Hlavní obsah

Místo lásky přišla smrt. Ikonickou vyhlídku v Českém středohoří provází tragický příběh

4:05
4:05

Poslechněte si tento článek

Na skalnatém ostrohu se tyčí tři velké kříže. Z nějakých 239 metrů shlížejí na malebné kaňonovité údolí Labe, kterému se velmi poeticky říká Porta Bohemica neboli Brána Čech. Takřka na dosah se rýsuje řada majestátních kopců Českého středohoří, včetně Lovoše, Radobýlu anebo zdejší královny Milešovky. Fantastický výhled ale není to jediné, čím se vrch Kalvárie pyšní. V okolních stráních žije velmi početná populace ještěrky zelené, a kdo má rád legendy, ten si tady rovněž přijde na své.

Tři kříže u Velkých Žernosek stráží Bránu ČechVideo: Michael Švarc, Novinky

Článek

Labe si líně plyne. Vznáší se nad ním lehký opar a vzduch je nasáklý ranní vlhkostí. Okolí vinařské obce Velké Žernoseky se teprve probouzí k životu, po cyklostezce vedoucí kolem řeky se už však prohánějí němečtí cyklisté, jejichž zvonky a následné „danke“ mě vytrhávají z jarní ospalosti. Pozvolným krokem mířím k úpatí vrchu Kalvárie, kterému se díky jeho výrazným dominantám přezdívá rovněž Tříkřížový.

Skoro 240 metrů vysoký ostroh střeží vstup do kaňonu Porta Bohemica, kudy v minulosti vedla významná obchodní stezka. Na skalách stálo také mohutné raně středověké hradiště Hrádek, jehož akropole se pravděpodobně nacházela právě na Kalvárii. Dodnes jsou v okolí patrné valy, většina hradiště ale zřejmě zanikla při budování nedalekých žernoseckých vinic, na které je z vrchu rovněž hezký výhled.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Tři kříže značí začátek Brány Čech.

Trasa ke třem křížům pokračuje z cyklostezky po zalesněných stráních, a to velmi úzkou prašnou cestičkou. Stačí následovat zelené značení a dávat pozor na kroky. Zelená barva je pro trasu přitom velmi příznačná, nejen kvůli všudypřítomným listnáčům, ale především pro místní plazí obyvatele. Kalvárie, která je od roku 1993 přírodní rezervací, je totiž domovem nejpočetnější populace ještěrky zelené v Českém středohoří.

Několik těchto chráněných a kriticky ohrožených krasavců při cestě na vrchol i míjím. Jakmile něco zašustí v listí, zastavím a rozhlížím se. V nízkém porostu se zelené ještěrky dobře skryjí, samečky však prozrazuje výrazně tyrkysově zbarvená hlavička.

Vyjma fauny je rezervace významná také pro flóru, informační tabule zmiňuje mimo jiné kozinec bezlodyžný nebo bělozářku liliovitou.

Společný konec trápení

Výhled z vrcholu mě okamžitě uhrane. Při cestách vlakem podél Labe směrem do Ústí či opačně do Lovosic jsem na Kalvárii často koukal a přemýšlel, co jsou tři kříže zač a proč tam stojí. Váže se k tomu smutná a tragická legenda.

Někdy v polovině 16. století sídlili na nedalekém hradu Kamýk bratři Albrecht a Jan, pánové okolního panství. Zatímco starší Albrecht byl údajně neoblíbený mrzout, mladší Jan vynikal mužnou tváří i postavou, a především sršel dobrou náladou. Jeho kouzlu propadla tři děvčata, která se znala od dětství a už v útlém věku si slíbila přátelství na život a na smrt.

Dívky věděly, že všechny tři po Janovi touží, a byly si vědomy i toho, že hradní pán nemůže patřit všem. Plakaly a trápily se. Když se pak Jan oženil s jistou Lidmilou ze Sulevic, byla to pro dívky poslední rána, a tak se rozhodly společně ukončit život. Zmizely z hradu a vydaly se na Kalvárii, odkud skočily do údolí. Jan kvůli jejich smrti pociťoval obrovskou vinu, a tak nechal na ostrohu vztyčit na jejich památku tři kříže.

Nabízí se samozřejmě i prozaičtější vysvětlení. Společně s Kristem byli přece na Golgotě ukřižováni ještě další dva muži. Tak či onak, tři kříže na Kalvárii jsou poprvé doloženy k roku 1587. Ty nynější však pocházejí z roku 2009, kdy je zde obnovili obyvatelé Velkých Žernosek a Libochovan.

Jak už bylo zmíněno, z Kalvárie je vidět řada okolních vrchů – hned naproti přes řeku je to Lovoš, směrem k Litoměřicím Radobýl, po proudu Labe Milešovka a vedle ní Kletečná. Za dobré viditelnosti by neměl být problém spatřit směrem na jih také Říp. Dalších potenciálních cílů se proto nabízí nespočet.

Nejjednodušší je samozřejmě vyrazit autem. Výlet se však dá realizovat i vlakem, přičemž jsou možné dvě varianty: buď lze dojet do Velkých Žernosek (stanice se nachází na území sousedních Žalhostic) a napojit se na cyklostezku, anebo do Malých Žernosek na levém břehu Labe a řeku přejet přívozem. Ten nicméně funguje jen od pátku do neděle.

Výběr článků

Načítám