Babiš se s Okamurou v mnohém neshodne. Po volbách ho může zkusit obejít, míní politolog

Babiš o případné povolební spolupráci při setkání s občany v Holýšově na Plzeňsku řekl, že ANO a SPD nemají stejný program, dodal však: „Jsou tam nějaké nuance, ale v principu vlastně máme na některé věci víceméně podobný názor.“

Z Babišovy strany šlo o lavírování, v zásadních věcech se totiž oba subjekty rozcházejí. „Hnutí ANO u pomoci Ukrajině zastává spíše středovější pozice. Nechce úplně říci, jestli a jak plánuje Ukrajině pomáhat, SPD naopak pomoc zásadně odmítá, stejně jako navyšování výdajů na obranu,“ popsala Tereza Friedrichová, politická analytička NMS Market Research.

Šéf ANO Babiš nemá podle svých slov problém s navýšením výdajů na obranu na tři procenta HDP, pokud budou peníze podle něj vynaloženy účelně a transparentně. „Dvě procenta HDP na obranu bohatě stačí,“ uvedl naopak Okamura.

Obě hnutí se sice shodnou na tom, že chtějí zákon o obecném referendu, i tady je však problém. Představitelé ANO odmítají, aby se hlasovalo o členství v EU a NATO, SPD má jako první bod svého dlouhodobého programu referendum o vystoupení z EU.

I nedávné výroky o ukrajinských uprchlících ukázaly, že rozdíly jsou výrazné. Babiš nejdříve prohlásil, že „uprchlíci, když skončí válka, se mají vrátit domů“. Následně však svá slova otočil s tím, že „Ukrajince strašně potřebujeme, i ty, kteří přišli po válce“. Proti tomu se však hned vymezil Okamura.

„Zásadně nesouhlasím s dnešním vyjádřením Andreje Babiše ohledně Ukrajinců. Pakliže bude SPD ve vládě, provedeme revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v ČR, aby zůstali pouze ti, kteří pracují na pojištěném pracovním místě, na které není prokazatelně k dispozici český občan,“ řekl lídr SPD.

„Andrej Babiš do voleb bude hledat balanc, co může a nemůže říct o Ukrajině, aby si neodradil část středovějších voličů,“ vysvětlila Friedrichová. Problémem by mohla být i zahraničněpolitická orientace. „Pro Andreje Babiše byla v minulosti nejdůležitější zejména partnerství se západní Evropou, typicky například prezidentem Francie,“ popsal Michal Malý, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Programová shoda mezi ANO a Stačilo! je ještě menší než mezi ANO a SPD. Liší se totiž také v ekonomických tématech, Stačilo! prosazuje levicovější program,“ popsala Friedrichová. Programově je podle ní největší překryv, alespoň dle vyjádření samotných představitelů stran, mezi ANO a Motoristy a překvapivě také mezi ANO a Spolu.

„To je dané ve velké míře tím, že ANO i Spolu jsou největšími stranami ve své části politického spektra. Přirozeně je to nutí ke středovějším a umírněnějším postojům,“ uvedla Friedrichová. Doplnila, že obě síly se shodují například na nezvyšování daní.

Babiš však nedávno prohlásil, že s nikým ze současné vládnoucí koalice spolupracovat nebude, a expresivně dodal, že v takovém případě by se „musel pozvracet sám ze sebe“.

Šéf ANO na setkání s voliči hovořil o možnosti jednobarevné vlády ANO, kterou by podpořily ostatní opoziční subjekty. Ty by zároveň mohly do vlády dodat odborníky. K menšinové vládě je však politolog Malý skeptický. „SPD bude výrazně tlačit, aby se stala součástí vlády,“ uvedl.

Zároveň připomněl, že mezi Okamurou a Babišem nejsou ideální vztahy. „Vzájemné antipatie trvají z posledních prezidentských voleb, kde Okamura ve druhém kole Babiše přímo nepodpořil,“ vysvětlil politolog.

Problémem mohou být i představitelé dalších stran a hnutí na kandidátkách Stačilo! i SPD „My je bereme jako jednolité bloky, ale tak to vůbec být nemusí,“ vysvětlil Malý.

Stačilo! i SPD tvrdí, že sestaví po jednom poslaneckém klubu, ty ale budou smíchané z různých proudů a často i solitérů. „Z kandidátky SPD to mohou být představitelé PRO či Trikolory, u Stačilo! je více nezávislejších osobností, se kterými může vyjednávat individuálně,“ odpověděl politolog na dotaz, na koho by se Babiš mohl při vyjednávání zaměřit.