Hlavní obsah

Chebský hrad je turistickým lákadlem i pro zahraniční návštěvníky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bohatá historie i vzorně opravené městské památky přitahují do Chebu a okolí stále více lidí. A nejde jen o památky, hodně se pozvedla i gastronomie a služby. Restaurace v sezoně se zahrádkami, kavárny, cukrárny lákají k posezení. Na to tu dříve nebyli zvyklí, nyní je to samozřejmostí.

Foto: Vratislav Konečný

Kaple svatých Uršuly a Erharda

Článek

Pár kilometrů je to do Německa, takže sousedi jezdí nejen na warmes Schnitzel und kaltes Bier, ale také za kulturou. Láká je zejména postava zavražděného Valdštejna, část mordu se odehrála i na chebském hradě.

Foto: Vratislav Konečný

Do hradu se vstupuje po mostě. Pevnost střeží Černá věž nazývaná též Prašná kvůli skladišti střelného prachu.

Chebsko bývalo v minulosti, i nedávné, jablkem sváru mezi Čechy a Němci. Pro Čechy je území Chebskem, pro Němce Egerlandem, Cheb nazývají Eger. Nejdříve zde stálo slovanské hradiště, poté krajinu kolonizovali Němci.

V dávné minulosti se o území vedly spory mezi českými králi a německými císaři. Po vzniku republiky se nechtěli zdejší obyvatelé stát součástí nového územního celku, chtěli přináležet k Německu. Pojem Chebsko zasahuje i přilehlé oblasti Německa.

Foto: Vratislav Konečný

Štaufský sloup oznamuje spojení Přemyslovců a Štaufů, stvrzené politickým sňatkem.

Připomínka politického sňatku

Stojím před mostem, jímž se vchází do chebského hradu, barokní citadely s pozůstatky zcela unikátní románské památky, císařské falce. Za mohutnými cihlovými zdmi se tyčí Černá věž, z jejíhož ochozu se dá přehlédnout hradní areál i značná část města.

Na začátku mostu se tyčí velký kamenný pylon s česko-německým nápisem: „Přemysl Otakar I. český král. Sňatek jeho syna Václava s dcerou Filipa Švábského Kunhutou spojil rody Štaufů a Přemyslovců a jejich syn Přemysl Otakar II. ovládl 1266 Cheb.“

Foto: Vratislav Konečný

Zbytky říšské falce

Pylon zdobí reliéf českého lva a říšské orlice. Jedná se o takzvaný štaufský sloup, dvacet jich je umístěno v Německu, Rakousku a Itálii, tedy v zemích, které měly na Štaufy vazbu. Jedenadvacátý sloup po dlouhých politických a historických diskusích vztyčili 12. července 2013 u chebského hradu.

Nejznámější štaufský představitel Fridrich Barbarossa nechal přestavět původní slovanské hradiště na konci 12. století na císařskou falc. Jedná se o označení reprezentačního sídla panovníka, nikoli o typ hradu.

Foto: Vratislav Konečný

V hradní kapli

Barbarossa, jehož jméno užil Hitler jako kódové označení pro německý útok na Sovětský svaz v roce 1941, měl falc v oblibě. Krátce tu sídlil i před odjezdem na 3. křížovou výpravu do Svaté země. Při ní se utopil v řece Salef.

Jeho smrt se stala vhodnou záminkou pro řadu rytířů, aby se vrátili do Evropy. Výpravu dál vedl jeho syn Fridrich. Z císařovy mrtvoly byly vyjmuty vnitřnosti, pochovali je. Nabalzamovanou mrtvolu dál vezli s výpravou, posléze se ukázalo, že balzamování nebylo provedeno dobře, pročež oddělili maso od kostí a pohřbili ho v Antiochii. Kosti měly doputovat do osvobozeného Jeruzaléma, ale nakonec skončily v Tyru, na území dnešního Libanonu.

Dalším Štaufem byl pozdější římský císař Fridrich II., v Chebu pobýval čtyřikrát, v roce 1213 na chebské falci podepsal Chebskou zlatou bulu – celoevropsky významný dokument upravoval vztahy mezi církevní a světskou mocí.

Klášter v Hájku zve během listopadu na návštěvu

Tipy na výlety

Krom Barbarossy na hradě pobýval také Karel IV. či Jiří z Poděbrad, jehož jméno nese hlavní chebské náměstí se známým souborem historických domů Špalíček.

Nejhezčí je románsko-gotická kaple

Z falce se toho ale po různých pohromách moc nezachovalo. Uvidíte zbytky kdysi honosného paláce, dvojitou románsko-gotickou kapli svatých Uršuly a Erharda, všemu dominuje obranná Černá věž.

