Článek
Tento týden dosáhly počty nově diagnostikovaných několik dnů po sobě rekordu. Stále ale nejde o 80 tisíc, o kterých se hovořilo. Dá se říct, že je vývoj lepší, než se čekalo?
Je to spíš otázka objemu provedených testů. Teď děláme asi 120 tisíc PCR testů denně, což je opravdu velká nálož, a při dosažitelné 40 až 50procentní relativní pozitivitě, což je maximum možného, můžeme vidět nanejvýš 50 až 60 tisíc. Ve skutečnosti je přitom nakažených v populaci významně víc. Už teď může být v populaci těch 80 tisíc denně. Osobně si myslím, že největší množství nákaz proběhlo v uplynulém víkendu a bude teď přibývat i přes 100 tisíc nakažených denně.
Z čeho vyvozujete, že reálný počet nakažených je násobně vyšší?
Z dat a zkušeností z minulého období, kdy jsme na vrcholku vlny predikovali možný vývoj, jsme vždy počítali i s velkým množstvím nakažených, kteří ale nejsou diagnostikováni. V modelech se opakovaně potvrzovalo, že množství nákaz může být dvakrát až třikrát větší, než ukazují testy. Podobná data vycházejí z řady mezinárodních reportů a publikací a trochu i z běžné logiky. Při objemu testů a vysoké nakažlivosti této nemoci si přece nikdo nemůže myslet, že testy zachytí sto procent nakažených.
Vědci z Wu-chanu objevili nový koronavirus. Má se šířit rychleji a být smrtelnější
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že vrchol této vlny by měl nastat příští týden. Co přesně to znamená?
Denní záchyty zřejmě nezačnou ze dne na den klesat. Jak naše, tak i mezinárodní predikce pro střední Evropu předpokládaly, že varianta omikron začne dominovat v druhé polovině ledna, což se stalo. Omikron se dostal významně nad 50 procent po 17. lednu a teď už je téměř na sto procentech. Modely počítaly s jeho vysokou nakažlivostí a rychlým průběhem vlny směrem nahoru. Kulminace by měla nastat právě na přelomu ledna a února, tedy příští týden. Jak prudce se to zlomí dolů, nevím. Podle dat, která publikovali Dánové nebo Velká Británie, je nástup nahoru velmi rychlý. Udrží se to kolem reprodukčního čísla, které se blíží dvěma, a potom to začne rychle klesat, což ale určitě neznamená prudký propad ze dne na den. Bude to ale zřejmě rychlejší než na podzim.
Ostatní regiony po Praze ale nápor teprve čeká, počty nových případů se tam začaly teprve zvedat. Ten zlom směrem dolů se tedy bude týkat jen Prahy?
Ano. Když mluvíme o vrcholu a poklesu, většinou tím myslíme celou populaci. Ve skutečnosti je to v regionech různě časově posunuté, což bude celková čísla trochu zkreslovat. V Praze a přilehlých okresech Středočeského kraje bude zátěž s vysokou pravděpodobností klesat nejdříve, protože tam začal i růst z řady objektivních faktorů nejdříve. Bylo tomu tak i v předchozích vlnách. Následně budou různé regiony postupně směřovat k vrcholu a klesat. Z celkových čísel se pak ale může zdát, že pokles není až tak rychlý.
Ludvík: Karantény úplně zrušme, nemá to smysl
S jakým zpožděním jsou ostatní regiony za Prahou?
O týden až dva. Záleží i na tom, nakolik je daná populace imunizovaná. Ne každý region se dostane na čísla, která by byla srovnatelná s Prahou. Hlavní město je ale v jakémsi předstihu před Českou republikou a bude ukazovat další vývoj.
A ten by mohl být jaký?
To, co se děje v Praze, se v různé míře začíná dít i v ostatních regionech. Nákaza se nejprve velmi intenzivně začala šířit v mladé populaci. Tím nemyslím jen studenty škol, ale i mladé dospělé do 35 let. Je to generace, která má logicky intenzivní život a mnoho sociálních i pro nákazu rizikových kontaktů. V další fázi se nákaza dostane do rodin a zasáhne i zranitelnou část populace. To se stalo v Praze, v přilehlých okresech Středočeského kraje to už také probíhá. Nákazy u zranitelných skupin rostou a pozorujeme i pozvolný nárůst počtu hospitalizací. K tomu nevyhnutelně dojde v různé kvantitě ve všech krajích.
