Hlavní obsah

Český elf Kartous: Dezinformační válka už zavinila i oběti na životech

Dezinformace hluboce zasahují 15 procent české dospělé populace, říká v rozhovoru pro Právo Bohumil Kartous, hlavní tvář anonymně fungující skupiny Čeští elfové, která bojuje s dezinformacemi.

Foto: Pražský inovační institut

Bohumil Kartous, hlavní tvář anonymně fungující skupiny Čeští elfové, která bojuje s dezinformacemi.

Článek

Jak hodnotíte neochotu velké části populace se očkovat? Jaký vliv na tomto mají dezinformace?

Faktorů, jež současnou situaci způsobily, je nepochybně více. Rozhodně je nelze redukovat jen na dezinformace.

Hlavním jmenovatelem je míra důvěry v instituce. Její relativní nedostatek, jenž nás odlišuje od zemí s vysokým podílem vakcinace, jakými jsou Portugalsko či Dánsko, snižuje ochotu respektovat omezení či jednat ve prospěch veřejného zájmu.

Jsou zmapovány případy britských nebo amerických antivaxerů, kteří se neočkovali, nakazili a následně zemřeli.

O dezinformace se mohou opírat lidé, kteří potřebují svůj odpor k vakcinaci zdůvodnit. Skupina, kterou bychom mohli nazvat „tvrdé jádro” odpíračů, ti budou zřejmě také nejvíce ovlivněni dezinformacemi.

Stejně jako v jiných případech vyjadřují dezinformace míru krajní nedůvěry, kterou určitá část společnosti zastává. Žel se tak děje v době krize a stojí to životy i miliardy.

Kdo v Česku šíří dezinformace?

Máme tu menší desítky webů, které se specializují na šíření dezinformací nebo konspirací, respektive vytvářejí informační mix, kde se dezinformace objevují.

Mezi ně patří dnes už notoricky známý Aeronet, potom AC24 nebo Vlastenecké noviny.

Konspirátoři přecházejí od popírání pandemie k popírání klimatické změny

Internet a PC

Obsah bývá lokální, odkazující se například na politickou situaci u nás. Nebo externí, přejatý z ruskojazyčných zdrojů, a právě tady je evidentní stopa k ruskému dezinformačnímu aparátu.

Za řadou webů může stát ekonomický zájem, nepochybně ale existují motivy k politickému ovlivňování veřejného mínění. Vyloučit nelze ani upřímné přesvědčení o „alternativní” realitě.

Velkým tématem doby je očkování. Jak téma zpracovává dezinformační scéna?

Když se o vakcínách začaly objevovat první informace, tak se přesunul zájem od roušek a omezování pohybu právě k očkování.

Jak dostat vakcínu z těla? Vykoupejte se v čistidle, radí vykukové

Koronavirus

Hlavní narativ je, že očkování je neprověřené, nebezpečné a jde o byznysový zájem elit, které se snaží zabít, popřípadě kontrolovat obyvatelstvo. Od toho se odvíjí řada větví, řada dalších bludů.

Kam až to může zajít? Má tato dezinformační válka nějaké oběti?

Rozhodně to má konkrétní oběti na životech. Když to vztáhneme jenom na covid, tak jsou zmapovány případy britských nebo amerických antivaxerů, kteří se neočkovali, nakazili a následně zemřeli.

Jsou to jednotlivosti, které ukazují, že se toto děje, statisticky je to ale v celkovém rozsahu těžko změřitelné.

Souvisí to s nějakou obecnou mírou nedůvěry v instituce, v autority, kde jsme v rámci Evropy spíše ve spodní polovině.

Jde o masivní společenský dopad, které dezinformace mají. Máme tu oběti ať už z hlediska zdraví, nebo životů, anebo z hlediska změny vztahů v rodinách.

Jak si tyto weby budují čtenářskou základnu, důvěryhodnost?

Moje hypotéza je, že to souvisí s nějakou obecnou mírou nedůvěry v instituce, v autority, kde jsme v rámci Evropy spíše ve spodní polovině. No a proto má určitá část společnosti tendenci hledat informační alternativy.

Prostor, který touto nedůvěrou vzniká, vyplňují právě dezinformační média. Díky šíření článků prostřednictvím sociálních sítí vedou určitou část své klientely k pravidelné návštěvnosti.

Jaké jsou momentálně nejvýraznější dezinformační trendy?

Dezinformační svět je relativně černobílý. Do období pandemie byla dlouhodobě největším tématem migrace, nyní je to covid.

