Článek
Rektorovi Českého vysokého učení technického (ČVUT) Vojtěchu Petráčkovi radí Petr Kolář, který patří i mezi blízké poradce prezidenta Petra Pavla, zhruba poslední tři roky. Veškeré jeho výstupy jsou pouze ústní a jejich příjemcem je jen sám rektor.
A právě nemožnost ověření Kolářova přínosu byla vedle dalšího jednou z příčin nedůvěry uvnitř školy, která vedla k úspěšnému návrhu na Petráčkovo odvolání minulý týden.
Není totiž jasné, jestli Kolářovy rady skutečně univerzitě pomohly a vyplacené peníze si zasloužil. Rektorát na otázky Novinek opět neodpověděl.
Ke Kolářovi dříve jeho mluvčí Kateřina Veselá napsala pouze to, že byl rektorovi doporučen v souvislosti s potřebou dořešit spolupráci státu, ČVUT a zmíněné GE Aviation. Sám Kolář k tomu Novinkám řekl, že ho oslovil jeden z jeho stávajících klientů, jestli by nepomohl.
„O problému s GE Aviation a hrozící arbitráži mě informoval rektor školy, který mě požádal o konzultaci a poradenství,“ sdělil Kolář ve svém vyjádření pro Novinky.
V průběhu projektu za mého působení v GE nebylo téma případné arbitráže nikdy na stole
„Jednání jsem vedl s americkými partnery, na české straně byl rozhodující rezort ministerstva financí. Vedení ČVUT jsem radil, s kým a jak má vyjednávat. Jednotlivé kroky jsem probíral s rektorem a kvestorkou školy,“ napsal.
„Zásadní posun v případu nastal až za současné vlády. Jsem rád, že se nám společnými silami podařilo vyřešit problém, ve kterém šlo o miliardy korun. Po úspěšně uzavřeném sporu s firmou GE Aviation mně pan rektor nabídl spolupráci na dalších strategických projektech ČVUT, kterou jsem přijal,“ dodal. Kolář mu tak radí dodnes.
Podle vyjádření dlouholetého šéfa GE Aviation Milana Šlapáka pro Novinky ale firma arbitráž vůbec neřešila. „V průběhu projektu za mého působení v GE (tj. od počátku projektu do ledna 2023) nebylo téma případné arbitráže nikdy na stole. S panem Kolářem jsme se společně nesetkali,“ napsal redakci Šlapák. Ten od začátku letošního roku vede rakouskou zbrojařskou společnost Steyr Arms.
Velké plány na začátku
Historie spolupráce mezi státem, univerzitou a americkou firmou sahá až do roku 2016. Vláda vedená sociálnědemokratickým premiérem Bohuslavem Sobotkou tehdy přemýšlela, jak vyřešit problém českého průmyslu, který tvoří vysoký počet montoven.
Chtěla podpořit zahraniční investice do produkce s vysokou přidanou hodnotou, a tím pádem i vznik dobře placených pracovních míst. Podle tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) tehdy byly ty projekty, o které se Sobotkův kabinet zajímal, dva.
První bylo středisko BMW na Sokolovsku, kde se měla zkoušet samořiditelná vozidla, a druhý byl projekt se společností GE Aviation.
„Řekla, že chce vyrábět turbovrtulové letecké motory v České republice, což je schopno jen velmi málo zemí na světě. Chtěli, aby ten motor byl vyvinut v ČR, nechtěli být závislí na americké vládě,“ vzpomínal nyní pro redakci Mládek, který ministerské křeslo opustil v únoru 2017.
„Vývoj měly zajistit dvě instituce, nejenom strojní fakulta ČVUT, ale i Výzkumný ústav letecké techniky, který sídlí v Praze,“ pokračoval s tím, že existovalo usnesení vlády, které řeklo, že vláda tento výzkum podpoří.
V průběhu projektu za mého působení v GE nebylo téma případné arbitráže nikdy na stole. S panem Kolářem jsme se společně nesetkali.
Univerzita tedy dostala od vlády návratnou finanční výpomoc ve výši dvou miliard korun, aby se urychlilo vybudování nové infrastruktury. Vznikly čtyři pozemní zkušebny letadlových motorů a v roce 2017 ČVUT nakoupila za 1,6 milionu eur (podle tehdejšího kurzu asi 42 mil. Kč) experimentální letadlo Beechcraft King Air 350. Přestavěla jej pak německá firma BBA.
Experimentální letadlo, které pro vývoj nového motoru ČVUT zakoupila v roce 2017.
„Místo sedaček pro cestující byly umístěny měřicí servery se stovkami kanálů. Letadlo poprvé letělo v září 2021 a poté nalétalo asi 40 měřicích hodin ve vzduchu vedle mnoha měřicích hodin na zemi na runwayi,“ upřesnil děkan strojní fakulty Mirek Španiel.
Počítalo se s tím, že univerzita peníze do státního rozpočtu vrátí z evropských fondů. Podle univerzity se vláda už na začátku zavázala, že v opačném případě peníze nebude chtít zpět.
Miliarda ve vzduchoprázdnu
A tady se celá geneze projektu zamotává. ČVUT získala z Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání EU pouze polovinu ze dvou miliard. A trvalo až do loňského února, než současná vláda Petra Fialy (ODS) zbývající miliardu vzala na sebe a potvrdila platnost rozhodnutí z roku 2016.
Měla tedy GE Aviation důvod být nespokojená? Podle dalšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), který byl ve funkci od dubna 2019 do prosince 2021, nikoli.
