Hlavní obsah

Chebský hrad nabízí strašidla i cestu ke štěstí

Právo, Bohuslav Smítka

Z brány chebského hradu vyjíždí každou noc po půlnoci černý kočár tažený čtyřmi vraníky. Doprovází ho ozbrojení jezdci na koních a zbrojnoši. Údajně jde o poslední věrné společníky generála Albrechta z Valdštejna, kteří byli zavražděni v roce 1643 na hradě při slavnostním banketu.

Foto: Profimedia.cz

Vstup do chebského hradu vede přes dřevěný most.

Článek

Po jejich vraždě vtrhli ozbrojenci do Pachelbelova domu na náměstí (dnes je v něm Krajské muzeum), přemohli stráže a zabili i samotného Albrechta z Valdštejna, který se slavnosti na hradě kvůli nemoci nezúčastnil. Tak skončil nejúspěšnější podnikatel Evropy, nazývaný též králem pletichářů, nejobávanější válečník a po císaři Ferdinandu II. druhý nejmocnější muž říše.

Straší celá rodina

Pokud však navštívíte chebský hrad během pravidelné otevírací doby, nemusíte se vůbec ničeho obávat. Na hradě sice doopravdy několikrát v roce straší, objevuje se zde bílá paní s doprovodem a pohádkové bytosti, ovšem tato strašidla jsou naprosto neškodná. Pro rodiny s dětmi je to vždy nevšední zážitek, o strašidelné noci na hradě je veliký zájem. Problém snad je pouze se získáním účinkujících, jak říká kastelán hradu: „Celá naše rodina v létě straší na hradě.“

Foto: Profimedia.cz

Pohled na část chebského hradu z nádvoří

Dějiny chebského hradu jsou především spjaty s mocným rodem Štaufů, ze kterého vzešlo mnoho římsko-německých králů a císařů. Původně zde stálo opevněné slovanské hradiště s pohřebištěm, od 10. století se Chebsko stalo cílem německých kolonistů a kolem roku 1125 na tomto místě vybudoval markrabě Děpolt II. z Vohburgu kamenný hrad.

V Chebu tudíž mají druhý nejstarší kamenný hrad u nás, vůbec nejstarší je na Přimdě. V roce 1167 Chebsko získal císař Fridrich I. Barbarossa a nechal zde postavit typickou štaufskou císařskou falc, ze které se dodnes zachovalo torzo reprezentačního paláce, Černá věž a románsko-gotická kaple. Termínem falc se označovalo opevněné sídlo císaře.

Štaufská falc v Chebu je jediná na našem území a je zároveň nejvýchodněji položenou falcí vůbec. Štaufové vládli středověké Římské říši více než sto let a jejich nejvýznamnější představitelé, císař Fridrich I. Barbarossa a Fridrich II., patří k nejznámějším osobnostem evropského středověku. Období Štaufů připomíná Štaufský sloup umístěný před vchodem do hradu.

Na obzoru hlídá hrad bronzová socha Sépie od sochaře Jaroslava Róny. Milovníky vyhlídek zaujme Černá věž, postavená z černého sopečného tufu, který byl na stavbu přivezen z blízké zaniklé sopky Komorní hůrka. Na vyhlídkový ochoz vede 109 schodů a za odměnu získáte nádherný výhled na historické centrum Chebu i nové části města.

Koule štěstí

Nejhonosnější stavbou chebského hradu byl palác, který sloužil nejen k politickým jednáním, ale odehrávalo se v něm mnoho slavností. Z velkolepé stavby však zůstalo jen obvodové zdivo, které nám dává představu o původní dispozici.

V místech bývalého společenského sálu se dochovala tři pětidílná arkádová okna s mramorovými sloupky, v čele sálu je dvojdílné okno. Druhá polovina paláce byla rozdělena na menší místnosti.

Foto: Profimedia.cz

Sépie Jaroslava Róny na nádvoří chebského hradu

Unikátem chebského hradu je dvoupodlažní kaple, o níž je první zmínka z roku 1213, kdy v ní císař Fridrich II. vydal zlatou bulu, která upravovala vztahy mezi císařem a církví. Stavba je považována za nejcennější část chebského hradu. Dolní kaple je zasvěcena sv. Martinovi a horní sv. Eduardovi a sv. Uršule. Obě části jsou propojeny osmibokým průhledem a schodištěm. Horní kaple sloužila bohoslužbám v době přítomnosti císaře na hradě. Císař zde měl soukromou lóži umístěnou přímo u oltáře.

V horní kapli najdete podrobné informace o rodu Štaufů. Povšimněte si nádherných hlavic sloupů s rostlinnými ornamenty a erotickými motivy. Po úzkém točitém schodišti se dostanete do alchymistické dílny, kterou kolem roku 1450 využíval alchymista Zikmund Wann.

Obdobně jako další alchymisté oné doby mísil různé lektvary, zkoušel výrobu zlata, vynalézal elixír mládí. Ovšem v jedné oblasti naprosto dominoval a měl opravdový úspěch. Uměl totiž zpodobnit pravé štěstí a pomáhal váženým a bohatým lidem k jeho nalezení.

Podle legendy za ním přišel bohatý občan, který chtěl nalézt štěstí, jež není na povrchu, ale v duši. Alchymista zamíchal v křišťálové kouli tajemné přísady a vzápětí ukázal několik výjevů, na kterých byla šťastná matka s dítětem, žebrák dostávající od krásné mladé dívky pohár s medovinou, úrodné pole se sekáčem. Boháč rychle a dobře pochopil, v čem může být pravé štěstí. Po návratu domů rozdal potřebným lidem část svého majetku a štěstí, které tak přinesl jiným, naplnilo i jeho duši.

Návštěva Chebu a chebského hradu vám přinese mnoho příjemných chvil a možná se stane inspirací k nalezení vlastního štěstí bez křivulí a tajemných bylinek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám