Hlavní obsah

Podzimní Kokořínsko vábí svými přírodními poklady

3. 11. 2021, 11:30

Kokořínsko. Ne nadarmo si vybral Karel Hynek Mácha pro předlohu svých děl tento krásný kraj. Návštěvníky totiž uchvátí romantickou atmosférou, dechberoucí přírodou a nespočtem skalních útvarů. V těchto dnech vás kokořínské lesy navíc okouzlí svými podzimními barvami.

Foto: Tereza Havlíčková

Jednou z dominant Kokořínska je hrad Kokořín.

Článek

V rámci dnešního výletu nejprve zavítáme k jeskyni s názvem Obraznice. Toto malé a v Kokořínském dole skryté místo se nachází necelý kilometr od Romanova, části města Mšeno.

K tajemné jeskyni se dostanete z cesty, která vede podél pravé strany silnice na hranici obce. Stezku, mířící směrem dolů k lesu, nelze minout, trasa je krásně značená. Stačí se držet žluté, která je součástí Cinibulkovy naučné stezky.

Při návštěvě Lipna nemiňte půvabnou vílu nebo ďábelskou stěnu

Tipy na výlety

I když nás lesní cesta povede z kopce dolů náročnějším terénem, otevírá se před námi pohled do kouzelného údolí plného vysokých stromů a skalních měst. Když dojdeme k naučné tabuli a ukazateli, jenž nás navádí k malému odpočívadlu, samotná jeskyně je již opravdu kousek.

Právě zde se mi vybavilo Máchovo motto: „Dalekáť cesta má, marné volání“, neboť takový pocit ve mně vzbuzovala nepřítomnost signálu - po člověku v hlubokém lese nebylo ani stopy.

Foto: Tereza Havlíčková

Jeskyně Obraznice je uměle vybudovaná.

Vchod do jeskyně je malý a nízký. Vchodový portál dříve zdobil dnes již nečitelný nápis Jeskyně sv. Máří Magdalény a uvnitř si můžete posvítit na reliéf kříže. Pokud nejste příznivci stísněných prostor, pavouků a tmy především, nahlédnout do útrob jeskyně s rozměry 5 krát 2 metry vás lákat nejspíš nebude.

Neví se, odkdy tu jeskyně stojí. Je však jisté, že byla vytvořena uměle a dle zmínek z historie sloužila jako skrýš k uchování hodnotných předmětů z doby třicetileté války. Především se mělo jednat o cenné předměty jako obrazy pocházející z panského sídla v Mšeně.

Studánka pod Bílou skálou

Od Romanova směrem na hrad Kokořín se po hlavní silnici zastavíme u studánky pod Bílou skálou při vstupu do Boudecké rokle. Přesun autem nám zabere asi šest minut.

Foto: Tereza Havlíčková

Podzimní lesy nabízejí příjemný únik z civilizace.

Na rozcestí ve Vojtěchově se vydáme po levé cestě směrem k lesu, kde dříve stával Boudecký mlýn. Asi 50 metrů od jeho základů je do skály vytesaná studánka. Ta byla pro nedaleký mlýn zdrojem pitné i užitkové vody. Jelikož dříve neexistoval vodovod, chodili místní obyvatelé několikrát denně pro zásoby pitné vody právě sem. V dnešním světě je to pro nás asi nepředstavitelné.

Výška vodní hladiny ve studánce je přibližně 1,5 metru. Poté, co po druhé světové válce Boudecký mlýn zanikl, zchátrala i místní studánka. Zbortil se přístřešek a působením povětrnostních vlivů došlo i k jejímu zanesení. Díky členům okrašlovacího spolku Kokořínska Pšovka dostala studánka v letech 2005 a 2006 nový přístřešek a bylo vyčištěno její okolí včetně odtokové strouhy.

Mšenské Pokličky

Na naší cestě Kokořínskem se rovněž zastavíme na velmi oblíbeném místě, u Pokliček, které se staly symbolem této chráněné krajinné oblasti. Od Boudecké studánky je místo vzdálené pouhých 1,6 kilometru. Parkoviště u Pokliček nabízí za 10 korun dostatek volného místa.

Velmi dobře značená cesta po dlouhých, místy náročných schodech směrem nahoru k Pokličkám měří přibližně 280 metrů. Pokud budete bedlivě poslouchat, můžete zaslechnout strakapoudy, kterých je v okolí poměrně dost.

Foto: Tereza Havlíčková

Pokličky jsou nejznámějším přírodním útvarem Kokořínska.

Po zdolání posledního schodu se vám naskytne úžasný pohled na krásné skalní útvary, které svým pozorovatelům mohou připomínat velké hřiby.

Představa, že v místech, na kterých právě stojíme, bylo kdysi dávno moře, je neskutečná. Pokličky díky zvětrávání pískovcových bloků vznikly v době druhohor, kdy se zdejší území nacházelo pod mořskou hladinou. Jejich horní vrstvy železitého pískovce odolávaly erozi lépe než vrstvy nižší. Eroze bohužel stále pokračuje, a proto je jen otázkou času, kdy tyto jedinečné skalní útvary zaniknou.

Kromě Pokliček se nedaleko od Vojtěchova nacházejí také Jestřebické pokličky, ty ovšem zdaleka nedosahují velikosti ani krás těch Mšenských.

Na vyhlídce jsou pro turisty k dispozici také lavičky, takže se můžete posadit a kochat se krásným výhledem. Pokud byste si však chtěli vychutnat pohled přímo z vrcholu jednoho ze skalních útvarů, máte smůlu. Pro horolezce je přístup na tyto skály zakázán.

Hotel chátrá

Naše poslední zastávka nás čeká v Harasově. Toto přírodní koupaliště nezůstává prázdné ani po sezoně a láká celou řadu otužilců. Nachází se asi 6 kilometrů od Pokliček. Cestou se můžete zastavit na hradě Kokořín, jehož silueta prostupuje mezi stromy a vábí k návštěvě. My se však blíže podíváme právě k Harasovu, který má také zajímavou minulost. V areálu určitě nepřehlédnete úchvatná zákoutí vodní plochy, která se opírá o okolní skaliska.

Foto: Tereza Havlíčková

Hotel Harasov měla v oblibě prvorepubliková smetánka.

Dominantou je starý hotel, pocházející z roku 1912, jenž nechal postavit kníže Bedřich Lobkowicz. Na svou dobu se jednalo o velmi moderní stavbu. Od hotelu dokonce vedl most k pískovcovým skalám. Dále zde byly zhotoveny vyhlídkové terasy, jízdárna pro koně, skleníky s orchidejemi a vyhlášený Máchův sál. Škoda jen, že kdysi hojně navštěvovaný hotel velmi zchátral.

Místo bylo velmi vyhlášené mezi prvorepublikovou smetánkou, hotel například navštěvovala i tehdejší filmová hvězda Oldřich Nový. Nebylo tedy divu, že kapacita ubytování bývala naplněna i rok dopředu.

Náš pohled upoutá i pískovcová skála, na které se od 14. století tyčil hrad Harasov, po kterém nese název i rekreační středisko. Jediné, co však z hradu zbylo, jsou skalní sklepy, časem upravené na skalní byty.

Přezdívku Krvomlejn získal Harasov poté, co hradní pán nechal kdysi pod hradem postavit mlýnské kolo, roztáčené krví popravených hrdlořezů, kteří zneuctili jeho krásnou dceru.

K balvanu Ďáblova prdel zavede turisty naučná stezka

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků