Článek
Norská vláda nejprve navrhovala, aby turisté platili pět procent z ceny přenocování, parlamentní většina se nakonec dohodla na třech procentech. Independent nicméně uvádí, že úřady budou moci s výší hýbat i podle sezony, částka bude zahrnuta do celkové ceny za ubytování.
„Není náš případ, že bychom měli celoroční cestovní ruch v celé zemi, ale některá místa zažívají v určitých částech roku výraznou poptávku, a výdaje, které musí obyvatelé hradit, jsou tak extrémně vysoké,“ uvedla norská ministryně průmyslu a obchodu Cecilie Myrsethová.
Minulé úterý pak na sociálních sítích doplnila, že politické strany dosáhly historické dohody a rozhodly se zavést v Norsku turistickou daň podobnou té z jiných evropských zemí. „Tento program je pro lokální úřady dobrovolný a vztahuje se na oblasti, které zažívají obzvláště velký turistický tlak,“ dodala Myrsethová.
Podle ní je cestovní ruch budoucností Norska, protože vytváří důležité pracovní pozice napříč celou zemí. „Pokud chce toto odvětví růst, musíme se spolehnout na důvěru na lokální úrovni.“
Ulevují si, kde chtějí
Z prohlášení ministryně vyplývá, že turistická daň nemá být plošná a o jejím zavedení budou rozhodovat samosprávy jednotlivých oblastí. Je tedy možné, že méně frekventovaných míst se opatření vůbec nedotkne.
Norsko se v posledních letech stává velmi populární destinací, loni se tam ubytovalo rekordních 38 milionů návštěvníků. Některé oblasti ale takový příliv lidí nezvládají z hlediska infrastruktury. Například návštěvníci horské stezky Torghatten nemají k dispozici dostatek toalet, a tak si často ulevují v křoví. V hustě zastavěných městech, jako je například Tromsø, si cestovatelé nezřídka odskočí i k lidem na zahradu.
Plánovaná daň se ale nemá dotknout jen turistů nocujících v hotelech a dalších ubytovacích zařízeních, ale i těch z výletních lodí. Ti ve velkém sužují zejména souostroví Lofoty. V tuto chvíli ovšem není jasné, jakým způsobem se od nich bude poplatek vybírat.
