Článek
Celoroční spoje na letiště v hlavním městě Longyearbyen nabízejí dvě skandinávské aerolinky, realizováno je ale i množství charterových či soukromých letů. A zatímco si turisté jezdí vychutnávat polární záři, jízdu na psím spřežení nebo prostě jen ledovou krásu souostroví, letiště se potýká s problémy.
Místní 2300 metrů dlouhá ranvej byla v 70. letech vystavěna na vrstvě permafrostu, tedy permanentně zmrzlé půdy, která však vlivem klimatických změn začíná roztávat. Během léta je dráhu nutné kontrolovat denně, aby nedošlo k jejímu porušení.
„Je to něco, co se časem pravděpodobně ještě zhorší,“ uvedla manažerka letiště Ragnhild Kommisrudová serveru CNN.
Pro Špicberky, které jsou zhruba na půli cesty mezi pevninou a severním pólem, je oteplování velkým problémem.
„Je důležité uvést na pravou míru, že tání permafrostu není způsobeno lokálními emisemi či lidskou aktivitou, ale jde o přímý důsledek globální změny klimatu,“ řekla Kommisrudová Independentu.
Arktida se podle ní otepluje čtyřikrát rychleji, než je globální průměr, což těžce dopadá na místní infrastrukturu, ekosystémy i komunity.
„To, čeho jsme na Špicberkách svědky, je jeden z nejjasnějších signálů prohlubování klimatické krize.“ Vlivem oteplování jsou ohroženy i další stavby na souostroví – buď jsou méně stabilní, nebo vzniká riziko sesuvů půdy a lavin.
Jejich popularita roste
Jak upozorňuje server Independent, Špicberky byly až do nedávna poměrně silně závislé na těžbě uhlí. Ta však postupně utichla a nahradil ji turismus coby významný hybatel místní ekonomiky.
„Špicberky bývaly extrémní turistickou destinací vhodnou pro ty nejdobrodružnější cestovatele. Pořád jsou poměrně specifické, ale stává se z nich mainstream,“ míní šéf agentury Visit Svalbard Ronny Brunvoll. To podle něj ovšem znamená, že by se souostroví mohlo brzy potýkat s overturismem, tedy něčím, co trápí zejména destinace v jižní Evropě.