Evropané spojili síly. Do boje proti dezinformacím chtějí nasadit umělou inteligenci

Internet a PC

Hlavním cílem útoků je Evropská unie, která je v jejich optice viníkem úplně všeho: od regulací na omezování názvů potravinářských výrobků až po klimatickou změnu, covid a migraci.

Za tím je velmi viditelná stopa Ruskem distribuovaných narativů, protože jejich cílem je EU vnitřně poškozovat a rozmělňovat, což nakonec vytváří prostor pro onu alternativu, ze které následně těží ve svém politickém marketingu populistická hnutí.

A co se týče české politické scény?

Dobro představuje v drtivé většině případů Andrej Babiš, Miloš Zeman, Tomio Okamura a jejich varianty.

Je to skupina politického spektra, pro kterou je typická určitá forma populismu. Na druhém břehu jsou strany budoucí vládní koalice, což byla v počátku předvolební kampani hlavně Pirátská strana.

Nenávistných příspěvků a nepravd na sítích obcí výrazně přibylo

Internet a PC

V okamžiku, kdy se do popředí začala dostávat koalice SPOLU, tak na konci kampaně se stal jejím hlavním cílem předseda ODS Petr Fiala, vůči němuž se šířily manipulace, že nekale vydělával na neziskové organizaci, kterou založil.

Nyní se velmi šíří prostřednictvím řetězových mailů dezinformace o tom, že byl aktivním spolupracovníkem StB. (Řetězovými maily se šíří karta StB, kterou dezinformátoři skrze grafický software zfalšovali na jméno Petra Fialy s krycím jménem „Fialka“, pozn. red.)

Komu dezinformace ve volbách pomohly?

Většina dezinformací je útočných, snaží se diskreditovat. Když koalici PirSTAN vyrostly preference, proběhl útok na to, že chtějí poškozovat seniorní voliče: chtějí jim sebrat řidičské průkazy, volební právo, neúměrně zatížit daní z nemovitosti a do bytů stěhovat migranty.

V září a říjnu ničil 31letý muž z Jihlavska 5G vysílače a ohrozil tím nemalé množství lidí, protože jim vyřadil signál. Policie prošetřuje možnost, že by jeho činy mohly souviset právě s dezinformacemi. Jsou toto ty případy?

Už to, že prostřednictvím nesmyslné manipulace dochází k radikalizaci některých lidí, lze považovat za podporování k trestné činnosti.

Množství podobných, potenciálně trestných činů je ale takové, že současný právní systém si s tím neumí poradit.

Řada lidí se ale v žádném případě nedopustí takto radikálních činů. Riziko je v tom, že mění svá politická přesvědčení a v tomto zmanipulovaném stavu se rozhodují. A to mění i náladu v celé společnosti.

Kdo by měl nést odpovědnost?

Právní odpovědnost lze vymáhat ve chvíli, kdy dezinformace naplní skutkovou podstatu trestného činu. Množství podobných, potenciálně trestných činů je ale takové, že současný právní systém si s tím neumí poradit.

Mělo by dojít k regulacím prostřednictvím Evropské komise. Jasně poukázat na to, že drolení vzájemných vztahů v EU, které probíhá v její východní části, může mít významný dopad na to, jak EU bude fungovat v budoucnu.

A na té rovině společenské: dají se společenské příkopy nějak zakopávat?

Dají. Politici by měli lidi uklidňovat, ptát se jich, co je trápí. Nemusí to vést k tomu, že racionálně přijmou, že se dostali pod vliv nějakého manipulativního konstruktu, ale mohou minimálně přijmout fakt, že politické elity nejsou od toho, aby jim ubližovaly.

Muž poničil devět vysílačů. Zřejmě podlehl dezinformacím o 5G sítích

Krimi

Právě to se nese v pozadí důvěry v dezinformace, která hluboce zasahuje 15 procent české dospělé populace, v případě témat jako covid pravděpodobně mnohem více.

Čeští elfové sledují dezinformační trendy v ČR z následujících webů:Aeronet.cz, AC24, Sputnik, Protiproud.cz, Vlastenecké noviny, CZ24.news, ČeskoBezCenzury.cz, Novarepublika.cz, NWOO.org, Pravyprostor.cz
Jak fungují dezinformaceDezinformace je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. (Wikipedie)Dezinformace se rozšiřují sdílením nepravdivých či manipulovaných zpráv a fotografií skrze sociální sítě. Jejich přeposíláním dává sdílející najevo, že se s nimi ztotožňuje.Významnou platformu tvoří také řetězové e-maily, které svou důvěryhodnost mezi šiřiteli nabírají provázaností s konkrétní osobou, která je rozesílá.

Reklama

Výběr článků

Načítám