Nic pro klaustrofobiky. V Plasích chtějí zpřístupnit tajnou chodbu pod klášterem

„Uvažujeme o zpřístupnění těchto prostor, zatím ve zkušebním režimu,“ řekl Novinkám kastelán Pavel Duchoň. „Předpokládáme, že se tam první skupiny podívají v roce 2026 nebo 2027,“ dodal.

Do té doby se musí vyřešit bezpečnostní hlediska. Zhruba 60 metrů dlouhá klenutá chodba má povětšinou výšku 160 centimetrů a šířku kolem metru, odbočuje z ní ale kanál o podstatně menším průřezu, kterým se člověk dostane jen v podřepu. „Musíme vyřešit, co dělat s návštěvníky, u nichž by se tady projevily klaustrofobické problémy. A naučit to naše průvodce,“ konstatoval Duchoň.

Chodby jsou vyčištěné, zabezpečené. Na několika místech se nacházejí únikové prostory, kterými se lze v případě nouze dostat na povrch. „O zavedení elektřiny se neuvažuje, prohlídky by se konaly za svitu baterek. Stejně jako v již zpřístupněném podzemí důmyslného vodního systému pod konventem,“ podotkl kastelán.

Stáří chodby datují odborníci do přelomu 13. a 14. století, tedy do časů posledních Přemyslovců. Samotný klášter v Plasích založil již v polovině 12. století kníže Vladislav II.

„O tajné chodbě bylo povědomí i po barokní přestavbě tamního areálu, zmiňuje se o ní rukopis plaského řeholníka Benedikta Scheppla z roku 1744,“ sdělila Marcela Waldmannová, archeoložka Národního památkového ústavu.

Po první světové válce si badatelé všimli zazděného vchodu v suterénu patrové kaple v budově sýpky a podobného ve vchodu opatství. „Když se pod tímto objektem stavěl v 60. letech kryt civilní ochrany, tak se při výkopech na chodbu narazilo. Její výzkum ale začal až v roce 2015 a trval pět let,“ připomněla Waldmannová.

Některé části chodby se dochovaly v perfektním stavu. „Začátek u prelatury byl zavalený, zasypaná byla i tři místa s šachtami vedoucími na povrch. A při barokní přestavbě areálu poničila část štoly vodní nádrž posazená doprostřed klášterní zahrady,“ uvedla Waldmannová.

Proč dávní stavitelé chodbu zahloubili tři metry pod úroveň terénu, zůstává tak trochu záhadou. „Je to předmětem dalšího bádání, vyhledávání analogií. Mohla mít obranný charakter, ale všechno nasvědčuje tomu, že sloužila především komunikačním účelům – zřejmě spojovala opatství se zaniklou středověkou nemocnicí a starobincem pro mnichy. Suterénem této budovy, který se podařilo odkrýt, chodba procházela. A odbočný kanál pravděpodobně sloužil jako kanalizace pro nemocnici,“ vysvětlila Waldmannová.

Pak je tu ještě pověst, podle níž chodbu nevyužívali mniši, nýbrž jeptišky. „Prý se díky ní mohly dostávat na čerstvý vzduch. Tuto legendu připomíná a zároveň i vyvrací zmíněný řeholník Scheppl,“ podotkla Waldmannová. Má to totiž háček, ženský klášter v Plasích nikdy nebyl.

Dokumentární film o výzkumu v konventu s názvem „Záhadné archeologické lokality III: Tajemná podzemní chodba v klášteře Plasy“ bude k vidění na youtubovém kanálu Národního památkového ústavu v Plzni zkraje ledna.