany bývá často ve styku. S Jaroslavem Tvrdíkem či Miroslavem Kostelkou v této funkci si rozuměl.
V pondělí na Hradě Klaus vyjádřil fotbalovou terminologií přání, že vláda nebude "statovat kdesi na křídle" a vyzval budoucí ministry, aby měli odvahu riskovat, nehráli "malou domů ani obrannou taktiku".
"Myslím, že česká veřejnost vytvořila určitá očekávání a já bych si velmi přál, aby se vám podařilo tato očekávání naplnit," řekl tehdy Klaus Grossovi.
Co hlavě státu dovoluje ústava
Prezident podle ústavy jmenuje další členy vlády na návrh designovaného premiéra. Žádné lhůty k tomu ústava nezná.
Jak řekl Právu ústavní právník Jaroslav Kuba, měl by prezident při jmenování členů vlády vážit, aby jim byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra. O ní musí vláda požádat do třiceti dnů od svého jmenování.
"Pokud by dvakrát nedošlo k vyslovení důvěry, do třetice by prezident musel jmenovat předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, neboť se předpokládá, že takto navrhovaný premiér se bude opírat o důvěru Poslanecké sněmovny, jako i jím navržení členové vlády. To představuje ústavní brzdu proti případné snaze prezidenta vyvolat ústavní krizi," uvedl Kuba.
Zdůraznil však, že se v případě nominací dalších členů vlády komentáře ústavy liší.
Nemůže prosadit svého koně
Prezident je v případě ostatních členů vlády právně vázán návrhem designovaného premiéra a nemůže tedy jmenovat někoho, kdo jím nebyl navržen. Může leda vyjádřit své námitky proti kandidátovi a neoficiálně prosazovat své nápady u předsedy vlády.
"Jinými slovy, prezident nemůže přijít se svým návrhem. Část ústavní teorie ale připouští, že by prezident návrhy předsedy vlády mohl odmítnout. Ve svém komentáři k čl. 68 ústavy to píše například i Cyril Svoboda," řekl Kuba a dodal: "Z toho vyplývá, že premiér nemůže kategoricky říci prezidentovi vy jste povinen můj návrh akceptovat."
V minulosti měl Václav Havel výhrady například ke jmenování Jana Kavana šéfem diplomacie. Později otálel se jmenováním Miroslava Grégra vicepremiérem. Nebo Klaus se posměšně ptal na jazykové znalosti nastupujícího ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, ale nakonec návrh podepsal.
