Hlavní obsah

Ty plaské hodiny krásně bijí. Klášter bude lákat zvědavce na barokní hodinářskou raritu

Plasy

Jedním z největších historických hodinových strojů v Česku se může pochlubit klášter v Plasích na Plzeňsku. Barokní mechanismus už více než tři sta let pohání rafičky na věži tamní sýpky. Ta byla několik let uzavřená kvůli rekonstrukci, v létě se sem ale vrátí návštěvníci. A hodiny budou bezpochyby hlavní atrakcí.

Barokní hodinový stroj, jeden z největších v Česku, bude hlavním tahákem staronové prohlídkové trasy po sýpce plaského klášteraVideo: Ivan Blažek, Novinky

Článek

„Prohlídky chceme nastavit tak, aby se návštěvníci dostali k odbíjení hodinového stroje vždy v celou hodinu,“ řekl Novinkám tamní kastelán Pavel Duchoň. Stroj funguje již od roku 1686. „A dodnes se natahuje ručně,“ upozornil kastelán. Šestisetkilogramové závaží musí zvedat hodinář každý den za pomoci kliky.

„Jde o jeden z největších a nejstarších hodinových strojů v Čechách. I v pražské katedrále svatého Víta jsou ve věži menší hodiny,“ poznamenal Duchoň. Největší hodiny u nás odměřují čas na kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Nicméně jsou podstatně mladší než ty plaské – vznikly až za první republiky.

Přežila devastaci

Mohutná budova sýpky, které dominuje právě sedmačtyřicet metrů vysoká hodinová věž, má za sebou první etapu rekonstrukce. „Objekt v minulosti přestál řadu zásahů, hlavně ty ve dvacátém století byly poměrně devastační. Došlo kupříkladu na vyřezání části krovu. Sýpka to ale ustála. Naštěstí se na stavbě kláštera podíleli takoví architekti, jako byl Jan Baptista Mathey a Jan Blažej Santini-Aichel. A ti to uměli postavit fantasticky,“ podotkl Duchoň.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

Barokní sýpka přežila i léta devastace.

Po více než dvou letech prací je budova zabezpečená. „Dělala se střešní krytina, krov, schodiště, statika, odvodnění. Zbývá jen odstranit pár vad a nedodělků,“ zrekapituloval kastelán.

V areálu pokračuje revitalizace altánu, který uzavírá opatskou zahradu. „Ten by měl být dokončený na přelomu května a června,“ upřesnil Duchoň. Obě akce vyjdou na zhruba sto milionů a mohly se uskutečnit díky národním i evropským dotacím. „Rekonstrukce sýpky by měla někdy v budoucnu pokračovat, celkový rozpočet ale činí více než tři sta padesát milionů korun,“ uvedl Duchoň.

Patrový unikát

Sýpka už byla v minulosti přístupná. Pro návštěvníky se uzavřela na počátku tohoto desetiletí, když začala obnova zámku, někdejší opatské rezidence. Staronový okruh chce správa kláštera otevřít o letních prázdninách. „Lidem můžeme v našem areálu nabídnout expozici v konventu i volně přístupnou v zámku. Sýpka bude určená především těm, kteří se až tak nezajímají o rytiny nebo obrazy, ale chtějí poznat zajímavé stavební i technické prvky,“ konstatoval Duchoň.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

Monumentální krov sýpky bude rovněž přístupný.

Zvědavci si vyšlápnou sto schodů k hodinovému stroji a projdou se po nových lávkách pod monumentální konstrukcí krovu. „Seznámí se také s unikátní patrovou gotickou kaplí, která je součástí sýpky,“ prozradil Duchoň. Patrové kaple jsou u nás jen dvě. Druhá je v jihočeském klášteře Zlatá Koruna.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

Horní podlaží gotické kaple

Plaská raně gotická kaple byla vysvěcena už v roce 1265, tedy třicet let před založením Plzně. Přízemí kaple je zasvěcené sv. Václavovi, horní prostornější a světlejší patro, které zřejmě využíval panovník, svaté Maří Magdaleně.

Související témata:

Výběr článků

Načítám