Článek
ČVUT přitom ještě v květnu redakci tvrdilo, že bývalý velvyslanec v Rusku a USA a nyní soukromý konzultant Kolář pracuje pro rektora teprve zhruba poslední tři roky.
„Pan Petr Kolář je jediným placeným poradcem rektora Vojtěcha Petráčka, a to od r. 2022, kdy byl panu rektorovi doporučen v souvislosti s potřebou dořešit spolupráci státu, ČVUT a GE Aviation na rozvoji leteckého průmyslu v ČR,“ sdělila tehdy mluvčí školy Kateřina Veselá.
Dnes však univerzita přiznala, že spolupráce s Petrem Kolářem byla zahájena už od dva roky dříve. „Finanční odměny byly vypláceny od roku 2020, nefinanční plnění neexistovalo,“ napsal redakci vedoucí právního odboru rektorátu Ivo Drážný.
V registru smluv přitom byly k dohledání pouze dvě smlouvy mezi školou a Kolářem, a to z roku 2023 a 2024. Další roky chybí, ačkoliv by podle zákona v případě nezveřejnění smlouvy neměly být platné.
„Poradenská činnost byla podle smluv poskytována formou ústních informací, stanovisek a vyjádření přijímaných rektorem. Prokazatelný přínos této spolupráce nelze vyčíslit, ale je nezpochybnitelný,“ konstatoval Drážný.
Petráček: Zachránil jsem miliardy
Právě na nárůst nákladů na poradenské a právnické služby a neověřitelnost jejich přínosu byl jedním z důvodů, proč akademický senát ČVUT minulý měsíc navrhl Petráčka odvolat. Ztratil důvěru akademiků i studentů, kteří jsou členy senátu. Prezident Petr Pavel je pak vyslyšel a minulý týden rozhodnutí o konci Petráčka v čele ČVUT stvrdil svým podpisem i premiér Petr Fiala (ODS).
Sám Petráček se s novináři dlouhodobě nebaví, ovšem Kolář redakci Novinek vysvětloval, že pomáhal hlavně při řešení a předcházení možným problémům kolem výše zmíněné spolupráce mezi státem, ČVUT a americkou společností GE Aviation.
Ta začala po roce 2016 na objednávku tehdejší vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), která chtěla podpořit zahraniční investice do průmyslu s vysokou přidanou hodnotou.
Tvrdil, že z její strany hrozila arbitráž. ČVUT a stát do projektu investovaly dvě miliardy korun hlavně na vybudování infrastruktury pro vývoj a zkoušení mimo jiné nových leteckých motorů. Jak se ale Novinkám podařilo zjistit, o arbitráži se vůbec nemluvilo.
Odmítl to především dlouholetý ředitel české pobočky světového výrobce leteckých motorů a systémů Milan Šlapák. „Projekt hodnotím jako velmi úspěšný. Byly tam klasické projektové problémy, ale téma případné arbitráže nikdy nebylo na stole,“ konstatoval Šlapák.
Spor se vedl především mezi státem a ČVUT o to, zda vydané dvě miliardy, které se z poloviny nepodařilo pokrýt z evropských fondů, zaplatí škola nebo stát, který to původně podle ČVUT slíbil. Po letech dohadů to dopadlo tak, že loni vláda miliardu vzala na sebe a škola ji tak nemusela vracet.
Ve své řeči k akademickému senátu Petráček řekl, že ho odvolání mrzí. „Byl jsem odvolán na sklonku mého působení ve dvou funkčních obdobích, v nichž se mi podařilo například vyřešit ve prospěch univerzity spor se státem o dvě miliardy korun a zabránit finančním ztrátám v dalších zděděných kauzách,“ řekl.
„ČVUT za mého působení ve funkci rektora dosáhlo historicky svého nejlepšího postavení v mezinárodním QS rankingu a mnoha dalších úspěchů na mezinárodním i tuzemském poli,“ dodal.
Advokáti brali desítky milionů
Kolář přitom ve výčtu poradců či poradenských služeb objednaných ČVUT vyniká. Z přehledu poskytnutých univerzitou za poslední roky vyplývá, že jako jediný bral pravidelně ročně za své služby víc než milion korun. Mezi dalšími poradci pak figurují spíš právnické nebo účetní firmy. Ty si však přišly ročně maximálně na statisíce korun.
Podobná situace je i u právnických služeb. Podle další odpovědi na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím měla zase nejvyšší příjmy advokátní kancelář Marka Bánského, kvůli které Petráček čelil podezření z obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek.
Jak totiž v minulosti Novinky zjistily z registru smluv, rektor s ní v březnu v jeden den podepsal hned tři smlouvy, každou na 1,8 milionu korun. Zůstaly tak pod dvoumilionovým ročním limitem, nad který by rektorát musel vyhlásit na právní služby veřejnou soutěž.
Kancelář Bánského tak zřejmě bez výběrového řízení každý rok brala kolem deseti milionů korun. Jak vyplývá z odpovědi Drážného, za rok 2022 si přišla na téměř devět milionů, další rok na víc než deset milionů a loni na téměř dvanáct milionů. Ostatní nasmlouvané advokátní kanceláře opět braly mnohem méně.