Hlavní obsah

Jíme víc kuřecího masa, rýže a těstovin

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Složení naší stravy se v dlouhodobém pohledu mění, potvrdili statistici. V loňském roce jsme snědli nejvíc drůbežího masa od roku 1948. Jeho spotřeba se zvýšila na 27,3 kilogramu na osobu za rok, informoval v tomto týdnu Český statistický úřad.

Foto: František Petrák, Právo

Ilustrační foto

Článek

Před deseti lety jsme kuřecího zkonzumovali 25 kilogramů ročně, v roce 1950 představovalo drůbeží maso dokonce jen pět procent zkonzumovaného masa proti dnešní třetině.

Na našich stolech se častěji objevuje rýže. Jestliže v roce 2008 jsme jí v průměru snědli v přepočtu na obyvatele 4,9 kilogramu, loni to bylo již 6,5 kg. Stoupá i obliba těstovin (loňská spotřeba 7,8 kg proti 6,1 kg v roce 2008).

Podle Renaty Vodičkové z oddělení statistiky zemědělství ČSÚ se na tom podílí nejen cena, ale i rychlé životní tempo, možnost z těchto potravin připravit rychlé obědy a večeře.

Přes dvě kila potravin denně

Statistiky zkonzumovaných potravin však poukázaly i na vážné ekonomické problémy spojené s výrobou a spotřebou potravin. ČR patří k předním producentům potravinářské pšenice v Evropě. Přesto nejsme soběstační ve výrobě pšeničné mouky, vlastní potřebu pokrýváme jen z 71 procent. Důvod podle Agrární komory ČR spočívá v tom, že vyvážíme obilí jako zrno a přes obchodní řetězce dovážíme finální výrobky. V případě vepřového masa, u něhož Česko dříve bylo téměř plně soběstačné, spotřebu kryjeme z domácích zdrojů dokonce jen ze 45 procent.

Na jednoho obyvatele ČR připadá podle ČSÚ až 783,3 kg spotřebovaných potravin ročně, což je 2,14 kilogramu denně. To ale neznamená, že ročně zkonzumujeme přes sedm metráků jídla. „Součástí této hodnoty jsou i ztráty, potravinové odpady. Jsou to ztráty při výrobě, zpracování a při skladování,“ upřesnila Vodičková. Eurostat uvádí, že tento odpad činí okolo 149 kg na obyvatele.

Ve spotřebě potravin se promítají cena, výkyvy počasí, momentální pohled výživových specialistů, ale i určitá módnost. Loni se o 2,1 kilogramu snížila spotřeba ovoce mírného pásma, když po jarních mrazech a suchu, které trápilo celou Evropu, byla podprůměrná sklizeň jablek, hrušek a švestek a prudce vzrostla jejich cena. Naopak na 88,2 kg se zvýšila spotřeba zeleniny, hlavně díky větší konzumaci kedlubnů, mrkve či květáku.

Spotřeba olejů roste, chleba jíme méně

Nejvyšší spotřeba v historii měření byla také u rostlinných tuků a olejů, které mají prospívat našim srdcím a cévám, s hodnotou 17,6 kilogramu na osobu. Spotřeba rostlinných tuků a olejů byla loni 2,5krát větší než v roce 1948, kdy dosahovala jen sedmi kilogramů.

Určitou renesanci zažívá čerstvé máslo, na které začíná příznivě pohlížet stále více lékařů i výživových specialistů. Loni na osobu připadlo pět zkonzumovaných kilogramů másla proti 4,7 kilogramu v roce 2008. Jen velmi mírně, o 0,4 procenta na 246,5 kg, klesla celková spotřeba mléka a mléčných výrobků.

Setrvale klesá i spotřeba chleba (loni zkonzumovaných 39,2 kilogramu proti 44,1 kg v roce 2008), brambor (loni 68,5 kilogramu proti 71,4 kg v roce 2008). Stoupá však spotřeba cukru. Před deseti lety jsme ho snědli 32,5 kilogramu na hlavu a rok, loni to bylo již 34,9 kg.

Reklama

Výběr článků

Načítám