Hlavní obsah

Bartoš: Gazdík nám lhal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podle ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše je důležité, aby se STAN „odpáral“ kolem lidí z kauzy Dozimetr. Otevřeně mluví o zklamání z exministra Petra Gazdíka (STAN), nevidí ale důvod pro odchod Víta Rakušana z čela resortu vnitra. Vicepremiér byl hostem podcastu PoliTalk.

Foto: Novinky.cz, Právo

Hostem podcastu PoliTalk byl Ivan Bartoš.

Článek

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

  • Jak poznamenala kauza Dozimetr vládu? (0:20)
  • Zradili pirátští europoslanci, když hlasovali proti taxonomii? (11:32)
  • Co jsou jeho priority na unijní předsednictví ČR? (14:35) 
  • Ohrozil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) české vztahy s Izraelem? (20:30)
  • Proč chce prosadit sektorovou daň pro energetické společnosti? (24:40)

Kvůli údajné korupci v pražském dopravním podniku rezignoval ministr školství Petr Gazdík (STAN), který měl lhát o kontaktech s obviněným podnikatelem Michalem Redlem. Jak jste spokojený s tím, jak STAN celou kauzu vysvětlil?

Jsem rád, že lidé, kteří mají s tou kauzou něco společného nebo se stýkali s lidmi, kteří jsou v kauze Dozimetr zahrnuti, z toho vyvozují politickou zodpovědnost.

Rezignace Petra Gazdíka, která nastala poté, co se ukázalo, že měl s panem Redlem čilé kontakty včetně společné dovolené, byla správná.

A spokojený tedy jste?

Tak z informací, které jsou ve veřejném prostoru, to vypadá, že zázemí kauzy je ve strukturách, které pocházejí ze Zlínského kraje. Těžko odhadnout, jestli to je nějaký konečný výčet osob.

Odposlechům se Redlovi lidé bránili. Amatérsky, říká expert

Krimi

Sešel jsem se s Vítem Rakušanem a zástupci STAN po rezignaci Petra Gazdíka, protože ani nám neříkal (Gazdík) pravdu v době, kdy jsme uzavřeli koalici.

Ptali jsme se na kauzu Polčák (europoslance Stanislava Polčáka za STAN – pozn. red.) z roku 2016/17, kvůli níž pan Polčák nyní odstoupil, protože s ním měl kontakty. Byli jsme tehdy ubezpečeni Petrem Gazdíkem, že žádné kontakty neprobíhají.

Takže vám pan Gazdík jinými slovy lhal. Zklamalo vás to?

Zklamalo, protože když máte nějaké podezření, je podle mě fér se zeptat, což jsme udělali. A i tyhle věci sehrály roli v tom, jak koalice skládala kandidátky a tak podobně.

Teď ale STAN dělá konkrétní kroky. Vít Rakušan svolal sjezd, kde se bude volit nové vedení. Vidím tam mladé tváře a skutečně je důležité, aby se STAN od těchto struktur odpáral. Samozřejmě to poškozuje celou vládní koalici. Vidíme ve Sněmovně, jak se na tom vozí pan Babiš (expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš – pozn. red.), který má sám máslo na hlavě za roky v politice i před ní.

Neodstoupím. Tu radost vám neudělám, vzkazuje Rakušan opozici

Domácí

Tlak je i na odstoupení právě ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který jej naposledy minulý týden odmítl. Podle vás by měl stát v čele úřadu v situaci, kdy je takováto živá kauza kolem jeho hnutí?

Jsem přesvědčen, že podle informací, které jsou, Vít Rakušan neovlivňuje policii. S tou kauzou nemá nic společného. A myslím, že tlak opozice na jeho odstoupení je taková hra lidí, kteří si hrají na spravedlivé. Přitom historie ANO ve vládě…

Přece jenom vaše vládní koalice často zmiňuje, že přicházíte s novou politickou kulturou. Odstoupil pan Gazdík…

Protože měl kontakty s panem Redlem!

A nevypadá špatně, že v čele ministerstva vnitra je předseda hnutí, kolem něhož je takhle velká kauza?