Mají se tedy zdravotníci opět připravit na nápor?
Chtěl bych zdůraznit, že je v tuto chvíli velmi nepravděpodobné, že by mohlo dojít k zahlcení nemocnic, tedy že by došlo na nejrizikovější scénář. Mimo jiné proto, že máme populaci poměrně hodně proočkovanou. Velké množství seniorů absolvovalo posilující dávku relativně nedávno, takže jsou poměrně dobře chráněni proti těžkému průběhu nemoci a ve velkém procentu i proti nákaze. Očkování stále a velmi efektivně chrání proti těžkému průběhu. U zranitelných lidí zvedla posilující dávka ochranu zpátky až k 95 procentům. To je jeden z hlavních faktorů, proč se rostoucí počet nákaz nebude tak silně přepisovat do počtu hospitalizací. A zatím se tak opravdu neděje.
Cestovatelská mapa zůstává červená
K jakým hodnotám by mohly denní příjmy vystoupat?
Nyní se pokles hospitalizací zastavil a denně se v průměru přijímá 200 až 300 lidí, na JIP je to 20 až 30 lidí za den. V naprosté většině krajů není v tuto chvíli situace v nemocnicích nezvladatelná. Stále je zde ale skupina asi 400 tisíc osob seniorního věku s mnoha rizikovými faktory, kterým hrozí těžký průběh, protože nejsou očkovány, ani nedávno neprodělaly nemoc. Pokud do této skupiny nákaza vstoupí velmi rychle, tak se to může do hospitalizací velmi negativně promítnout. Kvůli tomu ukazují realistické modely, že by mohly příjmy narůst až k 500 a více za den. Pak bychom se dostali přibližně na polovinu zátěže, která tady byla loni na podzim, což už není dobré. Nebylo by to ale plošně. Některé regiony by byly zatížené víc, jiné méně. Bohužel tedy rizikový vývoj a zátěž nemocnic stále nelze vyloučit.
Nemocnice i sociální zařízení se teď potýkají hlavně s vysokým počtem nemocných pracovníků. Jak velký je to problém?
S rostoucím počtem nákaz v populaci roste, tak jako v minulých sezonách, i počet nákaz u zdravotníků. Jde o profese, které slouží i jako jakýsi indikátor zátěže, protože se při výkonu povolání s nákazou setkávají častěji než běžná populace. Nyní počty nakažených významně narůstají, ale těžkých průběhů nemoci u zdravotníků evidujeme velmi málo, neboť jde o vysoce proočkovanou profesní skupinu. Evidujeme víc než 900 nakažených lékařů, přes 1700 sester a víc než 1700 ostatních pracovníků. Mění se to ale každý den. Pokud sečtu všechny profese, tak denně přibývá průměrně asi 400 nakažených zdravotnických pracovníků.
EMA vydala doporučení, jak používat tabletku od Pfizeru proti covidu
Opakovaně jste zmínil posilující dávky. Jaká je pravděpodobnost, že dříve očkovaný člověk bez posilující dávky skončí v nemocnici?
Omikron může prolomit imunitu po očkování, ale zatím podle všech dostupných dat významně neprolamuje ochranu proti těžkému průběhu. I dvě dávky očkování jsou velmi dobrým ochranným faktorem. U posilující dávky se riziko těžkého průběhu snižuje o 95 procent, a to i u seniorů a zranitelných osob. Můžeme se na to také podívat i z pohledu reálných dat hodnotících riziko v čase. U nenaočkovaného člověka s rizikovými faktory je víc než 30procentní pravděpodobnost, že bude mít do 7 až 10 dnů komplikace, které mohou vést k hospitalizaci. A následně asi 18 až 22 procent z nich potřebuje intenzivní léčbu na JIP, tedy zhruba 6 až 7 procent celku. Ale u naočkovaných, a zejména s posilující dávkou, se riziko snižuje řádově. Pravděpodobnost jakékoliv hospitalizace klesá pod deset procent a riziko těžkého průběhu na JIP je maximálně jedno až dvě procenta celku. To je efekt očkování.
Imunita se do jisté míry očekávala i od prodělání nemoci. Opakovaných infekcí ale v posledních týdnech výrazně přibývá. Čím to?
