Česká armáda se pochlubila americkými vrtulníky

Nákladní letoun ve čtvrtek brzo ráno na základnu přepravil bitevníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Druhý zmiňovaný zatím čeká v kontejneru na sestavení a jeho odhalení chystá Armáda v následujících dnech.

Nákup celkem dvanácti bojových letounů systému H-1 americké firmy Bell podepsal v roce 2019 tehdejší ministr obrany Lubomir Metnar (za ANO). Dalších osm modernizovaných kusů získá Česko od USA zdarma jako ocenění za pomoc Ukrajině. Ty plánuje Armáda modernizovat.

Česká armáda tak bude mít celkem k dispozici 10 strojů UH-1Y Venom a stejný počet typu AH-1Z Viper. První dva americké bitevní vrtulníky AH-1Z Viper obdržela 22. základna vrtulníkového letectva 26. července 2023. Přiletěly v nákladním letounu C-17 Globemaster. Další dva vrtulníky pak byly dodány 17. srpna.

Systém H-1 složený z vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom navazuje na osvědčené stroje „Cobra“ a „Huey“ americké námořní pěchoty. Oproti svým předchůdcům dosahují tyto vrtulníky vyšší rychlosti, operačního dosahu a většího užitečného zatížení, přičemž požadavky na podporu životního cyklu byly sníženy.

Samostatně jsou AH-1Z a UH-1Y jedny z nejschopnějších bitevních a víceúčelových vrtulníků.

Ve spojení představují vrtulníky podle náčelníka oddělení inženýrsko- leteckého zabezpečení pro vrtulníky H1 na Základně Náměšť Pavla Javoříka nejefektivnější prostředek k plnění široké skály bojových i podpůrných úkolů kdekoliv na světě.

„Vrtulníky AH-1Z a UH-1Y mají výhodu v 85% shodnosti dílů a komponentů důležitých z hlediska údržby. Tato koncepce zabezpečuje snížení provozních výdajů, nároku na výcvik personálu a celkových nákladů na podporu životního cyklu,“ vysvětlil Javořík.

Oba vrtulníky byly navrženy s důrazem na schopnost přežití v bojové situaci. Tyto stroje budou primárně plnit úkoly přímé letecké podpory, přepravy a CASEVAC (nezdravotnický odsun raněných). Díky jednoduché konstrukci draku a koncepci sklopných listů nosného rotoru jsou oba typy snadno přepravitelné.

Vrtulník „viper“ může plnit široké spektrum úkolů. „Jeho hlavním určením je podpora pozemních vojsk, a je tak nejčastěji využíván pro plnění úkolu přímé letecké podpory, vzdušného průzkumu, protivzdušné obrany, leteckého doprovodu pozemních jednotek či jiných typů vrtulníků anebo pro plnění úkolů vzdušné izolace vedených v týlu nepřítele,“ uvedl Javořík.

Díky senzorům a dalšímu vybavení ho lze využít i jako platformu předsunutého leteckého návodčího (JTAC-Joint Terminal Attack Controller) pro koordinaci palby dalších leteckých i pozemních prostředků.

„Z hlediska pilotáže je manipulace s viperem na první pohled složitější, protože je mnohem citlivější. Mnohem snáze reaguje na každý pohled, který uděláte. Díky tomu je samozřejmě obratnější. Tím, jak je vybaven všemi těmi systémy, tak poměrně dlouho trvá naučit se to obsluhovat,“ prozradil Novinkám Jan Vacek, starší inspektor specialista Oddělení letecké bojové přípravy 22. vrtulníkového křídla v Letišti Náměšť.

Právě i Vacek absolvoval sedmi měsíční pilotážní školení v Kalifornii. „Prošli jsme výcvikem přežití na vodní hladině, to je případ pádu vrtulníku do oceánu, abychom uměli bezpečně vrtulník opustit a zachránit se. Poté byla pozemní teoretická část, kdy jsme v podstatě měsíc studovali všechny systémy stroje,“ vysvětlil.

„Je to vrtulník schopný působit na bojišti 21. století. Mnohem efektivnější je také údržba. Vrtulníky jsou řešeny tak, aby je zvládl připravit jeden technik, ne celá směna, jak jsme to dělali doteď,“ vysvětlil náčelník oddělení inženýrsko-leteckého zabezpečení pro vrtulníky H1 na Základně Náměšť, Pavel Javořík.

„U té konstrukce je vidět, že se doba pohnula, takže výměna těch agregátů je značně rychlejší, než na co jsme zvyklí u současných vrtulníků, které provozujeme,“ doplnil Javořík a dodal, že doba výměny trvá třeba třetinu původního času.

Nové vrtulníky by ročně mohly nalétat až 6 tisíc hodin. Současné sovětské vrtulníky létají přibližně tři a půl tisíce. Armáda by novou techniku používala minimálně třicet let.

Ruské vrtulníky Mi-24V/35 podle ministryně Černochové odvedly skvělou službu, přestože sloužily déle, než se očekávalo. Na otázku ohledně jejich dalšího využití doslova neodpověděla, naznačila však, že zamíří na Ukrajinu.

„Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. To je vše, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ prohlásila ministryně obrany.

Podle Černochové výměna vrtulníků není jen o technologickém pokroku, ale zejména o bezpečnosti a obranyschopnosti Česka. „Ta do budoucna nemůže být materiálně závislá na rizikových zdrojích z Východu,“ uvedla ministryně.

Černochová chce, aby čeští vojáci drželi krok se spojeneckými armádami v Severoatlantické alianci (NATO). Servis a opravy nových vrtulníků tak zajistí státní podnik LOM Praha.

„Jak ukazuje nejenom současný konflikt na Ukrajině, soběstačnost v oblasti oprav armádní techniky je pro každý stát životně důležitá a bez ní se neobejdeme,“ řekla Černochová.

Ministryně také na tiskové konferenci ocenila práci svých předchůdců, zejména bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara z hnutí ANO, který se slavnosti neúčastnil. Uvedla, že je dobře, že se nebál a nákup celkem dvanácti vrtulníků v roce 2019 podepsal. S DPH vyšly stroje na přibližně 17,6 miliard korun.

„Rozhodně toto rozhodnutí zpochybňovat nebudu. Dnešní optikou to může vypadat, že kupujeme něco, co kolem nás, v našem regionu není, ale uvědomme si, pod jakým tlakem byl pan Metnar, kdy Armáda potřebovala rozhodnutí o akvizici udělat. Já nebudu politik, který by jejich rozhodnutí zpochybňoval. Máme, co máme, a jsme rádi, že jsme k těm dvanácti dostali těch osm zdarma a budeme mít dvacet vrtulníků,“ dodala Černochová.