A policie ji vyšetřuje. Když se na to podívám racionálním pohledem, tak přece kdyby Vít Rakušan jakýmkoliv způsobem ovlivňoval policii – a byla tu nařčení, že o tom mluvil s (bývalým) policejním prezidentem (Jan Švejdar – pozn. red.), který sám řekl, že s ním nikdy nic takového neřešil –, tak by se ta kauza přece nedělala.

Myslím, že podezření nejsou tak aktuální jako to, že pan Rakušan zkrátka stojí v čele resortu, který bude vyšetřovat takto důležitou kauzu.

A já věřím, že ji vyšetří.

Redl měl Hlubučkovi najmout PR poradce, ten to odmítá

Krimi

A nevysílá to občanům špatný signál?

To si asi musí zhodnotit sami občané.

Zeptám se ještě jinak, stojíte za panem Rakušanem, aby na vnitru zůstal?

Nejsou žádné důvody, proč bychom se měli domnívat, že na té pozici nemůže být nebo že by neměl důvěru. I od Víta Rakušana zaznělo, že v české polistopadové historii nebyl ministr vnitra, jehož člen strany nebyl nějakým způsobem vyslýchán nebo spojen s nějakou kauzou. A ti ministři prostě neodstupovali.

Už jsem zmiňovala, že je to vaše koalice, která mluví o nové politické kultuře.

Důležité je, aby se STAN od těchto lidí odpáral, aby tam došlo k rekonstrukci.

Taky si myslím, že by třeba pan Polčák neměl být europoslancem, ale to už od kauzy Vrbětice, kde vyjednával zákony a pak obce zkasíroval za právní pomoc k získání toho odškodnění. A to jsou pak už věci individuálních lidí.

Niedermayer: Pokuta kvůli jadernému úložišti Česku nehrozí

Domácí

Europoslanci minulý týden potvrdili taxonomii, tedy soubor doporučení, do čeho investovat. Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) na místě sháněl hlasy, aby se jádro uznalo jako čistý zdroj, nakonec se proti tomu postavila trojice „vládních“ Pirátů (europoslanci Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa – pozn. red.). Nešlo o zradu, jak glosují někteří komentátoři?

Myslíte komentátoři spřízněných novin? Ne. V rámci domácí politiky se snažíme o racionální energetickou politiku včetně jádra a budování modulárních reaktorů. Návrh Komise vznikl před rokem, a to nebyla otázka, jak to bylo stavěno ve veřejném prostoru jako hlasování o jádru.

Pane ministře, teď mi tu opakujete fakta, ale přece jenom. Přijede český premiér o něco požádat europoslance…

Europoslanci nejsou vládní, jsou voleni do EU, aby zastupovali zájmy všech.

Šlo o tři europoslance za vládní Piráty.

Když se podívám na hlasování europoslanců ODS, tak také nehlasují v souladu s tím, jaká je oficiální politika vlády ČR.

Jádro je ale často označováno jako strategický zájem.

Vždyť to prošlo.

Nebylo ale hlasování Pirátů de facto zradou? Neobrátil se na vás poté pan Fiala?

Den po hlasování jsme se bavili i o těch důvodech. Jak jsem řekl, návrh Komise vznikal před válkou, kdy se vůbec netušilo, že se už nedíváme na ten ruský plyn jako na potenciální zdroj, ale budeme muset hledat náhradní zdroje.

Nemůžete Putinovi (ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi – pozn. red.) jeho válku platit tím, že odebíráte ruský plyn. A Komise se rozhodla spojit hlasování o jádru a plynu do jednoho hlasování, k čemuž jsme byli kritičtí. Naši europoslanci byli pro to, aby se to přepracovalo, a nakonec to v tomhle směru nepodpořili.

V příštích dnech také zamíříte do Bruselu, abyste se představil jako ministr předsedající země v Radě EU. Co jsou pro vás priority na nadcházející půlrok?

Mám na starosti dvě oblasti. Zaprvé digitální legislativu a vlastně změny v oblasti elektronizace státní správy i evropského prostoru. Tam jsou asi pro občany nejzajímavější jednotné evropské identity (e-ID) jako možnosti, nikoli povinnosti.

