Článek
Hrabě Jan Bedřich Petřvaldský nechal postavil buchlovický zámek a barokní zahrady, které jej obklopovaly, jako dárek pro svou italskou manželku Anežku Eleonoru. Dost možná i proto bylo upuštěno od prvního návrhu panského sídla, kolem něhož se měly rozkládat zemědělské budovy, a nakonec na dohled od půvabného hradu Buchlov, vlastněného rovněž Petřvaldskými, vyrostl romantický a pohodlný letohrádek, perla baroka v italském stylu. Dvorný dar z lásky.
Svažitý terén zahrad nakonec do značné míry ovlivnil i celkovou kompozici zámku. Postupně byly postaveny horní a dolní zámek, přičemž nádvoří s kašnou mezi nimi tvořilo jednu z celkem čtyř zahradních teras.
Zahrada, která byla během baroka mnohem menší než její současná podoba, byla přístupná bočními schodišti zvenku i přímo ze zámku. Exotické rostliny do zahrady přibyly za vlády Zikmunda Karla Petřvaldského a skleníky a oranžerie se těšily největší přízni během panování Bernarda Jana Petřvaldského, kdy byla pravděpodobně poměrně formální zahrada doplněna o cesty s loubím a rozměrné stříhané keře.
Už v závěru 18. století tak buchlovická zámecká zahrada patřila k nejskvostnějším na celé Moravě. Postupně přibývaly výrazné krajinářské prvky jako kamenný most přes vodu, četné tesané sochy s mytologickými náměty a obelisky.
Na počátku 19. století prošla zahrada transformací, během které došlo ke zrušení jejího výrazného členění a místo něj byla zbudována síť cestiček. Mezi nimi pak nepravidelně rostly stromy a především kvetoucí keře, které jsou dodnes korunními šperky zahrady.
Barokní fontána zůstala a došlo k rozšíření oranžerie a dalšího zázemí pro pěstování tropičtějších rostlin.
Zhruba v polovině století majitelé panství vykoupili okolní pole a pozemky a zámecká zahrada byla notně rozšířena. To nejspíš souviselo s tím, že Zikmund I. Berchtold byl za povstání proti císaři Františku Josefu I. odsouzen k doživotnímu domácímu vězení.
Za 360 korun lze pořídit celoroční vstupné do zámeckého parku, které využívají především maminky na mateřské.
O to, že nebyl rovnou popraven, se prý zasloužila jeho manželka Ludmila Wratislavová z Mittrowitz, která mu údajně díky své kráse a vlivu zajistila mírnější trest. Po nově rozšířených zahradách s četnými loukami a vzácnými stromy se tak mohl pohybovat dle libosti.
Ze zahrad měl výhled na hrad Buchlov, který v roce 1848 otevřel veřejnosti. Z jiné části rozlehlé dendrologické sbírky je dodnes vidět i na kapli sv. Barbory na kopci Modla v Chřibech, které místní s láskou říkají Barborka. Postavena byla v letech 1672 až 1673.
Poté se zahrada měnila jen lehce podle současné módy, do těsné blízkosti zámku se opět vracely geometrické záhony s květinami a umně tvarovanými keři. Přibývalo také vzácných stromů vysazovaných spíše jednotlivě, aby v budoucnu rozlehlé koruny měly dostatek prostoru.
Hrozila jí zkáza
Na počátku 20. století se buchlovická zámecká zahrada naposledy rozrostla do podoby, jak ji známe nyní. V roce 1923 ale již tehdy vzácné dendrologické sbírce hrozila zkáza, když československý pozemkový úřad kvůli pozemkové reformě usiloval o její parcelaci. Díky silné iniciativě soukromníků i rozličných spolků a zapojení památkového ústavu v Brně ale bylo naštěstí od úředního rozhodnutí upuštěno.
Za první republiky byla buchlovická zámecká zahrada pokládána za jednu z nejvýznamnějších historických v zemi spolu s Lednicí a Průhonicemi. A návštěvníkům dělá obdobnou radost dodnes.
Plné vstupné stojí 100 korun, snížené 80 a děti od šesti do sedmnácti let platí 30 korun. V rozlehlém parku se dá příjemně strávit půlden. Zájemci o komentovanou prohlídku zámku mají v ceně vstupenky i návštěvu parku. A přestože střecha dolního zámku prochází už druhým rokem rekonstrukcí, která má skončit v červnu 2026, zahradě to na její jarní kráse pranic neubírá.
Rozsáhlé sbírky rododendronů a azalek jsou v plném květu, ve fontáně stále plavou „zlaté rybky“ a na loukách, které vypadají obdobně půvabně jako před čtyřiceti lety, pořád kvetou kopretiny.
Kvetoucí rododendrony jsou každoročně nejvýraznější ozdobou zahrady.
V zahradě najdete na čtyři stovky druhů dřevin, nejhojněji jsou zastoupeny borovice, buky, duby, javory, jedle, lípy, modříny, platany a smrky. Najdou se tam ale i opravdové unikáty.
Prodejní výstava fuchsií, kde je k vidění 1250 druhů keřovitých, ale i stromových teplomilných rostlin s nádhernými květy, byla otevřena 27. května a potrvá do 28. září. Vstup na ni je zahrnut do vstupného do zahrady. Záchranná stanice volně žijících živočichů s množstvím rozličného nejen dravého ptactva je přístupná od června do září.
V prostoru zámeckých koníren se konají umělecké výstavy a nachází se tam i čokoládovna, která nabízí příjemné osvěžení po procházce zahradou. Za ní je ukryt menší zoo koutek, jehož návštěvu ocení především děti.
V této části zahrady se v prázdninových měsících konají koncerty a park je i oblíbeným místem pro svatby.
Vůbec nejlepším programem je ale zasněně bloumat stezkami klikatícími se pod bohatými baldachýny čerstvě zelených listů a čekat, jaký další překrásný výhled se otevře za další zákrutou. Zikmund I. Berchtold měl nakonec velké štěstí. Trávit domácí vězení v této zahradě se totiž jeví spíš jako odměna než trest.
