Článek
Dobře přístupná skála opředená několika legendami se nachází ve Zlínském kraji v katastru Koryčan. Turisté se k ní nejčastěji vydávají od rozcestí U Křížku, kde se dá zdarma zaparkovat. V roce 1344 zde měla být při loupežném přepadení zavražděna manželka Dětřicha ze Světlova, což dodnes připomíná kříž umístěný na jednom z okolních stromů.
Od rozcestí je to ke Kozlu necelý kilometr jednoduchou pěší cestou, dá se k němu dojet i drobnou oklikou na kole. Věžovitá skála, tvořená soláňským pískovcem magurské vrstvy, nejodolnější horniny Středomoravských Karpat, je v tuto chvíli v širokém perimetru obšancovaná červeno-bílou páskou jako místo činu.
A činí se na něm sokoli stěhovaví. V České republice se v minulosti tito ptáci vyskytovali poměrně hojně, ale v 70. letech 20. století z tuzemska kvůli nadužívání pesticidů zcela vymizeli. Od 21. století se na našem území díky zvýšení ochrany vyskytlo několik párů ptáků s dlouhými špičatými křídly a krátkým ocasem a letos si k zahnízdění vybrali místo vskutku pitoreskní, skálu, která má být zkamenělým čertem.
Kozel stojí osamoceně na mýtině v bukových lesích a má tvar kvádru vysokého zhruba 22 metrů. Turisté se u něj zastavují už od 19. století a na jeho vrchol vede několik desítek horolezeckých tras laškovných názvů jako Obřízka, Rozvodová nebo Hnízdo.
Právě kvůli hnízdu sokolů stěhovavých je v současnosti ale lezení na skálu, stejně jako přibližování se za oblast ochranných pásek a hlučení v její blízkosti, zakázáno z rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje.
Dočasně je uzavřen i odpočinkový altán s ohništěm v 475 m n.m., protože dým z ohně by sokoly rušil při hnízdění. Zákaz provádět škodlivou činnost ve vzdálenosti 300 metrů od hranic Kozla platí i na používání dronů.
„Buďte, prosím, ohleduplní, nelezte na skálu a nepohybujte se v jejím bezprostředním okolí. Sokol stěhovavý v Chřibech hnízdil naposledy před 65 lety, a jestli bude letos hnízdit úspěšně, závisí i na vašem chování. Děkujeme,“ zní vyjádření jihomoravské pobočky Českého svazu ornitologického ve spolupráci s Českým horolezeckým svazem.
V bukových lesích obklopujících památku jinak tradičně hnízdí typické druhy ptáků jako rehek zahradní, brhlík lesní a holub doupňák.
Čertovské pověsti
Teolog a badatel František Přikryl před více než stoletím popsal skálu jako otlučenou sochu rohatého kozla, kterou podle pověsti nechali zdeformovat slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj, aby tak symbolicky ukončili pohanské rituály v oblasti. Kozel byl totiž zasvěcen slovanskému bohu bouří Perunovi.
Podle jedné z pověstí se jedná o zkamenělého čerta, kterého zažehnal svěcenou vodou a slovem božím poustevník, když mu neustále odnášel kameny na kapli, kterou zde stavěl. Další vypráví, že tu balvan shodil čert, který prohrál sázku, že jej před rozbřeskem donese na zhruba devět kilometrů vzdálený hrad Buchlov.
ProŽeny.cz
Okolní lákadla
Výletníci nemusí být dočasnou nepřístupností Kozlu zklamaní. V bezpečné vzdálenosti kolem něj lze projít a skála je i tak slušně viditelná. Neznačenou cestou se dá svahem dojít ke skalnímu městečku nad ním, turisté ale častěji pokračují jen pár minut po červené trase k rozcestí U Mísy s posezením a stejnojmennou studánkou. Tamější voda je podle oficiálních stránek Koryčan nejen pitná, ale i velmi dobrá.
Ke studánce U Mísy se váže pověst.
Sběrač na vodu pod pramenem má tvar mísy, což dalo studánce jméno. A taktéž se k ní váže pověst. Zdejší pramen měl mít kdysi takovou sílu, že v místě, kam spadal, vytvořil kulatou mísu. Pán z nedalekého Cimburka si v dávných dobách vzal za manželku chudou ženu z lidu a jeho rodina se jí chtěla zbavit. Vodila proto nebohou novomanželku do chladné vody studánky namáčet, dokud nezchřadla. Od té doby se studánce říká i Panímísa.
Od studánky se můžete po zelené trase vydat na dobře udržovanou zříceninu hradu Cimburk, označovanou také jako Nový Cimburk. Pěšky je to od ní jen kilometr.
Zřícenina hradu Cimburk je příjemným místem k návštěvě.
Areál gotického hradu je postupem let dobrovolníky citlivě zvelebován a z věže je krásný výhled nejen na okolní lesy, ale i Koryčanskou přehradu.
Od zříceniny se pak lze po žluté turistické trase opět spustit k rozcestí U Křížku nebo dál objevovat další krásy půvabné vrchoviny Chřibů, známých také jako Buchlovské kopce. Kupříkladu na tajemný hrad Buchlov je to odtamtud jen 10 kilometrů.