Hlavní obsah

Dušek: Počty pozitivních porostou nejméně do 10. ledna

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejméně do 10. ledna ještě porostou počty nakažených, řekl v rozhovoru pro Právo ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) Ladislav Dušek. Doufá, že poté už se projeví opatření účinná od 27. prosince.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ladislav Dušek

Článek

Počty nakažených po vánočním útlumu vyletěly v úterý na rekordních 16 329 lidí a podíl pozitivních testů na počtu testů byl skoro poloviční. Čekal jste takový náraz? 

Ano. Jedním z důvodů je, promiňte mi to slovo, jakýsi dosběr po Vánocích. Realizují se desítky tisíc testů, takže je víc zachycených osob s diagnózou covid. Druhý důvod je, že epidemie dynamiku nezměnila. Virus Vánoce neslaví a populací se šířil dál jako předtím.

Propagace plošného testování je ale správná věc. Před návštěvami o Vánocích projevovali lidé enormní zájem o antigenní testy. Před Silvestrem je taky obrovský zájem a i podíl pozitivních v dalších dnech bude velmi vysoký.

Řeknu vám to a zavřou mě. Češi popsali své plány na silvestra

Koronavirus

Jaké scénáře teď modelujete?

Počty pozitivních zcela jistě porostou, zhruba do 8. až 10. ledna. Dynamika onemocnění se nezměnila. Předpokládám, že tou dobou by měla zabrat opatření, která byla přijata od 27. prosince. Počty hospitalizovaných by také měly růst ještě několik dní. Dobíhají se zpožděním zhruba týden.

Na přelomu října a listopadu jsme měli kolem 15 tisíc nakažených a posléze se začaly počty obětí pohybovat kolem dvou stovek denně. To se může opakovat?

I takový scénář se dá předpokládat. Ale nesrovnávejme nesrovnatelné. Vysoké počty diagnostikovaných zachytáváme za trochu jiné situace, kdy máme plošné antigenní testování. Jeden z vysoce rizikových scénářů je, že dynamika onemocnění progresivně poroste. I s tím počítáme, abychom byli v regionech připraveni i na ne příliš pozitivní vývoj.

Skokový růst hospitalizovaných skoro o tisícovku během tří dnů je dán tím, že lidé hospitalizaci o Vánocích odložili?

Mohou tam být nejrůznější důvody a odložené hospitalizace mohou být jedním z nich. Běžně pozorujeme, že po Vánocích do nemocnic lidé proudí víc, protože na svátky tam nejdou.

Antigenní testy odhalují tisíce bezpříznakových nákaz

Domácí

Co se vlastně počítá mezi pozitivní testy?

Postupuje se v souladu s mezinárodní metodikou. Jsou tam pozitivní testy PCR a zároveň to jsou pozitivní testy antigenní u člověka, který má příznaky. A pokud má asymptomatický jedinec pozitivní antigenní test, tak se ještě musí potvrdit PCR testem. Oba testy jsou mezinárodně uznány jako diagnostická jednotka. Antigenní testy činí teď přes 20 procent záchytů nakažených.

Není chyba míchat všechny testy dohromady? Nemění to pohled na šíření epidemie? Antigenní testy si dělají lidé nahodile, zatímco na PCR testy chodí především v případě odůvodněného podezření z nákazy.

Mění to data, statistiky, ale není to chyba. Antigenní testování může výrazně snížit virovou nálož v populaci, pokud ovšem pak lidé dodržují opatření a opravdu jdou do izolace. Statisticky to komplikace je, takže od 1. ledna začneme vykazovat pozitivitu testů podle indikací testů.

Jak?

Děláme to tak už dnes běžně, ale od ledna to tak i začneme publikovat. Musíme odlišit testy, které jsou indikovány klinicky, diagnosticky, kde je vysoká pravděpodobnost záchytu covidu, protože ten test je většinou indikován u člověka, který už má příznaky. A pak musíme odlišit testy preventivní, kdy náhodně přicházejí lidé z ulice.

Blatný: Prudký nárůst jsme čekali. Rozhodne první týden ledna

Domácí

Podle statistik jsme v počtu nakažených na počet obyvatel druzí nejhorší v Evropě. Proč?

Srovnávání mezinárodních statistik je úplně za hranou. Kaž­dý stát úplně jinak testuje. Hodně států ani netestuje primární rizikové kontakty, třeba Belgie. Srovnávat vykazované počty diagnostikovaných nemá vůbec žádný smysl. Virus jde Evropou všemi státy, každý stát je v jiné fázi. Průběžná data nejsou srovnatelná vůbec a je to kontinentální problém. Srovnávat státy mezi sebou nemá po­dle mě vůbec žádný smysl.

Dušek: Pokles indexu rizika i čísla R je zkreslený. Po Vánocích čísla porostou

Domácí

Takže jediné srovnání, které má smysl, je sečíst počty všech úmrtí za celý rok, porovnat, o kolik jich je víc proti předchozím rokům, a pak postavit státy vedle sebe?

Taky ne, protože každý stát jinak vykazuje i úmrtí. Některé státy dokonce ani nevykazují celkovou mortalitu, takže tam bude nutné posoudit příčiny úmrtí. To zpětné zhodnocení podle mne dospěje k závěru, že epidemický obraz nad Evropou je víceméně srovnatelný.

Váš ústav má sbírat infor­mace o lidech, kteří se nechali očkovat. Budou to anonymizovaná data?

Je to zvláštní modul centrálního systému ISIN. Data se sbírají v souladu se zákonem a jsou v tom modulu už nyní ukládána.

To znamená, že k rodnému číslu třeba máte informace, že daná osoba má jednu dávku očkování a čeká ji ještě druhá?

Ano.

Reklama

Výběr článků

Načítám