„V zásadě jim šlo o jedinou věc a té společnosti bylo jedno, kdo to zaplatí,“ myslí si. S projektem výzkumu a vývoje v českém letectví se podle svých slov seznámil ještě před svým angažmá v ministerském křesle jako místopředseda vládní Rady pro vědu, vývoj a inovace.
„Zdědili jsme to v situaci, kdy se ČVUT v rámci spolupráce s GE zavázalo vynaložit dvě miliardy korun a jednoznačně podcenili rizika. Bylo zjevné, že jedna miliarda bude chybět, a oni samozřejmě tlačili na vládu, aby jim pomohla,“ připomněl dnes Havlíček.
Podle něj nebylo možné jen tak říct, teď vám dáme miliardu. „Nebylo by to fér vůči ostatním,“ vysvětlil.
„Jsou tady další univerzity, spousty výzkumáků a každý si to musí obstarat sám přes fondy nebo si to sám spolufinancovat nebo si vzít půjčku. To je realita. Stát nemůže přijít a jen tak rozdávat peníze. Měli jsme z toho obavu, a tak zvítězilo pragmatické řešení,“ dodal.
Tím pragmatickým řešením podle Havlíčka bylo, že v minulosti již vyplacenou a dosud nesplacenou miliardu prohlásí za půjčku státu ČVUT, která bude mít tříletý odklad a splatnost rozloženou asi do 25 let.
„ČVUT jde ročně asi 800 milionů přes různé granty a fondy, takže to není rozhodně nic, co by je zlikvidovalo. Je to nepříjemné, rektor si to musí na škole vyřídit, ale není to nic, co by jim omezilo činnost,“ vysvětlil Havlíček.
Kolář na scéně
Kolář se objevil na scéně koncem Havlíčkova funkčního období ministra. Jak Novinkám sdělil děkan strojní fakulty Španiel, rektor informoval vedení jeho fakulty o zapojení Koláře do komunikace s vládou v roce 2021.
„Pan rektor požadoval, aby fakulta strojní, na které se projekt realizoval, náklady na jeho činnost uhradila. K tomu došlo částečně v roce 2021 a v roce 2022,“ upřesnil s tím, že Kolář měsíčně dostával 145 tisíc korun s DPH.
Kauza rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka
Akademický senát ČVUT v tajném hlasování schválil návrh na odvolání dlouholetého rektora Vojtěcha Petráčka 21. května. Pro bylo 39 senátorů z 45, jenom tři senátoři hlasovali proti.
Kritici jadernému fyzikovi Petráčkovi vyčítali dlouhodobé problémy, které podle nich negativně ovlivňují chod celé univerzity. Hospodaření, správa a řízení ČVUT podle nich v posledních letech čelí vážným problémům. Rektor univerzitnímu senátu také nevysvětlil vysoké výdaje na právní a poradenské služby.
O tom, zda Petráček skutečně skončí v čele univerzity necelý rok před vypršením svého druhého mandátu, rozhodne až prezident Petr Pavel.
„Bezpečně za nás Kolář u toho nebyl, že by nás kontaktoval. Ani mě to nenapadlo. Já jsem se to dozvěděl až z článku u vás,“ konstatoval Havlíček.
Havlíčka v ministerském křesle vystřídal nynější eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Ve funkci byl až do října loňského roku. Ani on však na otázky Novinek nereagoval, takže přesně nevíme, co jej k rozhodnutí škrtnout škole miliardový dluh vedlo.
Havlíček byl podle svých slov překvapený, když slyšel, že jeho nástupce rozhodnutí o půjčce univerzity změnil a peníze ČVUT v podstatě odpustil.
Šlapák: Byly tam normální problémy
A jak se k tomu staví samotná společnost GE Aviation a česká pobočka světového výrobce leteckých motorů a systémů? Dlouholetý šéf firmy Milan Šlapák, jak je výše zmíněno, redakci informoval, že téma arbitráže nikdy nebylo na stole. „S panem Kolářem jsme se společně nesetkali,“ napsal redakci. Šlapák od začátku letošního roku vede rakouskou zbrojařskou společnost Steyr Arms.
„S panem Šlapákem ani s panem Havlíčkem jsem o této věci nemluvil, na ministerstvu průmyslu a obchodu jsem měl jiné kontakty,“ vysvětloval to Kolář.
Podle Šlapáka byl projekt z hlediska výzkumu, vývoje a náročnosti návrhu a realizace testovací infrastruktury i velikosti rozpočtu to největší, co v ČR při podobné spolupráci mezi státem, univerzitou a soukromým sektorem proběhlo.
„Byly tam klasické projektové problémy, byla tam rizika zdržení tady nebo tam, ale to bylo úplně normální. Jak z pohledu udržitelnosti investice, tak z pohledu transferu know-how na týmy ČVUT projekt hodnotím jako velmi úspěšný,“ dodal.
Jedním z konkrétních výsledků spolupráce je vývoj nového turbovrtulového motoru Catalyst, který již získal certifikaci americkým Federálním úřadem pro letectví. „Catalyst je zbrusu nový, pokročilý turbovrtulový motor 21. století, který byl kompletně vyvinut a vyroben v závodech GE Aerospace a Avio Aero v Itálii, České republice, Polsku a Německu,“ oznámila letos v únoru společnost.
Nic tak nebrání tomu, aby začala sériová výroba. Zda tomu bude v Česku, ukáže budoucnost.