A pak je tu velká oblast kohezních fondů. Mým úkolem je lidem ukázat, že když se ráno probudíte a natočíte si vodu do skleničky, tak je to velmi často voda, která je stavěna třeba za fondy soudržnosti.

Pokud se zastavíme u e-ID, kdy bychom to mohli vidět v praxi?

Teď to bude schváleno a myslím, že domácí implementace bude třeba v průběhu roku či dvou hotova.

Zeman se setkal se svým izraelským protějškem. Omluvil se za Lipavského

Domácí

Co říkáte na kritiku pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského, že v OSN nepodpořil Izrael (nepřipojil se za ČR k zemím odsuzujícím zprávu komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli – pozn. red.). Nenarušil tím naše vztahy s Izraelem?

To vyrábí pan prezident (Miloš Zeman) a lidi kolem něj. V červnu jsem byl v Izraeli na týdnu kybernetické bezpečnosti. I když se tam měnila vláda, setkal jsem se tam s ministry a politickým ředitelem ministerstva zahraničí a sdělil jsem mu ty důvody.

Můžete je krátce popsat? Například i premiér Fiala reagoval, že ČR příště musí ukázat jasnější postoj.

Myslím, že náš postoj k Izraeli, přátelství, které má historické kořeny desítky let, nebylo tímhle jedním rozhodnutím jakýmkoliv způsobem pošramoceno.

Komise OSN ve zprávě uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou jsou izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Tak proč jsme toto jako spřátelené země Izraele neodmítli?

Nezavírejme oči nad tím problémem. Teď jsem byl ve Svatém městě. Pozice Palestiny a Izraele je skutečně napjatá. Často jsou i v samotném Jeruzalémě výpady jedné strany proti druhé.

Pozice Izraele jako jediného státu v oblasti, který je ať pod fyzickým, tak kybernetickým útokem ze strany té spousty zemí, je velmi těžká.

Na druhou stranu politika, která vede k rozšiřování těch osad – běžně se o tom bavím s izraelskými partnery i třeba z těch vojenských kruhů –, také zapříčiňuje nějaké nepokoje.

Zavedení sektorové daně na energofirmy: Fiala kličkuje

Ekonomika

Na vládě chcete prosadit sektorovou daň pro energetické společnosti. Připravili jste přitom trojici variant – platit by měly buď jen firmy vyrábějící elektřinu jen z uhlí či z jádra, nebo až všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Projde to?

Položili jsme tyhle návrhy, řeší to ekonomičtí ministři. Finální návrh zatím není na stole. Když sleduji vyjádření kolegů z koalice včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), nějaká cesta k tomu povede. A nemyslím, že to je něco netradičního. Energetická burza definuje cenu na výstupu a ČR nemá žádné nástroje, jak ulevit koncovým odběratelům. A tak je namístě hovořit o nějakém solidárním příspěvku, nebo se tomu může říkat válečná daň.

Není to ale poslední cesta, jak získat dodatečné finance? Není namístě začít nejprve více šetřit, jak slibovala vláda na začátku?

Pokud tady má být třeba sleva na tarif pro odběratele jak plynu, tak energické energie, pak je to 60 miliard korun, a to na straně mandatorních výdajů neodškrtáte. Anebo v případě, že tu probíhá kvůli inflaci již třetí valorizace důchodů, tak to taktéž nejsou peníze, které můžete vyignorovat. To jsou výdaje, které je potřeba dát.

Samozřejmě je vždycky nějaký prostor pro úspory, ale musíme se také koukat na investiční stránku toho rozpočtu.

Nemůže se ale stát, že si na příjem do státní kasy zvyknete a lehce se z toho stane trvalé zdanění? Stojíte za časově omezenou perspektivou?

Jsem přesvědčen, že by to mělo být dočasné řešení té krize. Doufám, že válka brzo skončí a Evropa se zkrátka postaví na nohy i v energetické soběstačnosti. A že ceny neporostou.

Politické rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Vedou je pro vás naši političtí redaktoři.

Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám