Hlavní obsah

Evidence skutečných majitelů nebude přístupná veřejnosti, rozhodl soudní dvůr EU

2. 12. 2022, 11:38

Soudní dvůr Evropské unie (SD EU) v Lucemburku v minulém týdnu zrušil povinnost, aby údaje ze skutečné evidence majitelů firem byly přístupné veřejnosti. V rozsudku se odvolal zejména na právo vlastníků na soukromí a ochranu jejich osobních údajů.

Foto: Profimedia.cz

Soudní dvůr EU v Lucemburku

Článek

„Rozsudek a jeho případné důsledky ve vztahu k české právní úpravě aktuálně analyzujeme. Rozsudek a jeho důsledky analyzují všechny státy ve spolupráci s Komisí,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéta Poslušná pro Novinky.

Marek Chromý z protikorupční organizace Transparency International (TI) pro ČTK uvedl, že rozhodnutí soudu je nejednoznačné v tom, jak má EU zareagovat. „Předpokládám, že členská sedmadvacítka v tuto chvíli aktivně debatuje o tom, jak si s nastalou situací poradit,“ doplnil.

Registr zatím pro veřejnost uzavřely Nizozemsko, Belgie a Irsko a pro všechny včetně státních orgánů Rakousko a Lucembursko, které k tomu přistoupilo hned po vyhlášení verdiktu.

Rakousko se kvůli jádru obrací na soudní dvůr EU

Evropa

Právě z Lucemburska přišel i podnět k verdiktu: lucemburský soud se ptal toho evropského, zdali je dané ustanovení platné ve světle práva na soukromý a rodinný život a práva na ochranu osobních údajů. Země je přitom známým evropským daňovým rájem.

Povinnost zveřejňovat údaje o skutečných majitelích právnických osob byla zavedena na unijní úrovni směrnicí z roku 2018, která aktualizovala směrnici 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

Soudní dvůr letos 22. listopadu rozhodl, že ustanovení směrnice proti praní špinavých peněž a financování terorismu, které ukládalo, aby informace o skutečných majitelích firem byly „vždy k dispozici jakékoli osobě z široké veřejnosti“, je neplatné.

Takovými veřejně přístupnými informacemi je alespoň jméno, měsíc a rok narození, země bydliště, státní příslušnost a povaha a rozsah účasti skutečného majitele ve firmě. Český zákon o evidenci skutečných majitelů, který vešel v účinnost 1. června 2021, k zveřejňovaným údajům přidal pro fyzické osoby ještě adresu pobytu.

Směrnice 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

Článek 30, odst. 5

Členské státy zajistí, aby informace o skutečných majitelích byly vždy k dispozici:

a) příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám, a to bez omezení;

b) povinným osobám v rámci hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II.

c) jakékoli osobě z široké veřejnosti.

Osoby uvedené v písmeni c) musí mít povolený přístup alespoň k informacím o jméně, měsíci a roce narození, zemi bydliště a státní příslušnosti skutečného majitele a i o povaze a rozsahu účasti skutečného majitele.

Členské státy mohou za podmínek stanovených vnitrostátním právem zpřístupnit další informace umožňující zjištění totožnosti skutečného majitele. Uvedené další informace zahrnují alespoň datum narození či kontaktní údaje v souladu s pravidly pro ochranu údajů.

Podle soudu ustanovení není platné z důvodu ochrany práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Zveřejnění informací v evidenci navíc není nutné k dosažení účelu směrnice, kterým je potírání výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Údajně postačí, aby do evidence měly přístup státní orgány a osoby s oprávněným zájmem.

Původní znění směrnice totiž do její změny v roce 2018 (nyní zrušené) umožňovalo přístup do rejstříku kromě státních orgánů pouze osobám s oprávněným zájmem. Jak upozornil SD EU: „Jak tisk, tak organizace občanské společnosti, které mají spojitost s prevencí a bojem proti praní peněz a financování terorismu, mají na přístupu k informacím o skutečných majitelích oprávněný zájem.“

Nastolování transparence v každodenním životě každého jednotlivce není úkol, který byl Evropské unii svěřen.

Samotné rozhodnutí Soudního dvora EU podle Chromého vrací boj za transparentnost vlastníků společností, ale třeba i boj proti praní špinavých peněz v EU, o deset let nazpět.

„Poznámku pro ČTK jsem myslel tak, že v tuto chvíli některé státy EU zamezily přístup do tamní Evidence skutečných majitelů pro všechny, tedy i pro povinné osoby, orgány činné v trestním řízení atd. To byl případ Lucemburska, které zároveň uvedlo, že pracuje na způsobu, jak data v jejich registru poskytovat osobám, které na ně mají nárok - tedy povinným osobám a státním institucím,“ upřesnil pro Novinky.

Není třeba panikařit

Advokát a odborník na finanční a obchodní právo Ondřej Mikula se domnívá, že není potřeba panikařit.

„Nemyslím si, že rozhodnutí je velkým zásahem do úpravy, který by nás vracel o mnoho let zpět. Povinnost evidovat skutečné vlastníky firem zůstává v EU zachována a sankce za přestupky za nesplnění evidenční povinnosti taktéž,“ řekl Novinkám.

„V důsledku rozhodnutí Soudního dvora by mělo dojít pouze k tomu, že evidence nebude online dostupná všem bez omezení, jako je tomu nyní, ale jenom určeným oprávněným osobám, včetně samozřejmě např. orgánů činných v trestním řízení. V České republice by se tedy mělo maximálně jednat o návrat ke stavu 1,5 roku zpátky,“ zdůraznil.

Lze tedy očekávat návrat k původnímu znění směrnice, které umožňovalo přístup do evidence kromě státních orgánů pouze osobám s oprávněným zájmem, které budou moci nadále provádět veřejnou kontrolu činnosti právnických osob.

Nebyl zohledněn veřejný zájem

Požadavek oprávněného (tedy veřejného) zájmu v nyní zrušené právní úpravě Komise odstranila kvůli nejednotnému výkladu pojmu a zavedla povinnost, aby byly informace přístupné pro veškerou veřejnost.

Tím ale vztáhla povinnost zveřejňování údajů na všechny podnikající soukromé subjekty bez ohledu na veřejný zájem, který by odůvodnil potřebu veřejného přístupu k údajům.

Taková právní úprava byla právě problematická, domnívá se Michal Říha z katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Princip transparentnosti má totiž Unie hájit primárně ve vztahu k vlastním orgánům a činnostem, nikoli ve vztahu k soukromým osobám.

„Rozhodnutí samotné je potřeba vnímat v kontextu skutečnosti, že evropský prostor klade důraz na světově nejvyšší úroveň ochrany lidských práv. Pokud to nemá být jenom rétorická figura, musí být každý zásah přiměřený svému účelu a nerozlišující (tedy v tomto případě ta, která se vztahují na všechny subjekty bez ohledu na veřejný zájem - pozn. red.) opatření budou výjimečná,“ uvedl pro Novinky.

„V tomto kontextu pak můžeme nahlížet otázku transparentnosti – pokud zde budu parafrázovat Soudní dvůr –, nastolování transparence v každodenním životě každého jednotlivce není úkol, který byl Evropské unii svěřen,“ vysvětlil.

Výběrová řízení na vedení Lesů ČR provází netransparentnost. Vládu tepe i Milion chvilek

Domácí

Reklama

Výběr článků