Hradní areál je rozsáhlý, v části románského paláce je umístěna expozice dravých ptáků. Z hradeb se otevírá výhled hlavně na odpočinkovou zónu a parkový areál Krajinka na obou březích Ohře. Odpočinková místa jsou i na hradbách, lákají k posezení a relaxu.

Foto: Vratislav Konečný

Nábřeží u Ohře v podhradí s dřevěnou krytou lávkou

Prosperující město bylo lákavou vojenskou kořistí. K Česku ho poprvé připojil v letech 1266 až 1276 Přemysl Otakar II. Definitivně ho získal 1322 Jan Lucemburský, město mělo vlastní zemský sněm a soud. Došlo k prudkému rozvoji řemesel. Měšťanstvu se podařilo omezit moc okolní šlechty.

Za husitských válek se Chebští přiklonili na katolickou stranu, ale probíhala zde i jednání mezi znepřátelenými stranami. Na chebském hradě zavraždili spiklenci v roce 1634 Valdštejnovy důstojníky. Vévodu zabili v Pachelbelově domě na náměstí. Jméno císařského generalissima Albrechta z Valdštejna přitahuje turisty z domova i ze zahraničí.

Podzimní Kokořínsko vábí svými přírodními poklady

Tipy na výlety

Barokní opevnění se proměnilo v městskou skládku

Po válce využili Habsburkové situace, kdy byly všechny bojující armády vyčerpány. Ferdinand III. nechal z hradu zbudovat pohraniční pevnost: byly postaveny barokní hradby s kasematy. Nakonec se stal objekt městskou zbrojnicí. Další konflikt přišel při válce francouzského krále Ludvíka XV. s Marií Terezií. Francouzi město v roce 1742 rozhodně nešetřili.

Pokud se podíváte z ochozu Černé věže, která byla upravena v minulosti na skladiště střelného prachu, na nádherně upravené nádvoří, hradby a předhradí, těžkou uvěříte, že velká část prostoru sloužila jako městská skládka.

Foto: Vratislav Konečný

V kasematech je expozice zbraní a útrpného práva.

Město na svém majetku velmi zapracovalo

Nyní je hrad městským majetkem a chebskou chloubou. V areálu uvidíte část románského hradního paláce se třemi velkými sdruženými okny, v kasematech je expozice útrpného práva, hradní zbrojnice s kolekcí palných i chladných zbraní.

Na svažitém nádvoří, kde se pořádají kulturní akce, jsou makety historických zbraní a plastiky současných umělců.

Foto: Vratislav Konečný

Repliky nástrojů používaných k právu útrpnému

Kapli chtěli přenést do Františkových Lázní

V kapli je nádherná kamenická výzdoba, zejména hlavice mramorových sloupů v patře. Po objevení pramenů v pozdějších Františkových Lázních se uvažovalo o přenesení části kaple nad některý z pramenů jako altán.

Chebsko po válce

Národnostně ryze německé město ztratilo po odsunu původních obyvatel v roce 1946 zcela svůj původní charakter. Zmizela kultura, nářečí, folklor… V oblasti i po boření všeho německého zůstalo ale ještě dost z chebské lidové architektury, zejména hrázděné „francké“ statky.

Foto: Vratislav Konečný

Na nádvoří se pořádají různé kulturní akce.

Po desetiletí zanedbávané město v hraničním pásmu ale dostalo druhou šanci a pro nynější návštěvníky je architektonickou lahůdkou. Krom zmíněného hradu uvidíte soubor kupeckých domů Špalíček, Pachelbelův dům, sídlo Muzea Chebska (místo, kde byl zavražděn vévoda Albrecht z Valdštejna), řadu cenných domů, gotický chrám svatých Mikuláše a Alžběty, františkánské náměstí s kostelem Zvěstování Panny Marie s nádhernou křížovou chodbou. Dále odpočinkovou zónu Krajinka pod hradem či dřevěnou krytou lávku přes Ohři.

Romantické Toušické prahy najdete na řece Výrovce mezi Kouřimí a Zásmuky

Tipy na výlety

Fenoménem jsou chebské historické krovy – nejvýznamnější, v republice naprosto ojedinělý soubor dřevěných konstrukcí od středověku do poloviny 20. století.

Cheb se stal důležitou železniční křižovatkou, při náletech spojeneckých bombardérů v březnu a dubnu 1945 bylo zcela zničeno nádraží a třetina města. Naštěstí bomby nezasáhly nic z toho, co můžeme v Chebu obdivovat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám