„Doktoři říkali, že jsem zdravý.“ Ze zpovědi mladíka umírajícího na rakovinu mrazí

Částečně z toho viní lékaře onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, kteří jej, jak říká, odbývali a při péči o něj pochybili. Nemocnice už zahájila interní šetření, do jeho skončení nechce případ komentovat.

Až do května 2023 žil Adam šťastný život: hrál florbal a miloval španělskou dívku Raquel. Pak mu zjistili na mozku nádor velký jako tenisák. Po operaci v Městské nemocnici Ostrava následovala radioterapie a chemoterapie na Dětské onkologické klinice v Brně.

Léčbu ukončil loni v červnu a zdálo se, že je vše v pořádku. „Velkou inspirací pro mě byl Matěj Šín, který se stejně jako já z rakoviny vyléčil a vrátil se na vrchol,“ říká v dojemném videu na YouTube na adresu současné hvězdy fotbalového Baníku Ostrava.

Zhruba půl roku se Adam cítil skvěle. Během Vánoc jej ale začaly bolet kyčle a záda, až ho bolest omezovala v pohybu. Na pohotovosti mu doktor řekl, že je ale vše v pohodě, a poslal ho domů. Když se bolesti zvyšovaly, tak rodiče zavezli mladíka na přelomu ledna a února do fakultní nemocnice.

„Už jsem se ani neudržel na nohou. V nemocnici jsem byl přes noc, nic mi nedělali, ani rentgen, jen se mě zeptali na pár věcí, nasadili dva prášky proti bolesti a řekli, ať si najdu fyzioterapeutku a neurologa. I potom, co jsem jim několikrát řekl, že jsem onkologický pacient a jsem v remisi,“ kroutí nad přístupem zdravotníků hlavou.

Díky kamarádce lékařce, která pracuje mimo Ostravu, absolvoval dva měsíce intenzivní fyzioterapie. Když bolesti neustoupily, požádal na onkologii o magnetickou rezonanci.

„Z Brna měli jasně dané instrukce. Měl jsem mít rezonanci mozku každý třetí měsíc a co půl roku magnet páteře,“ nastiňuje a dodává, že přednosta kliniky v Ostravě se toho nedržel.

„Řekl, že nevadí, když to dáme na čtyři až pět měsíců, že nic nehrozí, a termíny mi přesunul,“ vzpomíná Adam. Když chtěl vyšetření naopak uspíšit, onkolog se mu měl vysmát.

Nakonec Adam absolvoval magnetickou rezonanci ve fakultní nemocnici až v březnu. A i když podle onkologa vyšetření ukázalo, že je mladík v pořádku, jeho bolesti byly stále větší. „Byly tak nesnesitelné, že jsem nemohl ani hodinu sedět.“

Adam si proto s pomocí kamarádky našel neurologa, který zjistil, že mladík má něco v kostech. Ihned jej proto odeslal na onkologii s žádostí o přešetření kyčlí. „Žádanku jsem dal sestře a ta zaběhla za doktorkou. Po pár minutách se vrátila s tím, že neurolog tomu nerozumí, protože jsem byl na magnetu před třemi týdny a nic se nenašlo. Odbyla mě a poslala domů,“ vykládá Adam, jemuž nepomohlo ani to, že neurolog žádal prověřit kyčle, ne hlavu a páteř.

Pomocnou ruku podala Adamovi opět kamarádka, která zajistila vyšetření kyčlí na CT mimo fakultní nemocnici. To odhalilo, že kosti něco napadlo. „V té nemocnici si mě nechali týden. Podstoupil jsem různá vyšetření a zjistilo se, že se mi vrátila rakovina, tentokrát ale tím nejhorším možným způsobem. Nedá se vyléčit,“ říká Adam.

„Ukázal jsem výsledky březnové rezonance, na jejichž základě mě ve fakultní nemocnici označili za zdravého, jiným lékařům. Ti řekli, že tam něco vidět je. V Ostravě pochybili,“ má Adam jasno.

To, zda by mu včasnější odhalení rakoviny zachránilo život, neví, ale… „Nikdy se to nedozvím. Možná byla šance tomu předejít, možná ne. Pro mě je zásadní, jak se ke mně chovali a zachovali,“ nebere si mladík servítky. „Ostravská onkologie je nejhorší, co jsem kdy zažil. Nemá dobrý přístup k pacientům, je masakr, co se tam děje, je to tam doslova punk.“

Vedení Fakultní nemocnice Ostrava se nechce nyní k případu vyjadřovat. „Nemocniční ombudsman shromažďuje fakta a provádí šetření. S výsledkem předně seznámíme pacienta, a pokud dá souhlas se zveřejněním údajů ze zdravotnické dokumentace, tak i média,“ sděluje mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Kdy bude výsledek šetření, neví a na dotaz, proč začal ombudsman případ řešit, odpověděla, že podnět dostal od občana, který viděl Adamovo video.

To, jestli se mladík závěrů nemocničního ombudsmana dožije, není jisté. Neví to ani Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie v Brně, která opět převzala mladíkovu léčbu. „Adam má už nastavenu léčbu recidivy nádoru, šance na úspěch je nyní velmi malá, spíše jen teoretická,“ přiznává. Hodnotit kroky ostravských onkologů Štěrba nemůže, protože nemá k disposici dokumentaci z kontrol v Ostravě.

Se smrtí se Adam i jeho nejbližší jen těžce smiřují. „Užívám si každý den s rodinou,“ přiznává mladík, který i v této době myslí víc na jiné. Například na svoji Raquel, jejíž maminka má také rakovinu. Chtěl by jí pomoci, ale nemůže. „Jsou dny, kdy pláču méně, jsou dny, kdy pláču víc. Je mi neskutečně líto všech lidí okolo, kterým má smrt ublíží, ale vždy jsem se snažil být dobrý syn, dobrý brácha, dobrý kamarád, a hlavně ten nejlepší přítel, kterého si Raquel mohla přát. Každá svíčka ale bohužel jednoho dne uhasne,“ uzavírá Adam děsivou, ale upřímnou zpověď.