V posledních dnech je to průměrně až 4000 případů denně. Je naprosto evidentní, že omikron prolamuje i postinfekční imunitu, zejména u nákaz prodělaných třeba z roku 2020 nebo z jara roku 2021. Tam je ochrana imunizací již velmi malá, pokud ten člověk nebyl zároveň očkován. Očkování ale i zde vše významně mění, kombinace očkování a prodělání nemoci vede k řádově silnější ochraně.
Za čtvrtek jste ale publikovali opakovaných nákaz velmi mnoho, přes 16 tisíc. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Vysoký počet je důsledkem enormního množství prováděných testů a zachytávaných případů. Informační systémy laboratoří i centrální systém zpracovávají obrovské objemy dat a často se přenosy dat dostávají za hranu dostupné kapacity. Tento výkyv u reinfekcí nastal jednorázovým dohlášením záchytů z posledních dnů a týkal se většiny regionů. Proto nemá velký smysl hodnotit denní změny a výkyvy hodnot, ale například týdenní průměry či týdenní kumulované hodnoty ukazatelů. To je i mezinárodní standard reportingu těchto dat.
Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že ti, kteří se nakazili omikronem, dalších 30 dnů znovu onemocnět nemohou. Ministr Válek mluvil o „tvrdých datech“. Ta jsou od vás?
To je otázka spíše na epidemiologickou skupinu a pana profesora Romana Chlíbka. I my ale vidíme v datech velmi významným způsobem sníženou pravděpodobnost, že se člověk nakazí krátce po prodělání nemoci.
Jak jsou na tom momentálně školy? Minulý víkend zaznělo, že křivka ve školách začíná klesat a tento týden půjde dolů. Zatím ale počty pozitivních dětí výrazně rostou.
Nakažených přibývá ve všech věkových kategoriích. A je pravda, že v populaci žáků a studentů roste nákaza dál, ale zdá se, že přírůstky začínají mírně zpomalovat. Uvidíme. Nikde není napsáno, že to tak musí zůstat a že nedojde ještě k dalšímu růstu. Závažnější realitou ale je, že po 17. lednu začala narůstat zátěž i v seniorní populaci, kam se nákaza dostala.
Registrace na vakcínu Novavax se spustí 1. února. K třetí dávce určená nebude
Zmiňoval jste těch 400 tisíc nechráněných rizikových osob. To je číslo, o kterém se mluví už několik měsíců. Proč stagnuje?
To číslo se snižuje, není pořád stejné. Třeba v listopadu a prosinci se díky očkování týdně snižovalo o šest až osm tisíc. Na začátku listopadu přesahoval počet nechráněných osob s rizikem těžkého průběhu až 600 tisíc. Když budu úplně přesný, je v seniorní populaci 65+ asi 172 tisíc takto nechráněných osob. Když k tomu přičteme ještě chronické pacienty ve věku 60+ nebo nižším, dostáváme odhad asi 400 tisíc. Postupně se počet díky očkování snižuje, ale nyní již velmi pomalu. Momentálně to klesá o zhruba tři až čtyři tisíce osob týdně.
Pro rizikové pacienty jsou dostupné i léky, které brání těžkému průběhu. V případě omikronu se podává remdesivir nebo antivirotikum molnupiravir (Lagevrio), které je v tobolkách. Ke kolika lidem se už dostalo?
Tato data sledujeme podle hlášení poskytovatelů denně a u léku Lagevrio máme hlášeno 1923 podání.
Co nás tedy v dalších týdnech, možná měsících čeká?
Nákaz bude po kulminaci postupně ubývat. Rozhodně to nebude, jako když se vypne světlo. Bude to mít postupně sestupnou trajektorii a následně nám virus pravděpodobně opět předvede, že má sezonní charakter. S vysokou pravděpodobností bude během jara síla šíření klesat až do velmi nízkých letních hodnot.
Pokud jde o dopad na nemocnice, tam bude velmi záležet na tom, jakou rychlostí a v jakém rozsahu bude zasažena zranitelná populace. Pokud by to měl být zásah velmi silný, tak to může mít dozvuk v nemocnicích i další tři až čtyři týdny. Neočkovaní lidé, pokud mají těžší průběh, navíc zůstávají v nemocnicích relativně dlouho. To je ale věc, která se v tuto chvíli těžko predikuje. Zatím má vývoj relativně optimistický trend.