Fiala: Migrační pakt skončil na půl cesty, jsou kolem něj lži

„Migrační pakt je věc, která skončila na půl cesty. Na jednu stranu je dobře, že se přikročilo k řešení, které je důraznější než předchozí pokusy o řešení nelegální migrace, na druhou stranu schválená verze nejde tak daleko, jak by si představovala Česká republika,“ reagoval premiér na prohlášení, která ve čtvrtek zazněla na mimořádném jednání české Poslanecké sněmovny.

„My nejsme úplně spokojení například s tím, jak je tam řešena návratová politika, i že se oproti původnímu návrhu zvyšuje byrokracie,“ dodal Fiala.

Velké debaty se vedou ohledně výjimky pro země jako Česká republika, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. Že je tato výjimka součástí migračního balíčku, potvrdila i eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ uvedla.

Podle českého premiéra není zanedbatelné, že Česko přijalo tak obrovské množství uprchlíků z Ukrajiny, a je správné, že se to projevuje i v mechanismu solidarity, o kterém migrační pakt hovoří. „Výjimka platí pro Českou republiku, ale má obecnou platnost pro všechny, kteří dočasnou ochranu uprchlíkům tímto způsobem poskytují,“ dodal.

Že má Česko z příspěvků do solidárního rozpočtu výjimku, zmiňoval ministr vnitra Vít Rakušan. Ukázalo se ale, že v textu o žádné výjimce není řeč. Byl opozicí, ale například i exministrem financí Miroslavem Kalouskem nařčen ze lži. Až Johanssonová potvrdila, že Česko výjimku může mít, protože země přijala množství ukrajinských uprchlíků a tím splnila podmínku solidarity.

Kalousek se posléze za slova o lži omluvil.

Fiala také po jednání zmínil, že šéfové států a vlád Evropské unie si uvědomují, že vliv Ruska v Evropské unii je prokazatelný a že je potřeba být na pozoru. Téma ruského vměšování do dění v EU bylo na programu jednání ve středu večer, hned po zahájení summitu.

„Vedli jsme debatu o tom, jestli je potřeba posílit pravomoci evropského žalobce, nebo dalších institucí, které by mohly účinně bránit ruským pokusům o ovlivnění politiky,“ řekl Fiala novinářům. Státníci si podle něj vyměňovali názory, co by v tomto ohledu mohly jednotlivé státy dělat. „Je potřeba tomu aktivně čelit,“ dodal.

Český premiér a jeho belgický protějšek Alexander De Croo v této souvislosti poslali dopis představitelům unijních institucí a lídrům členských států, v němž informovali o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb. De Croo dopis sdílel na síti X. Mimo jiné se v něm píše, že pokusy o vměšování „zahrnovaly předání hotovosti, především v České republice“.

Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, a potažmo v Evropském parlamentu. Česká vláda v reakci uvalila sankce na několik fyzických a právnických osob včetně mediální společnosti Voice of Europe. Ve zveřejněném dopise Česko vyzývá k jejich zařazení i na evropské sankční seznamy, což Belgie podporuje.